Srdcová královna

“Decentně zrežírovaná předehra k Pornhub videu milf-stepmom-něco” - chce se napsat první půlhodinu. A že dojde i na to porno s překvapivými detaily a naturalismem. Z nezodpovědného rozmaru padesátnice, který se jeví být pouhou zábavou pro znuděné paničky, se ovšem vyklube rodinné drama nečekaných rozměrů s dopadem na všechny zůčastněné. Dánové opět psychologicky precizně otvírají téma temných odstínů lidské povahy, tentokrát těch nejnebezpečnějších ženských, manipulativních. Scéna protiútoku hlavní představitelky ve chvíli, kdy je obviněním zahnána manželem do kouta, je nejotevřeněji přiznávající nejtypičtější špatnou charakterovou črtu něžného pohlaví. Na dnešní dobu překvapivě otevřeně a přímě. Trine Dyrholm se až divím, že se jí do podobné role chtělo. [Helsinki IFF] (29.09.2019)

„Ugly rotten MIDLF banged by her minor dickhead stepson aneb Co na to táta?“ je milá rodinná komedie o stereotypně zpruzené Pičové dámě, co po přechodu chytne anginu clitoris, na kterou jak známo zabírá jedině peniscilín, ovšem ten jí manžel lékař sveřepě odmítá předepisovat. A upřímně se mu ani nedivím, protože na nyní již tlející a odjakživa aseksuální až odpudivou Trínu by dobrovolně nevlezl snad ani frustrovaný, zoufalý gerontofil po pětiletém půstu. Na(ne)štěstí má táta v rukávu sedmnáctiletého fuckana, který se do té zatuchlé rybí kafilérie nebojí naprudko vletět po hlavě. On je to totiž na svůj věk dost retardér a divím se, že jej otec doktor tak stoicky akceptoval do rodiny, aniž by se pídil, kde došlo k té genetické malformaci, zda to třeba není kukačka a jestli si jeho bývalka tenkrát náhodou nepustila kundu na špacír někde u míchačky nebo na fotbale. No, vleče se to sice místy bolestivěji než tahání nervů z osmiček bez umrtvení a v rámci zachování pohlavní svěžesti jsem explicitně exponovanou vilnou bábu Dyrholmovou taky zrovna dvakrát vidět nemusel, avšak Dánové šli opět chladně, bez servítku a uhýbání až na dřeň roztomilého rodinného fopá, přičemž ta děsivá prcající seniljorka tátu i fracka ve druhém poločase naprosto excelentně pomanipulovala a elegantně zbavila dánský systém péče o pohlupavé mladistvé delikventy dalšího palčivého problému, že prostě výsledná známka za umělecký dojem nakonec dala zapomenout na znuděným poposedáváním dekubitovanou prdel i na tu pachuť žluklých krevet na patře. (11.04.2022)

Jsem nadšen, když i po tolika filmech co jsem viděl se dokáže najít film, který mě naprosoto odrovná a to je přesně případ Srdcové královny. První část se seznamuješ s prostředím, s postavama, dostáváš do sebe atmosféru, jako ono to může znít nudně, ale režie May el-Toukhy je tak kvalitní, že všechno sleduješ s velkým zájmem a tušením, no a pak to začne a čím víc se blíží konec, tím víc jsem cítil tíseň a ouzkost, konec mě absolutně rozbil. Fenomenální herecké výkony předvádí všichni, ale Trine Dyrholm je neskutečná a Gustav Lindh ve 24 letech, takovejhle výkon ? No to je teda mazec, jaký mají v Dánsku super talenty. Vůbec se nedivím, že v Dánsku tento film sklidil tolik cen. (07.03.2021)

Solidní dánská divočina. Téma je jasný – vážnost především. Dánové se opět nebáli otevřít nějaké to vážné téma a tentokrát na paškál šla milfka, která to rozjela se synem jeho současného manžela. Jelikož jsme ale v Dánsku, tak tu Skandinávci nešetří s příběhovými výkruty a nevěřili byste, kam až postava Trine Dyrholm je schopná zajít. Po tom množství shlédnutých skandinávských dramat mě to vlastně ani nepřekvapuje. Jediné, co mě ale opravdu překvapilo byla jistá explicitnost v jedné scéně, která mi asi zase uvízne v paměti. Jak jinak. (21.02.2020)

