Podolskije kursanty
The Last Frontier
Posledná hranica
Režie:
Vadim ŠmeljovKamera:
Andrej GurkinHudba:
Jurij PotějenkoHrají:
Jevgenij Ďatlov, Alexej Bardukov, Dmitrij Solomykin, Sergej Bezrukov, Jekatěrina Rednikova, Vasilij Miščenko, Roman Maďanov, Darja Ursuljak (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh podolských kadetů a jejich hrdinského boje u Moskvy v říjnu 1941. Kadeti z podolských vojenských škol byli vysláni na Iljinskou obrannou linii a bojovali po boku jednotek sovětské 43. armády, aby zadrželi Němce, dokud nedorazí posily. Mladí muži, vlastně ještě děti, položili své životy v bitvě trvající téměř dva týdny, aby znemožnili postup německých jednotek do Moskvy. Kolem 3500 kadetů bojovalo i proti daleko větší a vyzbrojenější přesile. Většina z nich tam položila své životy. Tento film není jen o válce. Je také o lásce, opravdovém kamarádství a cestě od chlapectví k dospělosti. (JOJ Cinema)
(více)Recenze (51)
Od Rževa zatraceně daleko padnoucí brutálně toxická propagandistická telehovnela plná hluboko falusofických mouder, jako třeba že „Tahle válka je jen masakr,“ kterou zajisté zadal vyrobit jmenovec hlavního gejroje a t.č. vrchní demagog cara Vladimíra. Jedním slovem xblití a navíc mě dle stavu hodnocení ke dni mého zhnusení (75 %) a po letmém pročtení několika zdejších oslavných častušek jímá podezření, že to tu masově infiltrovalo čtenářstvo Sputniku! ()
Solidní ruský válečný velkofilm. Film má zajímavý příběh o mladých kadetech z Podolsk, kteří jsou vysláni bránit linii za Moskvou, aby zadrželi němce, kteří jsou v přesile. Prvních 40 minut je takový klasický úvod, seznámení s postavami, trochu romantiky, kamarádství, zrada a jakmile se vejde na bojiště, tak se z něj prakticky nejde pryč. Akce je poměrně dost, ikdyž většinou končí velmi rychle, ale naštěstí brzy opět začne. Líbilo se mi bombardování, to je poměrně epické, občas si Rusové vypomůžou cool slow motionem, ale jinak je kamera poutavá a vizuál na vysoké úrovni. Našlo se zde i pár ikonických záběrů, které utkví v paměti. Jediné, co tomu trochu schází je gore, syrovost a taková ta špína, která byla v Eight Hundred či Hacksaw Ridge, ale to se od Rusů asi nedočkáme. Rusům ty válečné filmy jdou a tohle je jeden z nej za poslední dobu od nich. 8/10. ()
Dějově poněkud přeslazená (jestli to u válečného filmu jde říct) a trochu nepřehledná vojenskovlastenecká romance (je občas těžké se v četných postavách orientovat, když blíže představeny nám během klidného začátku byly jen asi čtyři), ovšem technicky parádní. Také potěší, že vidíme techniku ze začátku války, na německé straně tanky Pzkpfw II, III a IV, přičemž první dva nejsou ve filmech vidět moc často, a to ještě pro nás poněkud smutně korunované ukradenými LT-38, kterými náš průmysl klukům germánským notně v první fázi války vypomohl. Na sovětské je pak, i když jen letmo, mimo další vděčnější techniky možno spatřit velmi nepodařené lehké železo T-60. Méně gerojství, více přehlednosti v ději a byl by to velmi úctyhodný válečný kousek, takhle je to jen dobré. ()
