Z amerického Oregonu přilétá na pražskou Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner (
Jiří Schmitzer), válečný veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a do značné míry odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín (
Ladislav Mrkvička), dávný kamarád z protikomunistického odboje. Záhy vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého života. Chce vypátrat a zabít komunistického prokurátora Václava Mráze, kterého porevoluční soudy nedokázaly nebo nechtěly za jeho zločiny z 50. let potrestat. Vlastimil přemluví Antonína, aby mu s akcí pomohl. Tonda si vypůjčí od vnuka starou obytnou dodávku a upraví ji tak, aby se v ní mohl Vlasta pohybovat. Oba starci vyrážejí na pro ně velmi obtížnou cestu za odplatou.
(CinemArt)
V kinech
od:
Komentáře uživatelů k filmu (315)
Tosim
Naprosto nekompromisní snímek o řešení komunistické otázky. Vyprávění je pomalé, hlavní postavy jsou umanuté a fantasticky zahrané. V podstatě přemýšlím, proč jsem nedal pět. Když tak dám pak vědět. 90%.(10.9.2020)
Matty
Film o pomstě rychlý tak, jak to jen hrdinům jejich ochablé svaly a invalidní vozík dovolují. Zpomalený rytmus, kterého se soustředěné vyprávění po celou dobu drží, nás nutí přeřadit na tempo protagonistů. Jde o velmi tělesné drama (s prvky politického thrilleru a jízlivé společenské satiry) nejen pro pozornost věnovanou starým zesláblým tělům a tělesným potřebám, ale právě i tím, že až fyzicky pociťujete, jak je pro oba chřadnoucí kamarády zdolání každého schodu malou bitvou. Tím, že se pevně drží jedné vyprávěcí a stylistické linie, jde zřejmě o nejkoherentnější letošní český film (byť pro někoho možná málo překvapující - osobně mi ale ono přímočaré procedurální pojetí vůbec nevadilo), obdivuhodný také důsledností s jakou se autoři vyhýbají pokušení udělat z příběhu akční komedii. Oproti hřejivým českým (tragi)komediím,které chtějí divákům pobyt v kině co nejvíc zpříjemnit, jde o nebývale pomalý, hořký a k postavám nesmlouvavý film o marnosti snahy vypořádat se s minulostí. Konec je zdrcující a otřásl se mnou víc než Léto s gentlemanem. 80%(16.10.2019)
J*A*S*M
Vkusná road movie navazující na tradici povedených českých tragikomedií. Ty dvě hlavní postavy jsou boží - zvlášť Jiří Schmitzer je tu horkým kandidátem na Českého lva. #KVIFF2019(5.7.2019)
Enšpígl
Smutný pohled na stáří, ale i na spravedlnost, celé to působilo depresivně. Film jako takový je hodně netradiční road movie, kde to nejsilnější je sdělováno obrazem, např, když Schmitzer projíždí domovem seniorů. Oba pánové v hlavních rolí předvádí mistrovské výkony.(1.11.2020)
Malarkey
Hodně překvapivá reakce na vyřizování účtu napříč desetiletími. Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička byli v této jízdě za jedním "kamarádem" z minulosti, setsakra přísní. Líbila se mi jak ta přímočarost, tak ten nápad, který otevírá bolístky minulosti a zasazuje do nich nepřístupnou ránu jedu. Je pro mě až s podivem, že jsem o tomto filmu pořádně neslyšel a neviděl ho v žádném kloudném kinosále. Pro mě je to drama na úrovni evropského dramatu.(3.11.2020)
Marigold