Suverénně uchopené závažné téma zneužívání moci a nadvlády, které má funkčně nastavený režijní koncept - po distancovaném úvodu, v němž hrdinka prožívá pocity neuspokojení a nudy, se film překlopí do subjektivního snímání, když se v hrdince probudí vášeň... a dojde k neodvratně podchlazenému závěru, v němž Anna udělá několik složitých morálních voleb bez naděje na šťastné východisko. Srdcová královna je naléhavá v tom, jak znemožňuje jednoduché morální soudy. Anniny volby jsou možná zavrženíhodné, ale pochopitelné. A Trine Dyrholm si tuhle postavu dává luxusně, plátnu její herectví skutečně vládne. Škoda, že závěr se drolí, přešlapuje a závěrečná tragédie a uzavřený oblouk už nejsou tak působivé jako některé (ne tak fatální) následky před nimi. Velmi cením rozšíření perspektivy metoo debaty o téma zranitelné a naivní maskulinity. (16.01.2020)

„Asi bychom toho po něm měli chtít víc. Teď tu bydlí jak na hotelu. To není moc konstruktivní. Musíme ho víc vtáhnout do rodiny.“ A jak řekla, tak udělala aneb následky některých činů mohou být nedozírné… Je pravda, že explicitnost „oněch“ scén mě ve filmu tohoto ražení docela překvapila, ale to ještě neznamená, že bylo mělo být v případě Srdcové královny nějak samoúčelné. A hlavně to o filmu nic nevypovídá a byla by škoda, kdyby to snímku zanechalo nálepku, kterou si nezaslouží. Jde totiž o kvalitní drama, které vtáhne, a diváka skutečně zajímá, kam až je hlavní hrdinka (ztvárněná skvělou Trine Dyrholm) ochotná zajít. A že mi z jejího bezskrupulózního činu (pud sebezáchovy?) bylo postupně čím dál víc na zvracení. Navíc se mně dost líbilo, jak postavy bez jediného slova dokázaly přesně vyjádřit, o čem přemýšlí (ostatně i chování po „tom“ bylo zvláštním způsobem přirozené). Nesedlo mi asi jen sestřino chování, které jsem jako jediné nevěřil. Od režisérky May el-Toukhy asi v budoucnu zkusím něco dalšího, tentokrát to budou silné 4*. (04.10.2020)

Nejprve společná koupačka a potom jedna šu***ka. Závěr příjemně nejednoznačný a je patrné, že ten opar pochybností a partnerské (ne)důvěry tam zůstane (u každého z manželů v jiné rovině) již navždy. Další severský pozdrav, který solidně šlape na všech frontách. Oba mají velmi výdělečná zaměstnání, dvě poslušné dcerky, velký moderní dům na venkově, spoustu přátel a zdá se, že i v posteli nemají sebemenší problém. Dosavadní sounáležitost ohrozí příchod jeho sedmnáctiletého syna z předchozího vztahu. Z obsahů a trailerů je patrné, co se stane, ona překročí obecně platné hranice, kdy si nebude schopná přiznat své fatální selhání, a tak bude muset (navenek bez špetky svědomí) chránit své rodinné zázemí a postavení – za jakoukoliv cenu. Za scénářem stojí (tak trochu dle očekávání) dvě ženy, jedna z nich následně usedla na režijní stoličku, druhá z nich Maren Louise Käehne je (pár epizodami) podepsaná i třeba pod suverénním Mostem. Pomalé tempo vyprávění předkládá decentní scény těžící z velmi dobrých hereckých výkonů, aby jej záhy narušila scéna s překvapivými detaily. 70% (11.01.2020)

Některá věci se zkrátka nedělají. Aneb, jak si podělat život a rozvrátit celou rodinu. (21.10.2021)

Čtyři páry prázdných očí. Truchlí hanbou ze ztráty. Pro sílu sobectví a chtíče. Pro nedostatek odvahy. Pro ty oči, které zhasly. (11.01.2020)

Surový severský reál, bohužial, aj toto sa deje v živote. Sexuálne zneužívanie mladého zajačika dámou v rokoch, ktorá sa profesijne sama stará o týrané deti. Téma ťaživá a desivá, zložitá na strávenie. Film Srdcová kráľovná otvára diskusiu, že sexuálny agresor nie je len úchylný typ pobehujúci v plášti po parku a nie vždy je mužského pohlavia. Agresor potrebuje mať nadvládu, práve pocit mať moc sa stáva slasťou. Krásne to bolo možné vnímať vo vzťahu Anny k nevlastnému synovi, ale aj v pracovnej sfére, kde potreba dostať čo potrebuje dominuje nad konvenčnosťou a dodržiavaním zaužívaných pracovných pravidiel. Okrem iného sa mi páčila ako bola vykreslená rovina prijatia informácie o zneužívaní rodičom od syna. Kde je pravda a čo je vlastne pravdou. Záhada o pravde a lži sa rozlúskne až tým najsmutnejším činom. A zostávajú obete. Zranené a usmrtené mladé srdce. (18.10.2020)