Ruské vojnové filmy z posledných rokov mi prídu podobné ako vajce vajcu. Všetko krásne farebné, nablýskané , v spomalených záberoch. Nadriadený súdruhovia sú celkom milý, všetko správny chlapi. Medzi vojakmi samí hrdina, doslova všetci... Vo voľnom čase nádherný život, krásne upravené kasárne, parky, pokosená trávička a čisté uniformy...dokonalosť sama. Naopak druhá, nemecká strana dostáva málo priestoru a keď už, tak je to samí nesympatický hajzlík, vrah, bezcitný človek...V scéne kde prechádza tank so stojacim oficierom je jasne vidieť zachmúrenú tvár a orlí nos... Film je fajn, niežeby nemohol byť lepší len trocha viac vierohodnosti preboha. Väčšina ľudí vie, aký život mal ruský vojak, čoho boli čekisti, NKVD a súdruhovia schopní. Romantická linka vo filme mi nevadila skôr naopak, akčné scény boli slušné, ale nijako výnimočné. Scéna bombardovania však bola skvele natočená, na výbušninách sa nešetrilo. Skúšajte a natáčajte ďalej molodci, možno o rok budem spokojnejší. 60%. ()
Kdybych byl líný, označil bych si celý komentář kamaráda gogo76 a dal pak ctl-c a ctrl-v. Vidím to úplně stejně. Rusové si poslední léta dost zakládají na připomínámí velkých bitev, hrdinského sebeobětování a točí jeden válečňák za druhým. Tu a tam v duchu hesla dějiny píší vítězové něco zamlčí, něco přikrášlí, něco vylepší. Veskrze se ale jedná o solidně řemeslně zpracované záležitosti nad jejichž kvalitami a tím míním hlavně výpravu a technické zpracování může český divák jen slintat jak Pavlovův Azor. Z prvních kousků jsme byli všichni paf, pak jsme to začali brát jako ruský standard a paradoxně, teď už nám to nestačí. Navíc z toho standardu začíná občas dost brutálně vykukovat ruský patriotismus, který umí být někdy dost těžko ztravitelný obzvláště když je vlezlý. Leckdo si lecos pamatuje ještě z dob, kdy se nám to tu cpalo horem dolem a tak se občas někomu může objevit i dávná alergie na rudé prápory. Je to trochu škoda, protože kdyby v tom Rusové našli rozumnou rovnováhu budou jejich filmy skvělé. Ale chápu, že je točí hlavně pro domácího diváka a ten to tlačení na pilu možná ani nevnímá. Mně tam ten patriotismus vůbec nevadí. Leckde je totiž na místě. Kdo o válce na východě něco ví, ví i to, že nejednu bitvu tam Sověti dali jen za cenu obětování celých jednotek. A co hůř, lidé v těch jednotkách svojí marnou situaci danou rozkazem neustupovat často znali a přesto drželi pozice i když věděli, že pomoc nepřijde. Ruský člověk už je takový. Obětovat se jak včela za celek, nekoukat na sebe. Vydržet neskutečné, když je to třeba. Jen díky této ruské povaze mohl Stalin otočit soukolí války v Rusku ve svůj prospěch. Ne jinak tomu bylo i s touto jednotkou. Její připomenutí je zcela na místě. Jenže je tu i to ale... Chápu snahu režiséra na konci ukázat každou myšlenku dotyčných a že ta zpomalená sekvence neskutečně se táhnoucí trvala vlastně jen pár vteřin... Bohužel ale to vypadá, že než by granát rozmetal stanoviště, vykouřila by partička ještě nejednu machorku a politruk by stihl motivovat vojáky z nějakého na rychlo vytištěného frontového plátku... A to mi tam vadilo. Přesto si říkám.. Kdyby tak naši točili něco alespoň takového o našich hrdinech. Vždyť je toho hromada. Už jen to povstání v květnu... Dávám tedy za 3 protipancéřové náboje. * * * ()
Čakal som niečo béčkové, keďže to išlo aj u nás v telke, no bol som celkom milo prekvapený. Nič svetoborné sa síce nekoná, ale vojnové scény boli celkom fajn. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 ()
Okay, tohle je vyloženě pro chlapy. Neříkám, že tam není žádná lovestory, nebo něco ženského, nicméně je to extrémně dlouhé. A když píšu extrémně, tak to myslím vážně. Hodinu bych klidně dala pryč a jsem si jistá, že by to vyšlo mnohem lépe a akčněji. ()
