poster

V úskalí

  • USA

    On the Rocks

  • Kanada

    On the Rocks

  • Velká Británie

    On the Rocks

  • Austrálie

    On the Rocks

Drama / Dobrodružný / Komedie

USA, 2020, 96 min

Komentáře uživatelů k filmu (57)

  • Malarkey
    ***

    Už jsem si zvykl, že Sofia Coppola točí dialogovky. K tomu dialogovky, které jsou dle mého vědomí a svědomí totálně o ničem. Nejsem totiž obyvatel New Yorku, takže některé ty názory, myšlenky, diskuze jdou totálně mimo mě. Nicméně tady to vyhrála s Rashidou Jones. Asi bych si s ní neměl, s coby Američankou, co říct, ale zase jsem měl možnost na ní hodinu a půl koukat…a to bylo docela fajn.(26.2.2021)

  • Traffic
    ****

    Subjektivně nejmilejší Sofia Coppola od... Ztracena v překladu? Dává to smysl, ty paralely jsou tu celkem jasné, byť nijak extra zdůrazňované. Stejně jako Tokyo, je i tady New York za jednu z hlavních postav. Byť tentokrát se na megalopoli režisérka nedívá pohledem okouzlené turistky, ale rodačky, která velkoměstu bez velkých gest propůjčuje samozřejmou majestátnost. Murray zase hraje "sám sebe"; evidentně patří do úplně jiného světa, než všichni ostatní tady. Je žánrovým hrdinou ze staré školy, který každou prkotinu proměňuje v dobrodružnou špionážní akci - a je to v podstatě všechno okouzlující. Na druhou stranu je to všechno i mírně průhledné, a proto možná ve finále ani ne tak působivé, jakkoli dojmout se u toho asi lze. Ten film je jako martini, fajnový aperitiv, po kterém ale nějak nepřichází ten hlavní chod. Trochu z toho viním Apple, je to takový zakázkový film pro tu "lepší" korporaci. Na druhou stranu si říkám, jestli Sofia Coppola vůbec chce točit "velké" filmy, možná ani nikdy nechtěla. Jenže některé ty dřívější měly kouzlo, které tomuhle přes veškerou akurátní sofistikovanost schází.(23.10.2020)

  • johnn333
    ***

    Je to milá, lehká anekdota, která ale ztěžkne tím, jak se v ní i to málo musí doříkávat. Přirozenost Ztraceno v překladu tady vystřídala vyumělkovanost.(25.10.2020)

  • Botič
    ****

    Does It Get Easier? Not yet. Well kind of, but... Milá i smutná momentka z všedního života o nejistotách, které v nás s přibývajícími roky víc a víc bují jako rakovina. Přesné dialogy, elegantní Bill Murray a New York jako kulisa pro tuhle malou screwball komedii. Těch 63% se mi zdá celkem nezasloužených a zbytečně přísných. Jasně Phoenix už do světa vypustili lepší songy, ale Sofia tu střelbu na komoru stále ještě zvládá.(19.1.2021)

  • Spiker01
    ***

    Sofia Coppola je dávno etablovaná režisérka, která si své projekty náležitě vybírá a já měl dosud štěstí, že se mi její filmy, které jsem si vybral, líbily. To se ale tentokrát říci nedá. On the Rocks jsem si pustil hlavně díky Murraymu, protože na podobný typ vztahovek jsem ještě mladý a říkal jsem si, že kdyby nic, tak alespoň on mě tu bude bavit. A to se spolu s fajnovou Rashida Jones (ač je její postava dle slov z filmu nudná) potvrdilo. Ale je to skutečně to jediné. Celý děj filmu je takový povážlivě plytký a nevýznamný, že kdyby Apple tv+ nemělo zoufalou nouzi o obsah, zřejmě by snímek ani nebyl natočen/odkoupen. Vůbec mi to nic nedalo a koncept jsem už viděl stokrát, Kostky navíc vyzněly úplně do ztracena. Jsem si jist tím, že pro autorku je to zřejmě silné téma, které si nejspíš sama prožila, ale ničím významné pro širokou veřejnost...5/10(30.10.2020)

  • castor
    ***

    Kdysi oslavovaná Sofia Coppola se tak nějak „stáhla“, dál píše malé velké látky, dál to vypadá, že rozumí (nejen) ženské duši, a dál tak nějak chápeme, co nám svými látkami chce sdělit. Její Marie Antoinetta zažila prázdnotu života u dvora, čerstvá absolventka filosofie Scarlett Johansson osamělost v Tokiu, Stephen Dorff coby obdivovaný herec samotu v luxusních hotelech, ředitelka, učitelka a žákyně život v ústraní při vrcholící občanské válce a v neposlední řadě newyorská matka Laura zase osamění v manželství, ve kterém její druhá polovička propadne pracovnímu nasazení. Tak trochu ztracené spisovatelce s tvůrčí krizí hodlá pomoct ochranitelský otec, který ztracený není nikdy: rozhodně ne pak v případech, kdy okolo projde nějaká přitažlivá sukně. Jelikož Laura s jeho přičiněním zavětří, že má manžel beztak poměr, stává se z tatíka zapálený detektiv. A dcera úsměvnému šmírování chtě nechtě propadne s ním. Možná je ztracená i v tom, jak zůstat atraktivní a zajímavá pro svého partnera. Coppola je osobitá, to se musí nechat, ovšem znovu chybí to, co zdobilo třeba mnohými právem milované Ztraceno v překladu: spontánní sekvence, lehce zapamatovatelné momenty, lehkost, emoce. Nabízí sice odlehčené scény i přirozenost, navíc se může spolehnout na gentlemanského svůdníka Billa Murrayho, přesto její sdělení, že mnohdy řešíme složité situace ještě mnohem komplikovanějšími způsoby, je přeci jenom trochu málo.(31.10.2020)

  • dr.horrible
    ****

    Tá posledná scéna.(28.10.2020)

  • Vančura
    ****

    Krásná role pro Billa Murrayho, který je coby Felix skutečně neodolatelný a strašně mě v tom filmu bavil, podobně jako fantastická Rashida Jones, jejíž herectví zde na mě udělalo obrovský dojem. Námět je ve své podstatě až neobyčejně banální, ale díky té postavě okouzlujícího "pomáhajícího" tatínka, který si každého hned získá na svou stranu, to celé působí svěže a velmi zábavně, a navíc tam hraje skvělá hudba typu Chet Baker. Bylo mi u toho filmu vážně moc dobře, Sofia Coppola mi opět potvrdila, proč mám její filmy tak rád.(28.12.2020)

  • HAL
    ***

    Já chápu že Sofia si prostě chtěla natočit další film o šarmantním Billu Murrayovi, a díky dokonalému Ztraceno v překladu bych jí to ani trochu nezazlíval, ale obklopit ho s jeho lehkým humorem tak plytkým a přitom smrtelně vážným příběhem, to nefunguje ani trošku.(10.1.2021)

  • Bachy
    ***

    High society shit...nemluví to ke mně ani trošku :'((29.12.2020)

  • Flego
    ****

    Prioritou filmu nie je samotná zápletka, ktorá je nesmierne plochá a možno aj vycucaná z prstu. Prím hrajú herecké výkony hlavných predstaviteľov so skvelými dialógmi, ktoré sú ozdobou filmu. Lepší priemer.(16.11.2020)

  • Chrustyn
    ***

    Sofia Coppola, mě před lety doslova uhranula filmem Ztraceno v překladu ale od té doby se míjíme. On the Rocks se mi na papíře jevil jako žánrově a příběhově hodně podobný snímek, ale i přes přítomnost Billa Murreye, se to Sofii ani tentokrát nepodařilo. Přestože se zde řeší důležité životní problémy, emočně se mě to nedotklo ani na minutu a pamětihodné scény, jako "tokyjské loučené" z výše uvedeného filmu, se tu neobjevují vůbec. Film začne, pokračuje, končí, nic mezi tím ani potom.(13.1.2021)

  • Anderton
    ****

    Možno až príliš subtílny film, ktorý ale hovorí o celkom zásadných veciach v našich hlavách. Nie je vôbec jednoduché súdiť druhých nie podľa seba, ale ako indivíduá a vyhnúť sa tak nielen stereotypizácii, ale možno ešte viac tlaku svojho ega. Rashida sa po čase stretáva so svojim otcom Billom. Ten sa "prekvapivo" vôbec nezmenil, ale čím viac času s ním dcéra trávi, tým viac začína podliehať jeho spôsobu nazerania na svet. Ten nie je ale prvoplánovo kritizovaný, len, ako skonštatujú samotné postavy, každý prežíva to vlastné dobrodružstvo a nie každý v okolí ho musí chápať. Možno to príde mnohým divákom málo, ale mne to ako náplň veľmi príjemného celovečeráku stačilo.(4.2.2021)

  • honajz
    *

    Prostě to nefunguje. Ztraceno v překladu mělo atmosféru a nějaký vnitřní feeling i napětí, tyhlety rozhovory otce s dcerou jsou marné a o ničem, je vidět, že autorka nemá o svých postavách jasno. Navíc mne tyhlety problémy rozmazlené paničky z high-society nijak moc nebavily, svět znuděných pracháčů s velkými vilami nebo luxusními byty je mi vzdálený. Možná tenhle film ocením, až se stanu poslancem a koupím si v Říčanech vilu nebo kde si teď pražští pracháči kupují za Prahou vily, aby byli cool, ale do té doby sorry - je to pro mne nevěrohodné, unylé, povrchní a vylhané dílko. Jo, a taky nechápu ten trend moderních filmů - v poslední době je to tuším už třetí film, kde bílá žena pojme sobě za manžela černocha. Asi si máme zvykat na novodobý trend. Divné, že filmy o chlapech běloších, co si vezmou černošku, snad žádné nejsou. A ještě se mám asi jako divák rozplývat nad krásnými a roztomiloučkými malými černošskými dětičkami.(2.2.2021)

  • Marze
    **

    Staromodni New Yorska komedie o druzich dospelosti. Ale detaily denni existence rodiny jsou soucasne a uveritelne. Film je konvencnejsi a mirnejsi nez jine filmy Sofie Coppoly, ale neni to mene zabavne a hluboke. Par se mi zdal dost neuveritelny. Je zde luxusní prostředí , inteligentní postavy, které se jednoduše nudí. Vzpomínám si na výbornou přednášku ekonoma Sedláčka s názvem Ekonomie bible, kde mluvil o Adamovi a Evě v ráji, kteří měli uspokojeny všechny potřeby , ale Adam řek "A to je všechno?". Podobně v tomto filmu žijí postavy v takovém nepovedeném ráji s uspokojenýma nabídkovýma a poptávkovýma křivkama. Pointa že otec chce prostě s dcerou trávit nezištně čas a chce ji být blízko je mnohokrát použita. Kriminální linka (jestli se dá tak nazvat slídění po nevěře) je zde pouze vedlejší doplněk, i když se jeví jako hlavní pointa. Je zde trochu depky, melancholie a bolesti. Výborná kamera, hudební doprovod , dialogy a střih.(7.11.2020)