Vida, ujasněný koncept, důsledně omšelá estetika, radikálně pomalé tempo v duchu GerontoSympathy for very slow mr. Vengeance, uhlídaný herecký tón a na čele všeho Schmitzer, který vede svůj vozejček s průrazností tanku. Dušek navazuje na to nejlepší z jeho dokumentu K oblakům vzhlížíme, na rozdíl od mnoha dokumentaristů, co začali koketovat s hraným filmem, ale nelavíruje na hraně. Díky spolupráci s Ondřejem Provazníkem mají Staříci soudržný filmový ksicht, zralé záběrování a slušný tah na branku, který se vyhýbá doslovnosti – ale ani náhodou jízlivosti. Je to road movie s jaterními skvrnami i správně žlučovitý obraz společnosti, která se cyklí v minulých křivdách a neschopnosti se jakkoli vypořádat se zločiny minulosti. Hlavně je to ale konečně film, který nemusí soutěžit v paralympiádě "na český poměry dobrý". Prostě dobrý. Že se to ve Varech nedostalo do hlavní soutěže je bezmála skandál. Třeba Omerzuovo Všechno bude to přejíždí jak obytný Avie obrubníky.(21.11.2019)
Radek99
Pro diváky neznalé kontextu to bude nejspíš jen snímek mající bizarní rysy černé, ve svém vyznění téměř až skandinávsky pojaté hořké komedie, pro mne, který ještě zažil komunistickou totalitu a to svinstvo, co tu panovalo v 70. a 80. letech, je to film roku, kde se dá najít vše podstatné - nulové vyrovnání se se zločiny komunismu, nepotrestání prakticky žádného komunistického zločince (s čestnou výjimkou Miroslava Štěpána), nedůsledný a ve výsledku naprosto nefunkční institut lustrací, kontinuitu socialistického právního řádu a její personální následky atd. atd. Příběh se zdá být bizarní a nepravděpodobný, o to zoufalejší je fakt, že jde o skutečnou událost, konkrétně pokus válečného hrdiny Pravomila Raichla zabít bývalého komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše, kterého naše porevoluční justice, coby důsledek kontinuity socialistického právního řádu a ponechání ve funkcích všech socialistických soudců a dokonce i prokurátorů (i vojenských!), nebyla schopna odsoudit ani k symbolickému trestu - viz naprosto zdrcující a mrazivý dokument Vrahem z povolání - Utrpení soudce Karla Vaše (který by měl být promítán ve všech školách). Formálně jde rovněž o překvapivě vysoký nadstandard - vynikající herecké výkony (což souvisí s dobře provedeným castingem), především čistě fyzické herectví Jiřího Schmitzera, přesná upozaděná režie, chytře a vtipně napsaný scénář, cíleně pomalé tempo, celý snímek silně minimalistický s komorním neokázalým vyzněním... Opravdu nečekané filmové překvapení!(23.2.2020)
Rob Roy
Český film roku?(18.10.2019)
Fr
„VSTÁVEJ! PŘIŠEL TVŮJ ČAS…“ /// Dědkovská road movie. Je fajn vidět, že i u nás dokážou senioři rozehrát koukatelnou filmovou šou. Obsazení perfektní a zajímavej je i příběh, dokonce se šťastným koncem. Malej film, kterej potěší, ale asi bude jen na jedno zhlídnutí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na cestu si balím bažanta. Hned vedle bouchačky. 2.) Děda furt říká, že tu kurvu dostane. (a v Perlovce nikdy nebyl…). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(25.3.2020)
xxmartinxx
Možná jsem moc rozmlsaný tím, ale poslední dobou se u nás točí tak, že jde pohrdnout i filmem, který je víceméně dobrý. Bohužel se až moc zdá, že cesta za premisou je naplněna zoufalým hledáním, kde vzít těch 90 minut. A obecně platí, že divák je rychlejší než film - všechny jeho motivy a myšlenky jsou tak jasné, že když začne scéna, je zjevné nejen, jaký bude její děj, ale jaký bude její smysl, pointa, všechno. Ten film mi je sympatický, ale nestačí mi.(18.10.2019)
Gilmour93
Variace na Egoyanovo Vzpomeň si. I když.. v tom našem postkomunistickém rybníčku spíše Nezapomeň.. Tempo života hlavních hrdinů vtisknuté do tempa vyprávění přináší trpkou autenticitu a právě při ní si uvědomíte, že v určitých fázích bytí chutná vítězství cílevědomosti nad lhostejností opravdu sladce. Tak aspoň tady..(2.11.2020)