Celkem zajímavá sonda do hrstky vojáků čerstvě po studiích vojenské vysoké školy, kteří byli vrhnuty do bojové linii na obranu Moskvy. Jejich lásky, naděje a ambice, vše semleto válečnou mašinérií. ()
Film sa ťažko dá hodnotiť z pohľadu zobrazovania reality. Dejiny píšu víťazi a filmy sa točia tak, aby boli povoľné režimu, zo svojej strany robili hrdinov a z druhej netvorov. Platí to na americkej i ruskej strane. Takže vyhnem sa komentovaniu verného zobrazenia, dovolím si to hodnotiť len na základe videného diela. Z tohto filmu som si zobral starú pravdu, že vojna láske nepraje a ani životu. V podstate som uvítal že sa Rusi pustili do vojnového príbehu s romantickou linkou, nakoľko tie strieľačky zo zákopov a tankov neboli pre mňa vôbec pútavé. Celkovo mi to nedalo hlbšiu pointu, ako len ukázať, že „za ródinu“ padlo na sovietskej strane skoro 11 miliónov vojakov a toto bola len časť z nich. Záver priniesol až prílišný pátos. P.S. Ljubov Konstantinova sa dosť podobá na mladú Carey Mulligan, je dokonca jej krajšou verziou. ()
Valka zde pusobi syrove realisticky. Zaver je diky prilepene romanci vylozene citove vydirajici. ()
Po čase jsem se zase podíval na ruský válečný film a nedělal jsem si radši velké iluze. Protože Rusové dodnes Velkou vlasteneckou válku silně prožívají (a já se jim vůbec nedivím), čekal jsem kvalitně zpracovanou dobovou výstroj, výzbroj a techniku a, bohužel, i spoustu patetických scén. Obého se mi dostalo mírou vrchovatou. Potěšila mě československá stopa v podobě tanků LT- 38 respektive PzKpfw 38 (t), reálně vypadaly i hakly, PzKpfw III a StG III, o to víc mě pak mrzely některé přemrštěné efekty (hlavně při bombardování), neseděl mi milostný příběh, který místy zaváněl Pearl Harborem, a už vůbec jsem nedokázal skousnout to brutálně přepísklé tvrzení o tom, proč vlastně nepadla Moskva. Myslím, že by se autoři scénářů k tomuto typu filmů měli přece jen krotit ve svém bujném rozletu. 3*+ ()
Válka je bolestiva, začátek byl jemně slabý, a nečekal jsem nic moc velkého, ale příběh vždycky založený na skutečnosti dokáže zaujmout. Ale jak minuty běžely, boje začaly brát na síle, a když už jste si oblíbili ruského vojáka, tak záhy už nebyl. Bylo to kruté jít na smrt. Velmi dobře natočený film, plný akce, drama a trocha lásky, konec celkem šokoval. Pořád jsem čekal na posily a že už byla poslední vlna odporu, a ono pořád smrt usilovala o další nevinné, silný film velmi dobře natočený. Válečná historie má pořád co vyprávět z jakékoliv strany boje. ()
Lehce stravitelná aktualizovaná adventura z Velké vlastenecké války. 1) Všechno je, jak má v sovětském...promiňte, ruském filmu o válce být. Všichni jsou vykrmení a v pohodě, život na učilišti i později na frontě působí hodně kašírovaně._____ 2) Film sice postrádá oslavné tirády na Stalina a socialismus, omezil se na vlastenectví, ale to jeho agitační roli příliš nesnižuje, jen ji modifikuje podle současných potřeb ruské propagandy._____ 3) V rozsáhlém výčtu účinkujících zde na ČSFD chybí hlavní (!) postava. Je jí 27letý Arťom Gubin (kadet Saša Lavrov, který přinesl dívce květiny). Dále mě zaujal i 29letý Igor Judin (Míťa Šemjakin, nejbližší Lavrovův kamarád, který s ním měl dohodu o děvčeti) a 26letý Gleb Danilov (kadet Nikitin)._____ 4) Podrobnější info o tématu uvádí wiki._____ 5) Fanoušek vojenské techniky ani válek jako takových nejsem, takže mi odpadají důvody, proč snímek považovat za zdařilý. Prostě tuctový produkt o tématu._____ 6) Koment k zamyšlení: gonga (hodnotil odpad). ()
