poster

Východ slunce

  • USA

    Sunrise

  • USA

    Sunrise: A Song of Two Humans

  • Slovensko

    Východ slnka

Drama / Romantický

USA, 1927, 90 min

  • Sarkastic
    *****

    Jó to ještě bejvávaly ty doby, kdy chlápek přišel dom pozdě k ránu z dostaveníčka s cizí cuchtou, k tomu se vypleskl se zasviněnejma botama na postel, a jeho ženuška ho za to milovaně až zbožně pozorovala, starostlivě přikryla dekou a nechala dál chrnět…takhle nějak jízlivě jsem o filmu zpočátku uvažoval, protože mi začátek příliš nesednul a rušily mě detaily typu pohled ženy do kamery či v 1 záběru otevřená, v druhém už zavřená vrátka. Ovšem od pozvání na projížďku loďkou jsem přece jenom s nadějí zbystřil a opravdu to přišlo! Od té chvíle si mě film každou svou další minutou čím dál víc získával. A to ať už kvůli opravdu poutavému příběhu, vcelku propracované psychologii postav a ostatně i vztahu ústředního páru, nenásilným přechodům mezi žánry (střídání romantiky vážné a komediální, přičemž druhá převažovala), zábavnými pasážemi (od té v holičství jich následovalo hned několik), krom začátku a konce pohodovou a příjemnou atmosférou, scénami, které měly vzhledem k ději překvapivě velkorysý prostor, avšak vůbec nebyly přetažené a přitom rozesmály („čuník“ či „ramínka šatů“). Samostatně musím vyzdvihnout hlavní hereckou dvojici, oba mě svými výrazy dost bavily (zvláště Janet Gaynor mi svým laskavým a zároveň laškovným pohledem přišla odzbrojující a jakože němé filmy „dobrovolně“ nevyhledávám, kvůli ní bych snad i udělal nějakou tu výjimku). A co se týče technické stránky, přišla mi také dobře zvládnutá (i ty zadní projekce, na které jsem tak háklivý, mě tady nebyly do očí), rozpočet se na ní také viditelně projevil, ovšem ze všeho vybočuje pasáž s bouřkou, protože ta byla udělaná naprosto parádně. Za slabší bych označil už mnou zmíněný začátek a pak 1 trend; pokud se v dnešních filmech mluví o tom, že v nich bylo třeba „přefiltrováno“ či „přezpomalováno“, zde je zas až trochu „přeprolínačkováno“ (ale ne že by mě to nějak rušilo, spíš mi to přišlo trošku úsměvné). Východ slunce je pro mě snad první němý film, kde mi ani na moment nechyběla hudba a přitom jsem cítil takřka plnohodnotný zážitek, proto dávám slabších, ale 5*.(1.6.2015)

  • Kulmon
    *****

    Podle mého názoru je toto dílo Friedricha Murnau lepší než "profláknutý" Nosferatu či Faust. Samotný film osciluje od thrilleru do romantiky přes vložené komediální prvky do dramatického konce. Ale možná proto film nenudí a líbí se i po těch letech. Z hereckých výkonů mě nejvíc zaujal George O'Brien.(8.5.2009)

  • Sandiego
    *****

    Murnau získal neopakovatelnou příležitost od Foxu natočit si film zcela podle vlastního gusta bez jakéhokoliv zásahu studia. To znamenalo, že se spojil s německým štábem a vytvořil za velmi slibný rozpočet evropský snímek v amerických reáliích a s americkým espritem. Vznikl neodolatelný zážitek, který je daleko od klasického stylu. Zpočátku vévodí chmurná atmosféra nedaleká německému expresionismu, přenášející manýru do architektonicky osobitých interiérů (falešné perspektivy, zveličené části dekorací) i do přepjatých hereckých výkonů (fatální svůdnice má velmi blízko Nosferatovi v ženských šatech). Poněkud těžkopádný počátek, provzdušněný nanejvýš typicky odpoutanou kamerou (působivé jsou momenty, kdy kamera nalezne v ladném oblouku výmluvný detail obličeje ve výrazný moment) se však začíná náhle projasňovat a nastupuje podmanivá lekce impresionistických postupů s vábivými prolínačkami (především zrození nového dne skrze vodní hladinu) i animovanými mezititulky a umným užitím víceexpozicí, pronikajících do mysli hlavního protagonisty. Po zažehnané tragédii přichází nejzajímavější část započatá silně poetickou cestou pitoreskní tramvají (velmi umně zkomponovaná zadní projekce s notnou dávkou stylizace) , která vnáší dvojici do víru velkoměsta, které jim nabídne bezpočet příležitostí pozvednout jejich vztah s popela - nastává nečekaný žánrový zvrat - vír scének z různých prostředí, míchající civilismus se situační komedií a prvky grotesky, v nichž je znát i typické středoevropské figurkaření a zemitější humor. Na diváka je dvojnásobně přenášena úleva a katarze, která je však jen mezičasem před další ranou osudu, která velmi rychle vrací příběh do temných rovin a v německém stylu (nyní již výrazně dynamičtějším) snímek také vrcholí. Murnau se zde skutečně stává stylovým a žánrovým chameleonem, ovšem vzhledem k rozvíjení příběhu postupuje zcela organicky - evropská i hollywoodská zkušenost má spíše podobu rozsáhlého rejstříku, z něhož Murnau velmi obratně vybírá prvky a postupy, které nejniterněji a zcela vizuálně dokáží rozvíjet příběh v daných okamžicích. Oba herci v hlavních rolích se v průběhu děje postupně otevírají, Gaynorová po emotivních výpadech nalezne svoji spontánnost a její výkon se stává velmi pozoruhodným, O´Brien působí spíše klasickým "prožívaným" herectvím, ale proměna jeho postavy je velmi koherentní. Východ Slunce je jedním z vrcholů dovršeného stylu němé kinematografie, obohacený navíc velmi silným příběhem a svojí emotivní sílu neztratil ani po více než 80 letech. První historický Oscar se skutečně dostal do těch nejsprávnějších rukou.(30.9.2011)