  • classic
    *

    „Na skalách” by sa mal človek pohybovať predovšetkým v špeciálnej, trekingovej obuvi, ináč sa môže pomerne ľahko stať, že sa poriadne dokaličí, zároveň si k tomu aj vytkne členok, či nebodaj sa ešte doreže o ostré hrany, skrátka, bez patričnej výbavy už radšej ďalej ani na krok, pričom nádejná spisovateľka detektívok Laura Keane, sa zrovna podľa mojich odporúčaných inštrukcií extra neriadi, ale skôr si pôjde vytýčiť svoj vlastný spôsob, ako vyliezť a nezraniť sa... ? Má presne takú zvolenú taktiku, aká len jej vyhovuje, a to ani nemusí mať pritom obuté turistické topánky, alebo predsa hrozí, že nakoniec zakopne, až sa doslova poraní ? Áno, nakoľko si vôbec nič neobula, a ide s holými nohami, automaticky riskuje potenciálny úraz, aj keď si trochu naivne myslí, že ako dobre sa v podstate dokáže vyhnúť všetkým, nepriaznivým prekážkam, môže napokon preceniť svoje sily ? Sám aristokratický otec Félix ju na to jednak neustále nahovára, pričom onedlho jej bude sám asistovať s bosými chodidlami, čiže obidvaja sú duchom asi jogínmi, keď si tak veria, že sa im nič nemôže udiať. Konečne prejdem k merítku veci, ktoré sa bezprostredne týka tisícov, až hádam státisícov, či povedzme, miliónov manželských párov všade po celom svete. Vezmite si teraz takýto príklad: „On je extrémne vyťažený workoholik, venujúci sa prosperujúcej firme, väčšinou je stále niekde na cestách, a tak sa ponúka otázka, či by vari dokázal podviesť svoju ženu” ? Na to jestvuje úplne jednoduchá odpoveď: Buď áno, niečo medzi tým, alebo nie ? Avšak si ona nie je až tak istá, teda kývne na "vizionársky nápad" svojho otca, čím sa rozpútava kolotoč samých, nočných sledovačiek po osvetlenom New Yorku, kedy ani tak nejde o to celkové « podozrenie » zo strany manželky Laury a jej otca Félixa, ako skorej o »TEN« vzťah otca a dcéry, medzi ktorými to začína byť akosi naštrbené, lebo sám bol voľakedy sukničkárom, t. j. mám zdania vynárajúceho sa pokrytectva, či sa mi to iba sníva ? Vskutku, po tých skalách lezú iba dcéra s otcom, jedno vznikajúce nedorozumenie strieda druhé, vyčíta mu to, čo predtým robil im, čo jej tentoraz možno robí jej chlap, a tak sa natískajú hneď dva konflikty, ktoré treba vyriešiť, ale či sa to podarí, a či ju v skutočnosti naozaj cigáni, sa dozviem až v slnečnom Mexiku... / Najnovší snímok Sofii Coppoly nikdy spoľahlivo nefunguje, čo už vidieť podľa môjho kritického hodnotenia a ešte o moc kritickejšej, ale úprimnej recenzie. Jej pôvodný, ale strašne slabučký scenár, by určite lepšie napísala i taká študentka 3. ročníka Filmovej dramaturgie a scenáristiky v Banskej Bystrici ! Zvyčajne väčšina scén je neuveriteľne prázdnych, opakujú sa, ako taká obohraná platňa, a tak tým pádom ani bohvieako nezvláda prácu réžie, ktorá nestojí takpovediac ani za tú fajku dymu, a to ani nehovoriac o ozaj príšernom strihu, ktorý dokáže človeka ale nasrdiť ! Ani účasť hereckého matadora Billa Murrayho, automaticky nezaručuje i kvalitu úspechu, alebo, že je dcérou významného režiséra Francisa Forda Coppolu ( no a čo ?), je v podstate úplne to isté, pretože ani režisér takých trhákov, ako sú Krstní otcovia, nebol vždy počas svojej kariéry taký plodný, mal totiž aj oveľa slabšie filmy, ku ktorým by som sa ja osobne v jeho prípade v živote nehlásil, a presne to isté postihlo i jeho dcérenku, ktorá zrejme nakrútila jeden zo svojich maximálne najbiednejších filmov ! Nevedel som sa dočkať záverečných tituliek, ktoré nie a nie prísť, až som pomaly trpel, ako taký „Kristus na kríži” ! Naprostý nepodarok, ktorý ma (ne)normálne urazil !(30.10.2020)

  • ScarPoul
    ***

    Príjemná jednohubka, ktorá je najsilnejšia v konverzáciach medzi Billom a Rashidou. Ich vzťah je krásne načrtnutý a plný akéhosi vzájomného pochopenia. Ich snahy o prieniky do psychiky toho druhého sú často krát zábavné, a prinajhoršom zaujímavé. Zvyšok je pomerne jednoduchý príbeh, bez zaujímavých miest alebo potrebnej chémie. Wayans je možno fajn herec, ak ho má kto viesť, ale k Rashide sa vôbec nehodí. Ďalej mi prišlo, že film sa snaží o poukázanie rutiny...neistoty...a akejsi civilnej uveriteľnosti, ale v rámci vzťahov a danej témy mi prišiel miestami až príliš povrchný. Ako keby nám bolo znemožnené skutočné nahliadnuť pod tú neistotu. V konečnom dôsledku to je príjemné a ústredné duo je charakterovo vyšperkované. Coppolin rukopis by sme tu ale rozpoznávali ťažko.(26.10.2020)

  • bart_
    ***

    Melancholicky koncipovaná a subtilně květnatá anekdota o daddy issues pod taktovkou Sophie Coppoly a indie studia A24 - leč prakticky bez života, s výraznou absencí feel-good optimismu. Nic víc či míň....(26.10.2020)

  • filmfanouch
    ****

    Sofia Coppola je dcerou režiséra Francise Forda Coppoly, režiséra legendárních snímků jako trilogie Kmotr nebo Apokalypsa. Časem se vydala v otcových stopách a v roce 2003 vznikl její nejslavnější a nejlepší film Ztraceno v překladu, vyložená ukázka geniální a podmanivé filmařiny, která ukázala, že má Sofia podobně jako její otec vyloženě filmařský talent. V posledních letech se ale pro mně Coppola stala ztělesněním filmaře, který na své vrcholné dílo nedokázal ani částečně navázat- U Bling Ring jsem trpěl, A Very Murray Christmas mi přišlo cringe a remake Oklamaného byl vlastně celkem oukey....... akorát to prostě nebyl kdovíjak výrazný snímek, jenž by se zasloužil o to aby, filmovému divákovi zůstal v paměti. Částečně jsem tak už vlastně pochyboval nad tím, zda je Sofia Coppola schopná se vrátit ke svým počátkům a svého vrcholu. No a letos dorazil snímek On the Rocks a i když to tak vrcholná filmařina jako kdysi Lost in Translation není, tak je to velmi dobrý předpoklad toho, že Coppola v sobě pořád přece jen něco má. Odmysleme si teď na chvíli ten bizár A Very Murray Christmas a uvědomme si, že podobně jako u Ztraceno v překladu v kooperaci Coppola/Murray vzniká v samém základu vlastně stejně milý film, jako bylo kdysi dávno právě Ztraceno v překladu. Kulisy Tokia jsou sice tentokrát vyměněny za New York a Bill Murray sice hraje podobný typ, ale přesto též zásadně charakterně odlišný než v případě Ztraceno v překladu, skutečně jde ale mezi těmito dvěma filmy najít několik shodných a úsměvných podobností, které ale zároveň neznamenají, že by skutečně Coppola po 17 letech natočila duchovní pokračování. To opravdu ne. Tenhle film má jednu výraznou kliku a to díky tomu, že Bill Murray a Rashida Jones mají jako otec a dcera s velmi podivným vztahem výrazně povedenou vzájemnou chemii a veškeré jejich konfrontace díky tomu jednoduše stojí za to. Bill Murray si v tomhle ohledu bez problémů jede svůj herecký vrcholný standard a po dlouhé době (pomineme cameo v Zombielandu 2) jde vyloženě vyčíst, že si užívá, že zrovna hraje a to dost možná i díky tomu jak moc mu tenhle typ rolí sedí. A Rashida Jones zase potvrzuje, že jedna z těch hereček, která vlastně není slavná v tom pravém slova smyslu, přesto když se někde objeví tak to stojí za to. A takových výrazných rolí by Jones v blízké době zasloužila víc. Víceméně poprvé od Requiemu za sen z roku 2000 se jinak ve vážné (vážnější) úloze objevuje Marlon Wayans, který se pro mně účinkováním v peklech jako Pár nenormálních aktivit nebo Padesát odstínů černé stal ztělesněním herce, kterého už snad nikdy nechci vidět, přesto je ale skutečně fajn vidět Wayanse hrát dobře, fajn vidět, že má vůbec možnost něco si zahrát a předvést, že není úplné otravné poleno a především je fajn vidět Marlona Wayanse, po dlouhé době hrát v něčem co vypadá skutečně filmově a má to aspoň nějakou uměleckou vizi. Nevím, jestli to znamená, že Wayanse v podobných úlohách v blízké době uvidíme častěji, přesto bych to ale uvítal a vlastně bych mu díky tomu i všechny ty hříchy proti lidskosti (za kterými většinou stál i jako producent a scenárista) vlastně odpustil. Velmi fajn tu jinak je i Jenny Slate nebo Jessica Henwick, která má v poslední talent se projevovat čím dál tím více a už tak trochu začínám chápat, proč se najednou s jejím obsazováním roztrhl pytel. Na rozdíl od Ztraceno v překladu nemá V úskalí tak zajímavé charaktery a ani samotným příběhem či vizuálem tak razantně nestrhne, přesto je to ale ukázka takového filmu, který očividně točí člověk co má filmy nejenom rád, ale skutečně je umí točit. Nevadí tak vlastně, že je V úskalí ,, pouze´´ velmi příjemnou filmařskou jednohubku, která nemá potenciál utkvět divákovi v hlavě na nějakou výrazně delší dobu, protože je to pořád velmi fajn. Coppola napsala funkční a dostatečně emocionálně působící scénář a dle toho následně vznikl fajn film, který sice na Ztraceno v překladu nemá, přesto je to ale částečně velmi fajn návrat Sofie Coppoly ke svým kořenům a vůbec bych se nezlobil, kdyby v podobných vodách zůstala i u svých příštích filmů. Pokud dopadnou alespoň nějak tahle, tak budou stát za to a já je uvidím moc rád......(24.10.2020)

  • Kaluž
    *****

    Sofia Coppola mi tímhle připomněla, jak moc mi chybí dobré filmy Woodyho Allena. A já jí za to děkuju. V letošní filmové (ne)nadílce je to jako pohlazení.(21.12.2020)

<< předchozí 1 2 3