On the Beach
Na brehu
Režie:
Russell MulcahyKamera:
Martin McGrathHudba:
Christopher GordonHrají:
Armand Assante, Rachel Ward, Bryan Brown, Jacqueline McKenzie, Steve Bastoni, Rod Mullinar, Bill Hunter, Grant Bowler, Catherine Sutherland, Martin Copping (více)Obsahy(1)
Měsíc po střetu Číny se Spojenými státy o Tchaj-wan je severní polokoule Země mrtvá. U pobřeží Austrálie se z hlubin oceánu vynořuje americká vojenská nukleární ponorka. Tou dobou již nikdo z její posádky nemá na starém kontinentě žijícího příbuzného. Píše se rok 2006. Apokalyptický radioaktivní mrak, který týdny držel nad rovníkem silný vítr, se náhle pohnul k jihu. Vědí to všichni, co zůstali živí. Každý se s vidinou smrti vyrovnává po svém. Jen málokdo věří, že lze přežít. Jedna z teorií ale tvrdí, že by se lidstvo zachránit mohlo. Je to však šance jedna k milionu. Členové posádky americké ponorky rozšířené o mladého australského kapitána Holmese a geniálního matematika Osborna ji mají ověřit... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Veľmi atmosferický a veľmi prepracovaný snímok,ktorý ťahá slušný scénar a známe tváre z TV!Apokalypsa v podaní Russela Mulcahy sa mi páčila,aj keď jeho ostatné snímky stoja za....!Celkovo spracovanie tohto filmu je zaujímavé(vzhľadom k rozpočtu)-kamera,strih,scenéria okolia,vizuálne efekty..!Dosť dobré,dokonca aj herecké výkony na mňa miestami zapôsobili.Tento film by som vážne povýšil o krok vyšie ako TV Film.Vydel som ho okolo roku jeho vydania a dosť na mňa zapôsobil a prekvapil ma..! ()
Perfektně natočené apokalyptické drama...osudy obyčejných Australanů a několika Američanů (posádky jaderné ponorky) po jaderné válce, která zničí severní polokouli a změní proudění atmosféry tak, že nezasaženou Austrálii hrozí zničit radioaktivní mrak...strhující režie, efektní vykreslení zdevastované civilizace, ale především lidské tragédie nevídaných rozměrů. Pokud vás tohle nevezme za srdce, pak už asi nic... Na televizní remake skutečně nevídaný nářez. 80% ()
Z jednoho úhlu pohledu mě celkem mrzí, že scénář Na břehu byl zpracovaný jen jako televizní film, z druhého jsem tomu rád. Mlucahy si totiž paradoxně mohl dovolit natočit až okázale lyrický katastrofáč, ve kterém divák marně čeká na nějaký dravý zvrat do tradičního schématu "naděje na záchranu existuje a hrstka statečných ji promění ve skutečnost". Mnohem víc než o akční záchranu světa tu běží o vztahy charakterů, slušně provedenou milostnou linii, moralizování a vskutku epochální mírovou agitaci, která je proto snesitelná, že se neohlíží na hranice velmocí. Na břehu je film působivý už proto, že si po vzoru hollywoodských katastrofických špektáklů nemůže dovolit servírovat masové scény zmaru. "Highlander" Rusell Mulcahy je překvapivě silný v náznacích, které velmi působivě mapují konec lidské společnosti (mrtvá rodina pokojně ležící na posteli, drancování v Melbourne). Od režiséra jeho kalibru bych skoro čekal povrchní lpění na efektu, ale Na břehu se naopak snaží o poctivou práci s charaktery a z každé efektnější scény těží maximum. Bohužel, limity všech složek (vizuální, herecké, režijní atd.) jsou místy příliš patrné a film má tendence být až trochu přepjatý a křečovitě emotivní. Záchvěvy diletantství a televizáckého průměru jsou časté a jinak výtečný příběh poznamenávají víc než zdrávo. Jenže i přesto je Na břehu stokrát působivější výpovědí o apokalypse než 99% velkoprodukcí fúzovaných do jedné. Pokud očekáváte velkolepou efektovou řež, v níž hrdina zachrání svět, obejme ženu, políbí dítě a dojatě se vysmrká do vlajky, dejte ruce pryč. Naopak pokud čekáte ve své podstatě konzervativní a lyrický příběh několika postav tváří tvář zániku světa, zkuste pobýt Na břehu. Jsem přesvědčený, že se tvůrcům záměr povedl, byť s malými výhradami. ()
Apokalyptická vize z Hallmarku bezezbytku naplňuje význam tohoto slovního spojení - je to přízemní, hloupé a laciné. Remake je to však povedený, neboť dojem ze stejně špatného Kramerova originálu s Gregory Peckem je takřka totožný. ()
pesimistickejší film už nehľadajte - práve ste ho našli ()
Úžasný příběh o naději a zklamání. Ani si nedokážu představit a přemýšlet, co bych dělal, kdybych věděl, že mi zbývá jen pár týdnů. Velice silný dramatický příběh z poapokalyptického světa o velice charismatickém kapitánu ponorky, Armand Assante je výborný herec. Na to, že je to televizní produkce, je to fakt dobře udělané. tento film vás donutí si určit priority a říct si, co je opravdu důležité, prostě výborné, já nemám slov a jak nemusím romantické filmy, tak zde mi to ale vůbec nevadí. Opravdu představa, že celé lidstvo vymře a Země zůstane opuštěná, nahání husí kůži a slzy v očích, hlavně závěrečná scéna australské rodinky, jejich rozloučení nenechá oko suché. ()
Jako dítě jsem měl každý rok na hlavě masku a zažíval nácviky v parku s pláštěnkou a igeliťákama na rukou. Odnesl jsem si z toho dvě věci. Za prvé, že je důležitý lehnout si nohama k výbuchu a krýt si hlavu. Za druhé zájem o katastrofický filmy, kde jsou atomovky. Viděl jsem docela dost apo- a post-apo filmů a musím říct, že většina z nich stojí za hovno. Výjimky jsou v podstatě tři, a to britský Vlákna, americkej Den poté a a Dopisy mrtvého. Tohle ve skutečnosti totiž není post-apo, ale romantický film s televizní produkcí, prkenným hlavním hrdinou a občas nějakým náznakem něčeho zajímavějšího. Na to, aby mohl kapitán ponorky jezdit ve Ferrari a souložit s paní Wardovou ani nebylo potřeba stavět zrovna tuhle zápletku a mohl tam jet třeba na dovolenou, z mýho pohledu by to vyšlo nastejno. Sám ten nápad udělat post-apo bez věcí, jako jsou výbuchy a hřiby, města v troskách, radiace a nemoci z ní, mutace a mutanti, boj o přežití a tak vůbec, to bych klidně bral. Ale rozhodně neberu, čím to autoři nahradili. Pokud se téma zajímáte, vyberte si radši něco z těch tří filmů, co jsem napsal výš. ()
Remake filmu z roku 1959 je strašně zdlouhavé a mnohny zabředne do velice nudných fází. Když si však z toho vezmete některé povedé záběry, hudbu, "varování" a v neposlední řadě i prostředí, ve kterém se děj odehrává, zjistíte, že je to celkem koukatelné. 60% ()
,,VEĽMI PRIATEĽSKÝ TEDA NIE SÚ. UVÍTANIE BY SOM SI PREDSTAVOVAL TROCHA INAK, PANE.“ ,,DIVÍTE SA? VYHODILI STE SVET DO VZDUCHU.“ __ ,,Na brehu“ som prvý krát videl na Hallmarku niekedy v roku 2001, kedy som dlhý čas zápasil s neustupujúcou chorobou a prišlo mi vhodné pripomenúť si tento film práve v čase silnejúcej celosvetovej pandémie koronavírusu. Šokujúca je na ňom nemožnosť odvrátenie hrozivého osudu celého ľudstva, ktorú film vzhľadom na svoje skromnejšie televízne možnosti zvládol vcelku dobre keď vedel vyvážiť scény úpadku ľudskej spoločnosti s tými intímnejšími z rodinného kruhu. Vyznenie filmu je predovšetkým melodramatické a preto by sa dalo zvážiť, či všetko, čo počas svojej mohutnej takmer tri a pol hodinovej dĺžky ponúka muselo byť zahrnuté do deja, alebo či ho nešlo v niektorých častiach okresať na úkor komplexnejšieho vykreslenia príčin jadrového konfliktu, ktorého strohý opis mi vzhľadom na neuvedomenie si celkových následkov pre svet príde značne nelogický. Púť na severnú pologuľu, ktorú kapitán jadrovej ponorky vykoná je iba posledným pokusom o záchranu, v čase kedy už všetka nádej definitívne pohasla, hoci sa s tým ľudstvo ešte nedokáže zmieriť. Pasáž vo vymretom San Franciscu mi však prišla pomerne zbytočná, vhodná iba nato, aby ukázala niekoľko trikových záberov, na ktoré je inak film pomerne striedmy. Zaujali ma však poniektoré herecké výkony. Okrem vtedy stále atraktívnej Rachel Ward, to bol jej životný partner Bryan Brown, ktorého výrazovo bohaté herecké nadanie nebolo nikdy dostatočne docenené. Hoci nádej zomiera posledná, ,,láska nikdy nezomiera“ – ako stojí na plagáte k filmu ,,Dracula“ a preto sa záver vo svojej poslednej scéne pri zapadajúcom slnku nesie v romantickom nádychu, aby trochou žiadaného gýču odľahčil depresívnu beznádej. Výsledok hodnotím prevažne kladne, avšak pôvodný film Stanleya Kramera nemám stále potrebu vidieť. (568. hodnotenie, 50. komentár k filmu) ()
Je to síla. Tohle POTOM je tak skutečné, že mě jen utvrdilo v tom, že bych nikdy nechtěla přežít. Mohlo by jít o volnou variaci na vteřinovou noční můru u drátěného plotu před dětským hřištěm, kterou měla Sarah Connorová v Terminátorovi II. Však víte kterou... Ovšem bez útěšného procitnutí. ()
Zas Hallmark. Dobrý film s atmosférou jaderné války. Drsný a dobrý. 75% ()
Od televizního zpracování jsem očekávala mnohem méně, takže jsem byla příjemně překvapená....a taky dojatá....a taky na slzičky, proč to neříct.Tohle není lehké téma, tím spíše, že kdyby se něco podobného vážně stalo - a jen hlupák si může myslet, že vážně nikdy - jak bychom se k tomu postavili? Rabovali bychom? Ubližovali ostatním? Prožili jeden velký mejdan na konec? Totálně to vzdali? Kdo ví.....Armand Assante je velmi charismatický muž s široce od sebe posazenýma očima a tvrdých rysů, takže jako kapitán ponorky perfektní a přitom zároveň lidský a donutí vás k přemýšlení o vašem vlastním životě coby, kdyby....mapování lidských osudů s nevyhnutelným koncem spolu s krásnou kamerou a vhodně zvolenou hudbou mi nedovolí dát nic jiného než čtyři hvězdy. ()
Nádherné, depresivní a skvěle natočené. Viděl jsem pětkrát a určitě ještě uvidím! ()
mrazivý film o konci sveta po ktorom som dlho nemohla zaspať, žiadny superamerický hrdina nič nezachráni, nič len neodvratný koniec, P.S.: dali by ste tabletku smrti vlastnému dieťaťu??? ()
Zbytečně zdlouhavé, nudné a laciné, což se ale dalo čekat od tv zpracování. Zajímavé apokalyptické téma otřesně zpracované. Přetrpět přes 3 hodiny nudy dá docela zabrat, ale za jedno shlédnutí film rozhodně stojí. ()
Kdyby mi tolik nevadil Assante, přidal bych hvězdu. Opravdu jeden z nejdepresivnějších filmů, co jsem viděl. U takovýho námětu přece jen člověk čeká, že na konci nějaká naděje bude, ale tady je vidět, že to netočili v Hollywoodu a je to dobře. Nikde žádnej amík, kterej zachrání aspoň část populace (nejlíp v New Yorku nebo LA) mezitím co svojí širokou čelistí drtí žvejkačku. Efekty odpovídaj televizní produkci, ale o ty tu vůbec nejde. Jde o myšlenku a ta je silná. ()
58. Zlatý Glóbus za rok 2000 - nominace (2) - Nejlepší minisérie / TV film, Nejlepší herečka v minisérii / TV filmu - Rachel Ward ()
Skvelá záležitosť, aj keď asi nie pre každého. Takéto televízne spracovanie pri filme s takýmto námetom v drvivej väčšine znamená hodnotenie okolo 20 % :). Tých 79 čo tam svieti teraz hovorí za všetko. Ja odporúčam pozrieť, chviľu vydržať, prekonať šok zo spracovania a potom si užívať jeden z najlepších katastrofických filmov v histórii. 9/10 ()
Kdyz opravdu neni zadna nadeje, a kdyz suvereni kapitan-ateista kleka pred posadkou ponorky modlitbe, a kdyz pak opravdu prichazi konec. ()
Na televizní film...klobouk dolů. 8/10 ()