  • Marek1991
    *****

    Janet Gaynor akoby Drew Barrymore v staršom vydaní vo filme s jasným morálnym posolstvom a tak trocha jednoduchým príbehom. Keby takýto film natočili dajme tomu o 5 rokov neskôr, tak by som už asi neváhal hodnotenie znížiť, no v časoch priam teatrálneho, no pritom nápadom priam geniálneho Metropolisu, ktorý inšpiroval aj Fresca k Venus projectu, je to ešte znesiteľné, aj keď to má dlhé scény s príliš výraznými pohybmi tela. Je to idealizmus z časov nemého filmu, ktorý miestami pôsobil ako horor, akurát tiež môžme byť radi, že na záver to dopadlo tak, ako to dopadlo, lebo ak by tam mal zvíťaziť hnev, tak by to u mňa výrazne spadlo, môžme byť radi za náhodu, takto to nie je aspoň pokazený film.(23.3.2014)

  • Crawler-D
    *****

    Je těžké dnes hodnotit němé filmy, protože je komplikované je vidět v jejich původní zamýšlené podobě se vším všudy. Ať už jsou to rozdílné verze nebo nejednotnosti v hudební složce, která u němých fillmů dělá s výsledným dojmem hodně. Měl jsem to štěstí vidět film na velké plátně a s živým hudebním doprovodem brněnské Filharmonie a partiturou složenou Duncanem Hendym. Zcela obdivuhodně melodrama s fantastickou kamerou, v níž se snoubí až moderní způsob natáčení se zjemnělými expresionistickými způsoby vyjadřování. Jednoduchý příběh je velmi dobře rámován a vytváří tak základ, od něhož se odráží spousta melodramat do dnešních dnů. Ale tady to O´Brianovi a Gaynorové přejete, protože cesta k jejich sblížení je lemována zažitky silně poznamenávající jejich životní cestu. A ještě jednou musím vyzdvihnout hudbu od Hendyho zpřítomněnou brněnskou Filharmonii na zahajovacím večeru PFF 2010, což pro mne přineslo po šesti projekcích moderních a nových filmů během tří dnů nevšední zážitek, který byl silnější než všechny předchozí.(3.11.2010)

  • - Originální negativy filmu byl zničeny ohněm v roce 1937. (Kulmon)

  • - Režisér Alfred Hitchcock si pro svůj pořad The Alfred Hitchcock Hour (od r. 1962) vybral znělku právě z tohoto filmu, který považuje za jeden ze svých nejoblíbenějších. Jedná se o skladbu Charlese Gounoda „Smuteční pochod marionety“. [Zdroj: Vždyť je to jen film]. (Pavlínka9)

  • - Východ slunce se stal prvním filmem, který Murnau natočil v Americe, kam jej pozval William Fox poté, co nadšeně zhlédl Poslední štaci (1924). Režisér, kterého Fox propagoval v USA jako „německého génia“, měl v Hollywoodu volnou ruku. Pro natáčení Východu slunce si mohl vybrat štáb, oslovil tak svého blízkého spolupracovníka Carla Mayera, autora scénáře pro Poslední štaci a klíčovou osobu kammerspielu, německých komorních psychologických dramat. Ten při psaní Východu slunce vyšel z krátké povídky „Cesta do Tylže“ (Die Reise nach Tilsit) od Hermanna Sudermanna. (Zdroj: Letní filmová škola)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace