Prací automat

"The Laundromat" ma ako diváka nakoniec celkom dostal. Nemôžem povedať, že ide o super silný film a možno má príliš dobré obsadenie na to aký je reálny výsledok,, no nevadí mi to. Myslím si, že sledovať sa to dá, je to celkom zrozumiteľné a vstupy s Oldmanom a Banderasom dávajú predstavu toho, čo sa asi reálne dialo a ako to celé vlastne fungovalo. A hoci som sa na filme moc nezasmial (aj keď je adresovaný ako komédia), tak sa drží témy. Na druhú stranu vie byť miestami trochu rozutekaný. Príklad by som dal, že spočiatku sa film sústredí na príbeh Meryl Streep a človek sa doňho dostáva. No potom sa presunieme k nevernému černošskému otcovi, ktorý podplatí svoju dcéru 20 miliónovou filmou a potom sa presunieme k inému človeku, na ktorom nám chcú Oldman s Banderasom povedať, že veci ako to čo sa práve stane nie je ich vina. Pretože nemôžu donútiť druhých, aby nerobili zlé rozhodnutia. Občas to má dobré vizuály, dokázal som tú kauzu z tohto filmu pochopiť, no v jadre tomu chýba nejaký náboj, ktorý by z toho urobil vynikajúci film. Je to podľa mňa dobrý film. Stojí za to vidieť? Ak chcete vedieť čo vlastne bolo za kauzou Panama Papers, tak určite áno. Ale nezaručujem sa, že budete z toho super nadšení. Hodnotenie: B (30.10.2019)

Tak tady Soderbergh trochu přestřelil. Ač se stylovou zábavností sobě vlastní a znovu v zádech se skvělým hereckým obsazením, se tentokrát pouští do až moc komplikovaného tématu, které ovšem podává formou zjednodušování do maxima a tím pádem odstraňuje vše, co je na tomhle příběhu vlastně zajímavé. The Laundromat chce být takovými historkami z podsvětí o offshorových účtech movitých a o prasknutí jejich daňového tajemství, je spíš ale jen sbírkou příběhů, které směřují ke konci, který kvůli nekonzistentnosti celého filmu vyšumí do prázdna. Nezachraňuje to ani páteřní dějová linka s Meryl Streep v čele. Srovnání se Sázkou na Nejistotu je tady asi na místě, ovšem Soderbergh svým pojetím tenhle příběh odtrhává ještě víc od reality, což byl nejspíš záměr, ale snímek tím ztrácí na váze. Nesouhlasím s názorem, že by se Soderbergh snažil diváky poučovat, spíš poukazuje na to, jak je nám tahle kauza vlastně lhostejná a v našich myslích vyšuměla stejně jako vyšumí tenhle film. To nic ale nemění na tom, že The Laundromat patří k tomu horšímu co Soderbergh natočil a namísto grandiózního vyhlášení války bohatýrům světa, je tohle spíš takový výkřik do tmy. Jestli to byl záměr a vlastně taková léčka na diváka, se asi nikdy nedozvíme, ale ve finále je to jedno, důležité je, že by se Soderberghova filmografie bez tohohle filmu v klidu obešla. (07.11.2019)

Barevná, zábavná a pro pochopení všemi diváky jednoduše na fiktivních příkladech střihnuta exkurze po firemních strukturách v daňových rájích. A co to přesně byly ty “Panama Papers”. S množstvím vysvětlujících monologů na kameru, které jednotlivé “historky” propojují. Žádný vyšší cíl než vysvětlit a pobavit to nemá, divákovi znalému věci tak zůstává pouze potěšení z hereckých kreací báječného castingu. I když v lehce přepálené karikaturické podobě. (22.01.2020)

tri hviezdičky dávam asi neoprávnene pod reálnu hodnotu tohto filmu a alibisticky dodávam, že je to tým, že som na neho "nedozrel", intelektuálne ho nedocenil. soderbergha a jeho prístup k filmárčine mám rád a nik iný by nenatočil takýto film - film na hranici hraného, dokumentárneho, esejistického, od začiatku do konca nabitého sarkazmom, drzého a aj dosť edukatívneho... toto nie je ničím, vôbec ničím štandardný film a zaslúžil by si viac pozornosti... málokto už dnes točí (ak vôbec niekto) filmy á la thés, filmy s témou/ideou ako hlavným hrdinom... a soderbergh to robí s takou ľahkosťou, drzosťou a akoby samozrejmosťou, až to uráža... no zároveň fascinuje. jeden z najdivnjších a najnedocenenejších filmov minulého roka. (14.01.2020)

Cash? Who pay in cash? / Russians. Steven Soderbergh a Scott Z. Burns o kapitalismu s láskou, a též s humorem a nevídaným umem. Ostatně oba mají prý offshore taky pět resp. jednu "skořápkovou" firmu - říkali to Gary Oldman a Antonio Banderas :-) Hlavní devizou filmu je samozřejmě vůle zpracovat námět. Ta sama o sobě by mohla (a v mých očích měla) zajistit filmu hodnocení ne nižší než 70%. Existence daňových rájů a možnost finančních piškuntálií pozdního kapitalismu představuje problém, s nímž souvisí většina dalších. To, jak ve stabilně upadající sekci komentářů kdekdo prská, že Laundromat je nuda, mohl být zábavnější, napínavější, osobnější, mohlo to lépe gradovat a být méně angažovaný a tak dále, aniž by přihlédl k edukativnímu smyslu filmu, bohužel svědčí ve prospěch pánů (jako) Mossack & Fonseca, kteří si nad stavem věcí alibisticky myjí ruce a někdy i explicitně konstatují, že chudí duchem si současný stav světa zaslouží: Rule #1: Meek are screwed. Není též pravda, že by film nebyl zvládnutý mistrně i po stránce zpracování. Především je zcela jistě přesně takový, jaký ho Soderbergh & spol. chtěli mít. Hltači prvoplánové zábavy ovšemže ostrouhají. To ale neznamená, že by se jeden nemohl nasmát. Tvůrčí duo (čímž nemyslím panamské finančníky) přemostilo potoky slzí, které zkrápí úbočí kaňonu světového finančnictví, sarkasmem z jistého důvodu: odvádět pozornost od tématu k prožívání pohnutých osudů nekoresponduje s s cíli filmu. Hollywoodská manýra by nejspíš látku pojala jako cestu sveřepé stařenky Meryl Streep za spravedlností, kdežto Laundromat je pozoruhodně, rozkošně poťouchlý tvar, který nestaví překážky zábavě, ale klade zároveň jisté požadavky na vkus, pozornost a otevřenost. Frekventované vstupy dvojky Oldman / Banderas, provrtávání čtvrté stěny a přeskakování mezi četnými osudy, napojenými na byznys, efektivně brání identifikaci se s některým z nešťastníků ve prospěch zpracování toho, oč tu jde. Ve výsledku se v převleku komedie skrývá film ne méně hororový, než byla situací okolo COVID-19 resuscitovaná Nákaza. S tím rozdílem, že Nákaza byla ve své době osvícenou fikcí, kdežto ve světě Laundromatu už nějakou dobu živoříme. In 2018, the 60 of the largest companies in the USA paid no taxes on pre-tax income of 79 billion dollars. (12.03.2020)