Další ruský válečný velkofilm a upřímně zase pecka. Měl bych výhrady ke scénáři a hercům, kde jsem se uplně s nikým nesžil, ale výprava i hudba naprosto famozní, fakt mi šla hlava kolem! Je záběr, kde nechájí na férovku vybouchnout celou vesnici hardcore efektama, žádné PC modelování. K současné ruské kinematografii mám vztah jako mnozí k architektuře brutalismu. 8/10 ()
Bylo to lehce delší, než být muselo, ale to je tak jediná vada na kráse a Rusáci v posledním desetiletí zase a znovu dokazují, že kvalitní filmařina už jim není cizí a že jsou schopní vytvořit fakt parádní věci, mezi které se jednoznačně řadí i Poslední hranice. 90% ()
Mam rád válečné filmy, kde je hodně parádní akce a málo politiky. Tenhle snímek to splňuje beze zbytku. Když se k tomu ještě přidá první naivní láska, je velkofilm na spadnutí. Rusové nezapadají do žánrových klišé, jako v Americe, tudíž za mě naprostá spokojenost. ()
film spracovaním pripomínal Bondarčukovsko - Ozerovvoskú školu vojnových filmov. Nechýbal dôraz na hrdinstvo , vieru vo víťazstvo a odhodlanie, ako aj typická nekompromisnosť vyšších dôstojníkov. Vo filme boli nakrútené slušne vojnové scény . ()
Boľševické noky si v poslednej dobe radi vyberajú menej známe príbehy a točia o nich gerojské veľkofilmy. Toto však čím ďalej išlo, tým to bolo protivnejšie. Hlavne po tej dejovej stránke. Zamotaná lovestory, to bol vrchol. Načo? Koho to zaujímalo? Neidem pozerať takýto film, aby som ronil slzičku nad nenaplnenou láskou ( aj keď, nebola ona tak trochu kurva?) ktorá ich konanie aj tak nejak ovplyvňovala, ale nad zničenou technikou. Po tejto stránke to bolo fajn. Veľa techniky, veľké bojové sekvencie, niektoré na jeden záber. Pyrotechnici si tiež prišli na svoje, všetko nasnímané tým novým ruským štýlom. Hovorím si super. Potom ale na scénu prišli nevybuchujúce rušné granáty, pol hodinové umieračky a veľmi divný štýl strihu pri samotnom rozprávaní príbehu. Tam sa človek solídne stratí. Nebolo to tak prefarbené a predigitalizované, skôr teda išli po reáli. Postavy ma zaujímali tak na začiatku, kedy sa s nimi ešte dalo pracovať. Neskôr sa dosť upustilo od nejakého vykresľovania ich prerodu, škoda. Samozrejme boli zachované aj všetky stereotypy a klišé, od zlých nemcov čo sa nevedia kryť, cez nikdy nekončiacu odvahu až po obetovanie života za vlasť a Moskvu. Na to som už zvyknutý, to ani neriešim. Z historického hľadiska sa nevyjadrujem, nepoznám tú udalosť, nikdy som o tomto hrdinstve nepočul. Takže pekne natočené bojové scény s technikou, ktorých bolo niekoľko. Zvyšok je zbytočne naťahovaný balast. 3 z 5 ()
Ruské a americké druhoválečné filmy jsou si v mnohém podobné, ale Rusové mají nad Američany tři nepřekonatelné výhody. Za prvé mají nekonečnou zásobu krásných žen, za druhé jim to sebevražedné hrdinství člověk rád uvěří a za třetí se nebojí vyvážit patetické scény pořádnou dávkou hořkosti. Podolskije kursanty kombinují syrová jatka a pomalé romantické scény. Kupodivu se to spolu netluče. Především proto, že život nebyl ke kadetům nijak vlídný. Při snaze ucpat díru ve frontě a zastavit postup německé 5. pěší divize jich drtivá většina padla. Scénář je k hrdinům podobně nemilosrdný a protože rozpočet je tradičně velkorysý a neomezuje ho strašák Hollywoodu jménem PG-13, má film občas téměř syrovou atmosféru. ()
Pokiaľ Ržev hodnotím ako najlepší ruský vojnový film v roku 2019 potom Podolskije kursanty z toho istého roku je najhorší. ()