Sarkastic
„Nevím čoveče.“ - „Co nevíš?“ - „Musím si to ještě promyslet.“ - „Já sem to už promyslel všecko za tebe.“ - „No právě.“ Zatímco Teroristka (také řešící otázku pomsty), byla tak dlouho žánrově rozkročená mezi dramatem a komedií, že se to nepodařilo ukočírovat a výsledek byl dost nevyrovnaný, Staříci jsou až na pár momentů čistokrevným dramatem a fungují mnohem lépe. A to jde v případě režisérské dvojky dokonce o jejich filmový celovečerní debut. Začátkem úspěchu je naladit se na tempo. To rozhodně není zběsilé, právě naopak, kopíruje „rychlost“ obou mstitelů. Pokud se to divákovi podaří, začne vnímat jednotlivé, zdánlivě obyčejné překážky jako malé bitvy vedoucí k té rozhodující, a mnohem snáze se emocionálně na „úderné“ duo naladí. A pak je jedno, že jde o 2 sotva hýbající se muže nad hrobem (jejich dodávka je na tom stejně). Štěstí, nápaditost, vůle a „mimikry“ (špatný fyzický stav) pomohou, ale je jasné, že se plukovník Rajner vydává na svou poslední misi…A nekompromisní konec mě překvapil. Celkově dávám solidní 4*.(1.3.2020)
3DD!3
Nejlepší český film za posledních několik let. Formálně skvěle natočený snímek o pomstě okořeněný tím, že zabijákům je okolo osmdesáti. Problémy s orientací, pamětí, nebo upoutání na invalidní vozík jsou prostě jen překážky, které váleční veteráni překonávají s urputností sobě vlastní. Herecké výkony jsou bravurní, oběma protagonistům nejde nefandit. Cynické hlášky kontrastují se všemi děsy stáří a cestu pitoreskním světem korunuje smích ničemu v domově důchodců. Co se sakra se světem stalo? Klobouk dolů před Duškem a Provazníkem, že nesklouzli ke komedii a zachovali vážnost situace. P.S: Schmitzer je v podstatě Punisher na vozíku.(26.2.2020)
castor
Já vlastně nic moc nečekal a dostal překvapivě dost. Přiznejme si, že český film poslední dekádu nemile přešlapuje na místě. Tu a tam vyběhne nějaký sympatický záblesk, jakkoliv svěží či herecky nesmírně příjemný. Jeden přiletěl přes velkou louži. Emigrant Vlasta, bývalý politický vězeň, vozíčkář, nasupený, ale odhodlaný. Na letišti na něj čeká Tonda, mizerně slyšící a lehce odevzdaný dávný kamarád z protikomunistického odboje. Pánové jsou sice rychlí tak, jak jim to dovolují ochablé svaly a neskladný invalidní vozík, ale plán mají jasný. Tahle komunistická svině (čti prokurátor) musí koupit kulku, protože jeho zločiny porevoluční justice nijak nepotrestala. Poslední mise dvou chatrných těl je osobitá a vlastně velmi příjemná. Ač tematizuje stáří a všechny neduhy s ním spojené. Není to žádné vzpomínání na minulé časy, není to o obhajování plánovaného činu. Režisérské a scenáristické duo Martin Dušek a Ondřej Provazník nám prostě předkládá neotřelé zpracování jednoho rozhodnutí, režírují pevnou rukou, mají ujasněný koncept, přičemž nejednou najedou na absurdní humor. Pánové Schmitzer a Mrkvička jsou samozřejmě na jedničku.(19.5.2020)
Davies182
Po tomhle filmu se teda na důchod moc netěšim. Zarputilost, vůle a odvaha v jednom z českých filmů roku 2019! [Netflix](11.12.2020)
cheyene
Je jedině dobře, že tvůrci nesklouzli k zařazení komediálních prvků a nenatočili tragikomedii. Neříkám, že by to nemohlo fungovat, ale rozhodně by tím utrpěl jinak dobrý dramatický příběh. Navzdory tomu, že má tento počin pomalé tempo, tak nenudí, protože když už by nic jiného, tak určitě sledování hereckého představení J. Schmitzera a L. Mrkvičky stojí za to. Škoda, že závěrečná scéna nebyla ztvárněna naturalisticky, domnívám se, že by to zvýšilo prožitek z filmu.(17.4.2020)
