Americká reportérka přijíždí do australské divočiny pořídit záznam na téma ochrany zvířat. Setká se však s nepochopením ze strany místních obhroublých buranů, kteří tuze rádi jezdí na lov divoké zvěře. Poté, co žena záhadně zmizí, ji jede do Austrálie hledat její manžel. Pouť po stopách obřího krvelačného kance se pro civilizací otupeného muže stane iniciačním sestupem k samé podstatě tělesnosti. Konfrontace městských postav s divočinou probíhá formou utrpení a potřeby přežít v nehostinné pustině, kde číhá nebezpečí nejen od zdejších degenerovaných obyvatel, ale také ze strany přírody. Jeden z tělesně nejintenzivnějších snímků žánrové kinematografie se ve vrcholných fázích rozpadá na psychedelické vize. Při scénách útoků titulního monstra rozkládá čas i prostor rapidmontáž. To vše pomáhá utvářet sugestivní dojem šílenství a bestiality, které jsou zastřešujícími principy tohoto vyprávění.(MFF Karlovy Vary)
Australský filmový horor o klech obrovského divočáka a nebezpečí, které číhá v pusté australské divočině. Na počátku přijíždí z civilizované Ameriky do divoké australské buše mladá americká novinářka Beth Wintersová, aby se pokusila přispět svou prací k zastavení krutého vyvražďování klokanů. Vzápětí za záhadných okolností zahyne. Po jejích stopách se vydá manžel Carl Winters, aby se pokusil odhalit pravdu o okolnostech její smrti. Brzy se dostane na stopu strašlivé skutečnosti. V divočině, kde Beth pobývala, řádí obrovský kanec zabiják. Hrdinovi přichází na pomoc v boji proti monstróznímu zvířeti starý lovec, který má s netvorem také své dávné a dosud nevyřízené účty. Hyne však rozsápaný jeho strašlivými kly. Je tedy jen na Carlovi, aby se s kancem utkal...(Allan)
Je to debilní, nelogická historka o krvežíznivém divočákovi velikosti nosorožce. Co však tento brak povyšuje nad ostatní podobnou produkci je zejména výborná kamera Deana Semlera, který velice zajímavě pracoval s osvětlením a barvami a skvěle využil prostředí, ve kterém se film odehrává (prašná australské poušť, klokaní jatka, doupě bratří Bakerových atd.), čímž snímek získal unikátní atmosféru.(11.7.2010)
Zvířecích hororů s krvelačnými kanci jsem už několik viděl, nicméně všechny byly z 21. století, a proto jsem byl zvědavý na tento poněkud starší kousek. Největším kamenem úrazu v případě Kance je naprosto otřesné herectví (prakticky) všech zúčastněných, okořeněné špatným českým dabingem (za což tedy tvůrci nemohou) a vesměs hloupý scénář. Ze samotné bestie z řádu "chrochtavých" toho moc vidět není, ale to lze odpustit vzhledem k době vzniku. Abych ale stále nehanil, velice se mi líbilo výtvarné pojetí exteriérových scén, které syrově magickým způsobem skvěle dotvářelo atmosféru vyschlého a nehostinného prostředí australské pustiny.(2.8.2020)
Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60%(26.5.2013)
Jeden z nejkrásnějších zážitků na letošním karlovarském festivalu. Kanec má úžasnou kameru (škoda jen špatné kopie), velmi působivou hudbu a především skvěle pracuje se zvukem. Russell Mulcahy použil metodu ze Spielbergových Čelistí. Hlavní zvíře v první polovině sice neuvidíte, o to víc se ale bojíte. Ano, je to béčko, ale nádherné béčko. Zatím nejlepší z půlnočních filmů.(6.7.2010)
Velmi působivá vizuální stránka plná mlhou zahalených plání v nepřirozeně pestrých barvách (včetně pár surrealisticky laděných snových scén) vyhrává nad poměrně strohým dějem a polovičatým napětím (hororovou atmosféru film však má solidní). Ale ty klokanovražedné vidláky tam scenárista nechal běhat na můj vkus až moc dlouho, na těch si měl Razorback smlsnout o půl hoďky dřív.(11.4.2019)
Davson
Je to debilní, nelogická historka o krvežíznivém divočákovi velikosti nosorožce. Co však tento brak povyšuje nad ostatní podobnou produkci je zejména výborná kamera Deana Semlera, který velice zajímavě pracoval s osvětlením a barvami a skvěle využil prostředí, ve kterém se film odehrává (prašná australské poušť, klokaní jatka, doupě bratří Bakerových atd.), čímž snímek získal unikátní atmosféru.(11.7.2010)
Stanislaus
Zvířecích hororů s krvelačnými kanci jsem už několik viděl, nicméně všechny byly z 21. století, a proto jsem byl zvědavý na tento poněkud starší kousek. Největším kamenem úrazu v případě Kance je naprosto otřesné herectví (prakticky) všech zúčastněných, okořeněné špatným českým dabingem (za což tedy tvůrci nemohou) a vesměs hloupý scénář. Ze samotné bestie z řádu "chrochtavých" toho moc vidět není, ale to lze odpustit vzhledem k době vzniku. Abych ale stále nehanil, velice se mi líbilo výtvarné pojetí exteriérových scén, které syrově magickým způsobem skvěle dotvářelo atmosféru vyschlého a nehostinného prostředí australské pustiny.(2.8.2020)
SOLOM.
Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60%(26.5.2013)
Disk
Jeden z nejkrásnějších zážitků na letošním karlovarském festivalu. Kanec má úžasnou kameru (škoda jen špatné kopie), velmi působivou hudbu a především skvěle pracuje se zvukem. Russell Mulcahy použil metodu ze Spielbergových Čelistí. Hlavní zvíře v první polovině sice neuvidíte, o to víc se ale bojíte. Ano, je to béčko, ale nádherné béčko. Zatím nejlepší z půlnočních filmů.(6.7.2010)
Goldbeater
Velmi působivá vizuální stránka plná mlhou zahalených plání v nepřirozeně pestrých barvách (včetně pár surrealisticky laděných snových scén) vyhrává nad poměrně strohým dějem a polovičatým napětím (hororovou atmosféru film však má solidní). Ale ty klokanovražedné vidláky tam scenárista nechal běhat na můj vkus až moc dlouho, na těch si měl Razorback smlsnout o půl hoďky dřív.(11.4.2019)