American Factory
VOD (1)
Obsahy(1)
Dokument popisuje obrovské naděje spojované se znovuotevřením zchátralé továrny v Ohiu čínskou společností. Americký sen ale možná čeká pád kvůli kulturním odlišnostem. (Netflix)
Recenze (53)
Oscar 1 : Dokument ()
║Rozpočet $-miliónov║ Jednoznačne zaujímavý dokument, spojenie života američanov s tým čínským režímom. Je vôbec šokujúce, že odbory im tam nedovolili v tej čínskej firme pôsobiacej na území USA ale s kamerou im tam dovolili pobehovať natáčať, troška čudné. Nuž je vidieť len že každému nevyhoviete, či už sú také či onaké praktiky. /70%/ ()
Je vidět, že tenhle dokument natočili američani. Víc k tomu není třeba dodávat. ()
Na dokument trochu dlouhe.Dokument je testovaci zabeh budouciho sutomobiloveho prumyslu a pozitivnich mezinarodnich vztahu. A konci v pasti multikulturniho automobiloveho vraku s tezkopadnym pohybem. Jsou videt limuty moderni globalni ekonomiky. Je to ciste americky pribeh. Temer sociologicka studie. A navic staromodni dokumentarni pozorovani. Reichertova s Bognarem jsou na strane pracujicich. Jak Americanu,tak Cinanu,ale jejich film moc nepestuje poemiku. Osvezujici jsou ironicke narazky ()
American Factory je dokument o zkrachovalé továrně automobilky GM, jejíž majetek odkoupila po letech čínská společnost Fuyao s plánem vyrábět sklo pro auta. Problém je ale v tom, že Číňané jsou naučení makat od nevidím do nevidím za malé peníze a naproti tomu Američané nechtějí být otroky své práce, kterou dělají jen pro peníze. Tomu nasvědčuje například snaha potlačit vytvoření unie z čínské strany, aby se dali lépe ovládat zaměstnanci a nátlak Američanů na opačné pro zavedení unie. Co se zpočátku zdálo jako skvělá investice a příležitost k práci, začíná zavánět terorem. ()
Zajímavý pohled na střet rozdílných kultur v prostředí čínském korporátu v Ohiu. Obě strany dostaly zhruba stejný prostor, takže na jedné straně vidíme, proč jsou čínani s pracovní efektivitou a morálkou tam kde jsou, zatímco na straně druhé se odehrává korporátní teror, který se snaží klást na americké dělníky stejné nároky jako na pracovníky v domácí Číně, přičemž management utrácí nesmyslné sumy za poradce, kteří odrazují nespokojené zaměstnance od založení a vstupu do odborů. Podobně však funguje mnoho korporátů po celém světě, obzvlášť když se jedná o střet dvou či více totálně rozdílných kultur. Holt daň za globalizaci a kapitalismus. ()
Námet tohto dokumentu mi pripomenul film Gung Ho v ktorom krachujúci americký podnik zachránili Japonci a snažili sa naučiť američanov pracovať japonským tempom. Tentokrát sú "záchrancami" Číňania, ktorý sa snažia donútiť robiť amíkov otrockým tempom na ktorý sú zvyknutý v Číne. Takže sa dočkáme vtipných hlášok typu: aspoň v sobotu by pracovať mali alebo hurónsky smiech číňanov nad tým, že amíkov nadčasy zadarmo nedonútia robiť, pritom pre nich to je samozrejmosť. Jednoducho stret dvoch pracovných kultúr, ktorý ukazuje, prečo ázijské krajiny na čele s Čínou tak napredujú a prečo starý vyspelý svet zaostáva. Len mi nejde do hlavy jedna vec. Pokiaľ čínsky robotník maká v továrni od nevidím do nevidím, tak kedy stihne splodiť potomstvo, ktoré navštívi vraj 1-2 krát do roka. To fakt nie je život. No a ten záver ktorý ukazuje, že nakoniec ani otrocký čínsky spôsob práce nebude stačiť a všetkých nahradia roboty je trpkou bodkou za celým týmto smutným dokumentom. P.S: tá hlavná nesympatická cibuľa vo vedení vyzerala jak žaba. Fakt humusák. 7/10. ()
Zklamání. Je to policky korektní dokument. Aby náhodou žádnou ze stran neurazili. Tohle není žurnalistika, ani dokument si takhle nepředstavuji. Měl by být nestranný, to ano, ale neměl by mě omezovat v tom, že bude pod vlivem redigovat, co bude publikováno a co ne. To je pak jen reality show. ()
Z mého pohledu je tenhle dokument přínosný protože si drží poměrně nezaujatý postoj. Žádné ideologicky návodné komentáře (absence voiceoveru) čí do očí bijící agitka.. Více než problém střetu kultur a postojů k práci jako náplni života se zde z pod povrchu klube otázka mechanismů kapitalismu jako takového.. Staré (dobré, sentimentem zatížené) firmy zanikají protože s odbory v zádech nejsou schopné ukojit trh a naproti tomu, nastupující asijský model uspokojovat trh může, ale musí brát dělníka jen jako nahraditelnou jednotku.. Pocitově se zdá být odpověď jasná: Sereme na asiaty. Vyrobíme méně, ale v důstojných podmínkách.... Jasně, ale v reálu to takhle prostě nefunguje, protože zákazník jedovatě brblá cosi o neschopnosti prodejců už v okamžiku když v regálu supermarketu náhodou půl dne chybí kobliha s jahodovou marmeládou uvnitř. Co teprve, když by si nemohl koupit auto v požadované barvě, protože továrna nedodala dost skel, kol, nárazníků, atd? ()
Jednou na ČSFD, jsem se konečně dostala k prvnímu bodu. Moje radost byla velká. Potom jsem měla rázem 2 - 3 body a servru CSFD jsem obětovala hodně času.. Potom jsem ho jeden den zapla a měla jsem opět 1bod. Po té velké snaze a času, který jsem tomu věnovala, mi to bylo líto. Přestala jsem sem na čas chodit. A napsala jsem sem myšlenku, že je to zde velmi demotivující se o něco snažit. Někdo si toho všiml a už to nebylo jen moje trápení.... "Život" tady není o bodech.. ale pokud se systém nezmění, tak bez bodů Vaše komentáře uvidí málo kdo.. ZKUSTE SE I VY OZVAT :-) Občas mi někdo napíše, že co si myslím k čemu mi body budou. Jo pravda, je to jen číslo, ale zvláštní je, že tuto zprávu mi píší lidé, kteří už jich na kontě mají aspoň 100. To je zvláštní, že? Body se mají získat tím, že si Vás dá někdo do přátel, ale uvědomujete si ten začarovaný kruh? Když jsem sestavovala svoji top 20, tak jsem tu znala tak 2 lidi a koho si myslíte, že jsem do své 20 dala? No jistě, lidi, kteří se zobrazují na prvních místech a to je ten začarovaný kruh. Není možné, abych se někdy dostala s body třeba jen k 50 bodům. Takže rezignuji. Smiřuji se s tím, že moje komentáře zůstanou utajeny. No a jak je to nyní? Trochu jsem zestárla a snad i zmoudřela a o body mi nejde :) No možná nevěříte, já jsem tomu taky zpočátku nemohla uvěřit, ale je to tak :) I když mám stále zájem poznávat nové lidi, kteří mě o filmu ještě mohou hodně naučit.. takže dveře jsou otevřené. ©SexyAjinka ()
Zajímavý dokument o zkrachovalé továrně v americkém Ohiu, kde se draví Číňané rozhodli postavit zbrusu novou fabriku. Jenže čínská a americká pracovní morálka jsou dva odlišné světy. Číňan pracuje minimálně 12 hodin denně, má měsíčně jen 1-2 volné dny a za svou rodinou jezdí maximálně 2 krát za rok. Číňan také neví, co jsou, a ani nikdy nepotřeboval odbory. Na rozdíl od Američanů. Jak se továrna vyvíjela a jací jsou Číňané v businessu, na to se podívejte v tomto dokumentu. ()
Velmi nezajímavě podané zajímavé téma. ()
Top komentare tu mluvi o cenzure a amerikanismu, ja jsem nezaznamenal nikde ani jedno. Tenhle dokument (z dilny Obamovych) naznacuje, ze prumyslovou valku Trump s Cinou vyhrat nemuze. Je jedno kolik cel Trump na ostatni zeme (a primarne Cinu) uvali, Cina je prumyslovou velmoci diky hodnotam, ktere v zapadni kulture zkratka nelze predstavit - dlouhe smeny a nucene prescasy, potirani odboru, temer nulove dovolene, smesne nizke mzdy, nulova bezpecnost a ochrana pri praci atd. Vazne je amerikanizmem to, ze dokument porovna 8-hodinovou smenu v USA 5x do tydne s 12-hodinovyma smenama a nucenyma prescasama lidi, ktery svazej z chudych casti Ciny a kteri se domu podivaji max. dvakrat v roce? To je proste fakt a zatimco v US a EU vitezi prava zamestnancu, v Cine se vse podrizuje profitu - lekce z kapitalismu. Zapadni populace bude nevericne kroutit hlavou, Cinani budou oslavovat prumyslovou dominanci a ti, kteri by chteli pracovat jen 8 hodin denne budou cenzurovani, ze se o tom stejne nikdo jiny nedozvi. Vrele doporucuji. ()
Objektivně, prakticky a i lidsky pojatý dokument o různých těžkostech nadnárodní společnosti, která si založí pobočku v jiné zemi. Zde totalitní čínská firma postaví a zaměstná Američany. Občas ty scény vykouzlí úsměv na tváři. Jinde jen nechápavě vrtím hlavou. Je to bizarní, kuriózní i zajímavé v jednom. Hlavně právě v tom bodě, jak se celý film snaží udržet u myšlení různých kultur a jejich rozdílných přístupů k problematice, kterou mají jak Američané i Číňané zde stejnou. Zvládnout výrobu a dostat se do ziskových vod při výrobě tvrzeného skla. Ovšem ač je stejný problém pro všechny, kulturní myšlení - ač budete říkat cokoli - ve výsledku bude v řešení komplikované problematiky jiné. Každý si hrabe na svém naučeném písečku, ač vlastně celou dobu říká opak. A je moc zajímavé vidět jak to celé pojímají ti nejvýše postavení (ať Číňané či Američané) i prostí řadoví dělníci. 75% ()