liborek_
Staříci jsou pro mě největším překvapením tohoto roku, co se česko-slovenské kinematografie týče. Bál jsem se taškařice, která by stavěla na nemotornosti starých lidí (viz ten nešťastný název filmu) a na dalším laciném vytěžování antikomunistické tématiky (viz synopse). Ve skutečnosti jde ale o velmi empatický a autentický film o každodenních problémech starých lidí, jejichž rutinu ovšem naruší nespravedlnost, která se jich osobně dotýká a kterou chtějí napravit. Příběh, zjevně inspirováný osudy plukovníka Pravomila Raichla a generálmajora Miroslava Káchy, kteří se odmítli smířit s nepotrestáním komunistické zrůdy Vaše, může sice nahrávat názorům o vyčpělosti (opožděného) českého antikomunismu, ale vzhledem k silnému akcentu na stáří protagonistů a také k blížícímu se 30. výročí Listopadu jde myslím o velmi zdařilé ohlédnutí za tím, jak se česká společnost vypořádala se svou minulostí. Je to film především o současnosti; minulost je sice přítomná v motivacích postav, ale impulsem k jejich konání je především (stále trvající) neschopnost současné společnosti dostatečně svoji temnou stránku reflektovat. (O opožděnosti tématu vlastně nemůže být vůbec řeč vzhledem k rostoucí relativizaci skutků komunistického režimu, nostalgii po husákovském "pořádku" a znovurostoucí moci normalizačních estébáků). Nemotornost starců (skvělí Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička) a jejich fyzická indispozice, jejich zarputilost (Schmitzer) i odevzdanost (Mrkvička) sice občas nutí vnímat film jako komedii, ale ten smích, který se při projekci ozýval z publika i v těch nejvypjatějších a vlastně nejsmutnějších chvílích, působil dost nepatřičně a vzbuzuje otázky, nakolik tato pomalá road-movie o stáří může být vlastně pro mladé publikum (které je poměrně často zvyklé na dynamický střih, vytěsňování ošklivosti a smrti ze života a pro které jsou Gottwald a Hus takřka vrstevníci) pochopitelná. To ale není problém filmu, spíš jeho recepce.(5.8.2019)
LiVentura
Příběh ne zcela typický, ale přesto lehce zapadl do zdejší produkce.. Před oběma hlavními hrdiny klobouk dolů!(7.3.2020)
Nin
Film má hodně pomalé tempo. Částečně pravděpodobně proto, aby to navodilo "pomalost" lidí v takto pozdním věku, částečně asi proto, že to je takovýten "český styl". Rozhodně by stařecká road-movie šla udělat i s rychlejším tempem. Za tu hoďku a půl se tam toho tolik nestane a nesnáze dědoušků často prostě nejsou až tak zábavné ani objevné. Naštěstí je ve filmu hned několik naprosto vynikajících scén, a tím rozhodně nemyslím jen nějaké krátké stylové okamžiky. Například návštěva potomků bývalého komunistického hajzla nebo celé finále v moderním domově důchodců je prostě paráda. To mezitím bouhžel až taková bomba není, a dobré herecké výkony všech zúčastněných to nezachrání. Konečné vyústění by také nakonec mohlo být o něco lepší. Místo komplexnějšího pohledu na tehdejší dobu se nakonec ukáže, že Staříci jsou především spíš obyčejným "revenge movie". Slušný český film. (7/10)(2.4.2020)
Pepinec
Trocha smutku z faktoru stáří, ale především hodně radosti z té noblesy, se kterou kluci z Avie projeli Čechy. Nejpomalejší film, jaký mi kdy utekl. Ať se ještě v životě dopustím čehokoli, doufám, že si pro mě nikdy nepřijede Schmitzer na vozejku...(16.7.2020)