O nekonečnu

Spíše ztraceno v nekonečnu. Kouzlo zmizelo. Půvab minulých tří snímků je tentam. Naléhavost předchozích sdělení nenalezena. Osamělí pábitelé se svými obecně platnými mikrostarostmi a příběhy se vytratili. Po dvaceti letech od Písní z druhého patra zůstala jen samoúčelná, formálně dokonalá epizodová prázdnota nezaměnitelného režisérova rukopisu, bez jakéhokoliv poselství či přesahu. Škoda, přeškoda, velká škoda. (26.09.2023)

Lidské drama O nekonečnu se nese hodně v duchu předchozích Anderssonových filmů, jen s tím zásadním rozdílem, že téměř úplně zmizel humor a jednotlivé scény nemají výraznější spojitost. Což mě docela mrzí, protože bez vtipu a nadsázky v kombinaci s jistou příběhovostí už mi nepřipadá Anderssonova tvorba tolik atraktivní, jako tomu bylo dřív. (60%) (19.08.2023)

Musí se nechat, že to ve mně vyvolalo rozličné pocity, od úzkosti po občasné pobavené uchechtnutí, ale jinak se obávám, že se mi ty obrazy velmi rychle vykouří z hlavy, a nejvýraznější dojem na mé straně byla v první řadě ospalá znuděnost - ty absurdně dlouhé záběry osobně prostě nedávám. Anderssonův výrazný vizuální styl se mi líbí sice moc, ale osobně bych dal přednost tomu, kdyby s jeho pomocí film vyprávěl nějaký aspoň trochu souvislý děj, namísto spojování autonomních scén, které nemají v podstatě nic společného. V tomto smyslu mi to přišlo jako typický (a mně osobně nesympatický, mj. kvůli tomu otravně zbytečnému voiceoveru) - divnofilm od Film Europe, který mi nic nedal, a souhlasím s názorem, že se Andersson opakuje a nepřišel zde s ničím novým, což mou averzi k tomu filmu ještě zvyšuje. (21.06.2022)

Film o podivných postavičkách a situáciach, v ktorých sa ocitli, alebo nachádzajú. Andersson má samé takéto jeby, ktoré mi miestami pripomínajú filmy môjho obľúbenca Aki Kaurismakiho! Občas nevieš, či si v súčasnosti, či v 50. rokoch, či v Prahe na Zižkove alebo na stanici v Horných Kočkovciach... Jednoducho mega šupa, ktorá mi robí strašne moc dobre na duši. (14.11.2020)

S Anderssonovou tvorbou jsem se zatím nesetkal(takže nemůžu porovnávat s jeho ostatními filmy). A kdybych film náhodou nezahlídl na Cinemaxu asi bych Anderssonovu tvorbu přehlížel i nadále. Což by byla škoda, protože to co jsem viděl se mi líbilo. Čas od času není na škodu takovej film na zamyšlení. Teď už k filmu. Viděl jsem film...o tom co viděla...Kdo viděl pochopí kdo neviděl pochopí až uvidí. V tomhle kousku se toho moc nenamluví. V podstatě nemá ani souvislý děj. Je to jen sled(nesouvisejících) příběhů ze života, který by mohly pokračovat a plynout donekonečna. Ani jednou za celej film není kamera v pohybu(kameraman si mohl dát voraz), vše je snímáno staticky. Chápu co tím chtěl básník(režisér) říct jen nevím jak to správně popsat slovy. Možná je to ale dobře, protože na to by si měl přijít každej sám. Co se týče hodnocení dokážu pochopit ty, kterým nebyl snímek zrovna po chuti. Tohle rozhodně není pro každýho. Já se ale chystám, že si v roce 2023 Anderssonovu tvorbu proklepnu trošku víc. Za mě to jsou 4 hvězdy a zároveň obstojný filmový zakončení roku 2022. (31.12.2022)