Nová doba. V polovici 19. storočia, keď ázijskí migranti prichádzali do Ameriky sa z nich "miestni" snažil spraviť "američanov". Teraz číňania prichádzajú do USA so snahou transformovať američanov na číňanov, oddaných a verných pracovníkov vo svojej fabrike na výrobu skla. Tak ako predtým domáci američania nechápali kultúrne zvykolosti a tradície prichádzajúcich čínskych migrantov, teraz číňaňia nechápu kulturu a pracovné nároky američanov. Ako sa podarí tento gordický uzol rozseknúť? Riešenie na koci dokumentu je prozaické. Netýka sa len osudu Fuyao Glas. Podobný osud čaká aj ostatné produkčné linky po celom svete. ()
Hodně zajímavý dokument, který staví na naprostém nepochopení kultur mezi dvěma ekonomickými velmocemi. Naprostá rozdílnost hodnoty lidského života, sociálního cítění, firemní kultury a kulturních rozdílů vlastně obecně. Čínská firma zachrání skomírající fabriku na americkém zapadákově. Vrátí práci mnoha lidem a všechno se zdá býti zalité sluncem. Rozčarování přichází po čase na obou stranách. Američtí pracovníci se diví, že jejich platy jsou velmi nízké, benefity minimální a pracovní podmínky neodpovídající standardům západní společnosti. Čínští majitelé zase nechápou, že lidé chtějí nějaké sociální benefity a vůbec nedokážou pochopit, proč nedokáží pracovat se stejnou efektivitou jako Číňané v Čínské pobočce, kteří pracují dvanáct hodin denně a šest dní v týdnu. Krásná alegorie na rozdílnou úroveň a hodnoty různých částí naší zeměkoule. Mohlo to být ovšem daleko více kontroverzní, ale to by asi nedostali autoři tolik materiálu od čínské strany. ()
Střet dvou různých kultur, myšlenek a celkových životních postojů. Tvůrci dostali pozoruhodnou volnost ukázat vhled všech zúčastněných stran. Díky tomu je krásně vidět proč a jak se Čína vypracovala na svoji současnou pozici v celosvětové ekonomice. Oběti však nejsou malé a největší část většinou poskytuje obyčejný občan. ()
Na jednu stranu je to docela i smutné a bordel co se v té továrně děje na druhou stranu mám jich litovat to ani omylem. Sami měly možnost na změnu a zvolit si odbory, ale nechtěly to tak dobře jim tak. P.s. je docela zajímavé, že ten podnik začínal jako čínsko/americký a na konci je dovětek, že tam je už jen 200 Číňanů takže ti co tam byli na začátku jsou nejspíše už na dlažbě. 60 procent ()
Úžasné srovnání čínsko-amerických kapitalisticko-komunistických kotrmelců, během nichž nestačíme vnímat, kdo je vlastně ten zlý vykořisťovatel a kdo ten dobrý odborářský vůdce. Závěr jako by odbíhal od tématu. 80% (zatím 310 hodnotících je na 73%). ()
Totálně mě to přikovalo k obrazovce. Tohle pro hrdý americký lid není nějaká jednorázová lekce z pokory, tohle je její současná, a zejména budoucí realita, do které se Američané probudí každý další den minimálně po desítky let. A proč? Protože si svoji bohatou, prosperující zemi nechali rozkrást (viz dokument Finanční krize), a protože nestáli v čele šiku států, které by v Číně devadesátých let a na počátku milénia bily na poplach a trvaly na tom, že nám tahle zlodějská země nesmí krást naše duševní vlastnictví, naše nápady, zlepšováky, značky a produkty. Tohle je děsivý výsledek. Americkej vypasenej bumbrlíček tancuje, jak jeho podvyživenej (protože už pro samou práci ani nežerou) čínskej chlebodárce píská. Z tohoto není cesta ven. Může to být jenom horší. Mám pocit, že takovej Faltýnek přesně ví, jak nám to přiblížit. A dnes a denně dělá všechno pro to, aby nám pobyt na tomto světě řádně zhořknul. Každému, co jeho jest. Mně by vážně pracovní měsíc o třiceti dnech nevyhovoval. Hlídejme si víc politiky a bankéře, pro vlastní obohacení jsou nás ochotni všechny zaprodat komukoliv. ()