Reklama

Reklama

Poslední štace

  • Německá říše Der letzte Mann (více)
Drama / Psychologický
Německá říše, 1924, 77 min (Special Edition: 88 min, Director's Cut: 101 min)

Jedinečná psychologická studie tragédie jedince. Stárnoucí hotelový portýr byl díky své uniformě vrátného pro celé okolí symbolem velkého světa. Už ale není schopen unést kufry přijíždějících hostů, a tak je ředitelem přeřazen na místo uklízeče toalet. Aby se mohl důstojně zúčastnit svatby své dcery, uniformu ukradne. (oficiální text distributora)

Recenze (74)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jo, Altersschwäche není hezká věc. Zvláště tam, kde důstojnost, vážnost a autorita jsou nejvyššími hodnotami. Geniální Murnau, naprosto strhující Emil Jannings a v neposlední řadě hudba Giuseppa Becce, která se dostává znovu do popředí po restauraci filmu v roce 2002. Happyend filmu vytýkat nelze, neboť ho Murnau vybavil takovou nadsázkou, že spíše pomáhá celkovému vyznění. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Dokonalost odkazu Poslední štace kazí jenom drobnost - existence remakeu z 50. let, který celý příběh posunul někam úplně jinam. Zatímco tady je radost trávit čas s každým okénkem filmu. Někdo tvrdí, že skutečnou úlevu pocítil například na konci Resnaise, já jí pravidelně zažívám s Janningsovým Hotelportierem. ()

Reklama

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Velmi působivé dílo Fridricha W. Murnau o muži, který měl tragický osud. Vložený happyend neberu teď v potaz. Filmu dominuje výtečná kamera a herecký projev Emila Janningse. Jeho výkon bych označil za jeden z nejlepších v celé němé éře. Jeho herectví je dojemné, výstižné a osobité. Jeho pohyby a grimasy řeknou naprosto vše, dialogy nejsou třeba. Výborná je také hudba Giuseppe Becce. Celkový dojem tak kazí onen vložený nepravděpodobný šťastný konec. Film je přesně na pomezí 4 a 5 hvězdiček. Kvůli konci se nakonec nerad přikloním k té nižší také proto, že mě jiné němé filmy doslova unesly. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) A ještě mu utrhnou knoflík z kabátu! Kruté a výmluvné. Kéž by víc dnešních filmařů umělo používat stíny, kameru, detaily, srdce. -"Normálně by náš film končil zde, protože malý člověk nemá moc co dělat v takové situaci. Avšak autor se nad ním smiloval..." Tomu říkám zcizovací efekt. Je to podobná představa ráje jako když Dustin Hoffman sní v Půlnočním kovbojovi, ale kdo by to takovým postavám mohl vyčítat. Skvělé je, že soucítí s ostatními stařečky. ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Poslední štace patří rozhodně k nadprůměru ve filmografii F.W.Murnaua. Již úvodní jízda kamery za prosklenými dveřmi výtahu diváka uchvátí, a co teprve později! Režisér tentokrát nechává promlouvat jen obraz, nezapomenutelnou hru stínů a světel, který je cele nositelem děje (obešel se i bez klasických mezititulků). Stárnoucí hotelový pracovník už není schopen nosit těžká zavazadla, a tak ho ředitel přemístí na místo uklízeče toalet. Tím ztrácí nejenom výsadní postavení, ale hlavně uniformu, která mu zaručovala autoritu a osobní hrdost. Tato uniforma zde hraje zásadní roli. Hrdina jí neváhá dokonce ani ukradnout, aby se vyhnul klevetám v místním domě a hlavně aby neztratil svůj celoživotní respekt, autoritu. V tomto autoritářství můžeme cítit i vidět stav tehdejší společenské situace v Německu. Emil Jannings v osobě portýra naplno vystihl, co se dalo. Jeho křečovité pohyby, zosobněná nešťastnost a mnoho dalšího vystupuje z jeho partu. I Karl Freund za kamerou tentokrát rozehrává ještě brilantnější um, než ve svých předchozích dílech. Jeho snové pasáže, pocity hrdiny a celková dramatičnost – vše je dovedeno k maximálnímu divákovu uspokojení. Ať se na tento film koukneme z jakékoliv strany, máloco mu můžeme vytknout. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (10)

  • Kameraman Karl Freund, který spolupracoval s F. W. Murnauem už na jeho raných filmech, revolučně „osvobodil“ kameru, když využil jízd po kolejích postavených ve studiu namísto do té doby využívané statické pozice (filmu je přisuzováno první užití pojízdné kamery). Zároveň zde najdeme i první pokusy o steadicam, když si Freund nechal kameru přivázat k pasu a jezdil s ní po ateliéru na kole. (Letní filmová škola)
  • Ve filmu jsou titulky využity pouze pro vysvětlení změny práce a závěrečný epilog – ani jednou pro dialog. (Zdroj ČSFD)
  • Snímek, který se stal prvním Murnauovým filmem pro slavné studio UFA, zaznamenal velký finanční i kritický úspěch. Režisér tak mohl krátce na to natočit dva vysokorozpočtové snímky, včetně Fausta (1926), do té doby nejdražší produkce UFA. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama