Odhalená historie - Série 1 (2017) (série)
Hiroshima, la défaite de Staline
Hiroshima, Stalin’s defeat
Režie:
Cédric CondonObsahy(1)
Jakou roli v ukončení války hrála vražedná americká zbraň? Od okamžiku kapitulace Německa uplynuly dva měsíce a americká veřejnost začíná být netrpělivá. V oblasti Tichomoří je do konce druhé světové války stále daleko, Japonsko dosud nesložilo zbraně a ve svém odporu si nevede špatně. Urputné boje s sebou přinášejí i vysoké lidské ztráty, během jara padlo nebo bylo raněno téměř sto tisíc amerických vojáků. Nedávná bitva o Okinawu se stala názorným příkladem toho, jak zuřivý odpor dokáže protivník vyvinout. Bylo zapotřebí třiaosmdesáti dnů úporných bojů, než Američané na tomto malém ostrově japonského souostroví zvítězili nad silnou armádou. Přesto se v létě 1945 noční můra tisíců vojáků pomalu rozplývá. Situace Japonska je zoufalá, již nemá prostředky na pokračování války proti spojencům se Spojenými státy v čele. (Česká televize)
(více)Recenze (2)
1. diel Hirošima, Stalinova porážka je dokumentom, ktorý síce naznačuje skutočné pozadie ukončenia vojny v tichomorí, ale pravda je niekde uprostred. Pokiaľ Sovietsky zväz uvoľnil archívy v roku 2016, Amerika tak zatiaľ nespravila a aj pravda k hodnoteniu tohto dokumentu nemusí byť ešte konečná. Skutočne Hirošima bola jedinou príčinou kapitulácie???? Nie Japonsko neprinútila ku kapitulácii ani jedna zo zhodených atómových bômb. Ale na druhej strane cisárovi ich zhodenie uľahčilo krok bezpodmienečnej kapitulácii. Japonsko sa rozhodovalo o možnosti kapitulácie medzi Sovietskym zväzom a USA, ale keďže im Američania ponechali cisára a nepožadovali jeho súdenie, ako vojnového zločinca, tak sa priklonili s kapituláciou na stranu USA. Problémy povojnového usporiadania v Teheráne a Jalte doriešené neboli, predovšetkým čo sa týkalo ázijského priestoru. Neskoršia jednostranná okupácia Japonska Američanmi a uzatvorenie mierovej zmluvy, pri ktorej chýbal ZSSR a v konečnom dôsledku taktiež ČLR, výrazne zmenili podstaty zmlúv troch veľmoci. Nebola naplnená povojnová úloha Číny, ktorá sa mala stať rozhodujúcou víťazkou v Ázii a protiváhou prípadnej obnovy moci Japonska. Tu mal mať rozhodujúci podiel práve Stalin. 15.9.1945 bol určený termín k vojnovému ťaženiu Červenej armády v Ázii a tým pomôcť odbremeniť vojska USA v tichomorí. Keďže Stalin už vedel o vlastníctve atómovej bomby v rukách Američanov, rozhodol o vyhlásení vojny Japonsku a 9.9. už nasledoval mohutný útok na Mandžusko, kde zničili japonské vojska čo bola obrovská rana pre japonské sebavedomie. Ďalej Stalin požadoval obsadiť Sachalin, Kurily, východočínsku železnicu a získať kontrolu nad prístavmi Daľnyj (Ta-lien) a Port Arthur (Lü Šun), ktoré stratili za rusko-Japonskej vojny v roku 1905. Nakoniec sa ruské vojska zastavili v Kórei na 38 rovnobežke. Takže, kde je pravda o kapitulácii a prečo bomby museli byť zhodené tak skoro sa zatiaľ nedozvieme, počkáme predsa len na tie americké archívy. ()
Niektorí z armády USA z časov 2. sv. vojny sa vyjadrili, že zhadzovať atómové bomby na Japonsko bolo zbytočné a šialené, lebo vraj Japonci už nemali chuť bojovať. Boli tým znechutení a hovorili, USA sa správali týmto gestom podobne, ako aj ich vojnoví nepriatelia, proti ktorým bojovali. ()