Americká reportérka přijíždí do australské divočiny pořídit záznam na téma ochrany zvířat. Setká se však s nepochopením ze strany místních obhroublých buranů, kteří tuze rádi jezdí na lov divoké zvěře. Poté, co žena záhadně zmizí, ji jede do Austrálie hledat její manžel. Pouť po stopách obřího krvelačného kance se pro civilizací otupeného muže stane iniciačním sestupem k samé podstatě tělesnosti. Konfrontace městských postav s divočinou probíhá formou utrpení a potřeby přežít v nehostinné pustině, kde číhá nebezpečí nejen od zdejších degenerovaných obyvatel, ale také ze strany přírody. Jeden z tělesně nejintenzivnějších snímků žánrové kinematografie se ve vrcholných fázích rozpadá na psychedelické vize. Při scénách útoků titulního monstra rozkládá čas i prostor rapidmontáž. To vše pomáhá utvářet sugestivní dojem šílenství a bestiality, které jsou zastřešujícími principy tohoto vyprávění.(MFF Karlovy Vary)
Australský filmový horor o klech obrovského divočáka a nebezpečí, které číhá v pusté australské divočině. Na počátku přijíždí z civilizované Ameriky do divoké australské buše mladá americká novinářka Beth Wintersová, aby se pokusila přispět svou prací k zastavení krutého vyvražďování klokanů. Vzápětí za záhadných okolností zahyne. Po jejích stopách se vydá manžel Carl Winters, aby se pokusil odhalit pravdu o okolnostech její smrti. Brzy se dostane na stopu strašlivé skutečnosti. V divočině, kde Beth pobývala, řádí obrovský kanec zabiják. Hrdinovi přichází na pomoc v boji proti monstróznímu zvířeti starý lovec, který má s netvorem také své dávné a dosud nevyřízené účty. Hyne však rozsápaný jeho strašlivými kly. Je tedy jen na Carlovi, aby se s kancem utkal...(Allan)
Velmi působivá vizuální stránka plná mlhou zahalených plání v nepřirozeně pestrých barvách (včetně pár surrealisticky laděných snových scén) vyhrává nad poměrně strohým dějem a polovičatým napětím (hororovou atmosféru film však má solidní). Ale ty klokanovražedné vidláky tam scenárista nechal běhat na můj vkus až moc dlouho, na těch si měl Razorback smlsnout o půl hoďky dřív.(11.4.2019)
Atmosfericky tomuto filmu nič nechýba, kompozične je zvládnutý, dej je vystavaný bez zbytočných odbočiek. Samotný príbeh je však vyvarený z druhej vody, s originalitou si netyká. Kamera ponúka zaujímavé perspektívy pohľadu, prostredie je nádherné. Samozrejme, že to nie je prírodopisný film, lebo keď sa kanec objaví, vzniká problém. Vyzerá ako filmový zvierací zabiják z roku 1984, aj so všetkými chybami. Ale páčil sa mi zmysel pre čierny humor a púštne vidiny hlavného hrdinu. Prechod z príčetnosti do blúznenia bol zručne stvárnený. Razorback nie je meisterstuck, ale ja som sa pri ňom dobre bavil.(2.9.2011)
Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60%(26.5.2013)
Prasečina, chtělo by se říct... samozřejmě, je to pěkná blbost. Jenže je to taky blbost s ojedinělou atmosférou a sugestivním audiovizuálem, geniálně podtrženým přepálenou démonizací zvířecího zabijáka. Skoro jako prase z pekla! Vepřovej ďábel! Démonická svině! Scéna, v níž vzteklej divočák utíká do tmy i s kusem baráku a stále hrající televizí je jedna z mých top hororových momentek. Málokterej film je navzdory svý nízký profláklosti tak půvabně neotřelým kusem hororových pustin. Každopádně chápu, že v osmdesátkách frčely spíše stupidní teenage slashery, než neortodoxní WTF béčka s pošahanou mytologií.(7.6.2017)
Je to debilní, nelogická historka o krvežíznivém divočákovi velikosti nosorožce. Co však tento brak povyšuje nad ostatní podobnou produkci je zejména výborná kamera Deana Semlera, který velice zajímavě pracoval s osvětlením a barvami a skvěle využil prostředí, ve kterém se film odehrává (prašná australské poušť, klokaní jatka, doupě bratří Bakerových atd.), čímž snímek získal unikátní atmosféru.(11.7.2010)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Goldbeater
Velmi působivá vizuální stránka plná mlhou zahalených plání v nepřirozeně pestrých barvách (včetně pár surrealisticky laděných snových scén) vyhrává nad poměrně strohým dějem a polovičatým napětím (hororovou atmosféru film však má solidní). Ale ty klokanovražedné vidláky tam scenárista nechal běhat na můj vkus až moc dlouho, na těch si měl Razorback smlsnout o půl hoďky dřív.(11.4.2019)
Ten Druhy
Atmosfericky tomuto filmu nič nechýba, kompozične je zvládnutý, dej je vystavaný bez zbytočných odbočiek. Samotný príbeh je však vyvarený z druhej vody, s originalitou si netyká. Kamera ponúka zaujímavé perspektívy pohľadu, prostredie je nádherné. Samozrejme, že to nie je prírodopisný film, lebo keď sa kanec objaví, vzniká problém. Vyzerá ako filmový zvierací zabiják z roku 1984, aj so všetkými chybami. Ale páčil sa mi zmysel pre čierny humor a púštne vidiny hlavného hrdinu. Prechod z príčetnosti do blúznenia bol zručne stvárnený. Razorback nie je meisterstuck, ale ja som sa pri ňom dobre bavil.(2.9.2011)
SOLOM.
Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60%(26.5.2013)
-bad-mad-wolf-
Prasečina, chtělo by se říct... samozřejmě, je to pěkná blbost. Jenže je to taky blbost s ojedinělou atmosférou a sugestivním audiovizuálem, geniálně podtrženým přepálenou démonizací zvířecího zabijáka. Skoro jako prase z pekla! Vepřovej ďábel! Démonická svině! Scéna, v níž vzteklej divočák utíká do tmy i s kusem baráku a stále hrající televizí je jedna z mých top hororových momentek. Málokterej film je navzdory svý nízký profláklosti tak půvabně neotřelým kusem hororových pustin. Každopádně chápu, že v osmdesátkách frčely spíše stupidní teenage slashery, než neortodoxní WTF béčka s pošahanou mytologií.(7.6.2017)
Davson
Je to debilní, nelogická historka o krvežíznivém divočákovi velikosti nosorožce. Co však tento brak povyšuje nad ostatní podobnou produkci je zejména výborná kamera Deana Semlera, který velice zajímavě pracoval s osvětlením a barvami a skvěle využil prostředí, ve kterém se film odehrává (prašná australské poušť, klokaní jatka, doupě bratří Bakerových atd.), čímž snímek získal unikátní atmosféru.(11.7.2010)