Velice provokativní dánský softporno o tom, jak step-matka prcá step-syna.... (26.01.2020)

70%l (16.10.2020)

Nejlépe uděláte, když si film pustíte, aniž byste dopředu zjišťovali podrobnosti o příběhu. Minimálně první čtvrthodinka pak zafunguje jako lehce mysteriózní seznámení s komorní kulisou a trojicí klíčových postav, mezi nimiž se posléze vytvoří dosti zajímavá a psychologicky nebývale otevřená partie. Hlavní ženská hrdinka je zde na jednu stranu bezcharakterním padouchem, který absolutně rozvrací cizí životy, na druhou stranu ji ale celou dobu chápeme a můžeme o jejím jednání svobodně přemýšlet. A je jedno, jestli je divák chlap nebo ženská - hlavní motivy jsou dostatečně silné a srozumitelné pro každého. 80% (16.01.2021)

Podle mého naprosto dokonalé drama. Příběh je pochopitelný, ať je nahlížený očima kteréhokoliv protagonistů. Po celou dobu si uchovává napětí, kterým směrem se vyprávění bude ubírat. Teprve v závěru lze tušit, jak asi skončí, což ale nijak neubírá na zajímavosti. Navíc je to ze všech stran výtečně zahrané. (10.01.2021)

Hodně silný a znepokojivý snímek. Mistrovské dílo. Nedivím se sběru všelijakých ocenění. Trine Dyrholm a Gustav Lindh jsou ve svých rolích absolutně fantastičtí. (29.12.2021)

Od začiatku nevery som za hlavných aktérov cítil poriadny nával zástupného stresu. V napätí som očakával, kedy ich románik prepukne a na obidve strany sa zvalia tvrdé následky. Dánskym filmárom sa podaril vytvoriť parádny kontrast medzi ušľachtilým pracovným nasadením právničky v pomoci deťom, a tým, ako jednému neplnoletému chlapcovi (aj keď sám nebol neviniatko) a zároveň sebe zničila život. Nervydrásajúce až po záver, ktorý som od istého času tak trochu očakával, ale aj tak si neviem predstaviť lepší. (07.01.2023)

Skandinávie je snad skoro vždycky hodně kvalitní a nikdy mě nezklame. Nicméně Trine Dyrholm není žádná milfka a chvílemi mi to přišlo spíš odpuzující. (08.01.2020)

Úplne náhodne som na film naďabil asi štvrť hodiny po začiatku a už som u neho ostal. Zaujímavý, mnohovrstvový, podnetný a seversky otvorený film, v ktorom nič nie je vyslovene čierne alebo biele, film ktorý si určite pozriem s odstupom času ešte raz. Vynikajúci výkon Trine Dyrholm a hudba, ktorá vhodne ilustrovala dej patria medzi mnou najviac vnímané prednosti. Problémová scéna filmu škodí nie pre jej otvorenosť, ale skôr pre to, že v pamäti určitého počtu divákov prehluší všetko ostatné. Niečo podobné, ako 50 vajec vo Frajerovi Lukeovi. (03.04.2023)

May el-Toukhy jde až na dřeň, v dánské kinematografii ale vlastně vcelku obvyklý obrázek, byť zde chybí i jen zrnko jakéhokoliv humoru. Explicitní sexuální scény působí špinavým, přesto vzrušujícím dojmem, kde pod vrstvičkou orgastických výměšků číhají výčitky, bolest a strach, nicméně o to je  ten zážitek z něčeho zakázaného, odsouzeníhodného či prostě špatného lepší. Srdcová královna nechává nakouknout do skříně  tužeb, jež jsou zbaveny veškerých pout konvence, do temného zákoutí  lidské sexuality, kde hlad po vlastním uspokojení zbourá všechny zábrany. A mnohdy stačí jen příležitost... Na druhou stranu, ač si v sobě každý neseme zrnko podobné temnoty chtivosti, většina jej nikdy nenechá vyklíčit. Někteří jsou však poznamenáni, jak tu bylo i naznačeno zmínkami o minulosti Anny:  "S kým jsi poprvé spala? --- O tom nechci mluvit, Někdy se stane to, co by se stát nikdy nemělo." A jejich temnota je prostě temnější.  Zdrcující příběh o zabíjení naděje... (10.01.2023)

Psychologické drama o právničce, která si začne sexuální románek se svým nevlastním synem, stojí na výborném hereckém výkonu Trine Dyrholmové. Rozhodnutí postavit do centra filmu tuhle jedinou postavu je sice legitimní, ale podle mne by byl film ještě lepší, kdyby více prostoru dostali manžel a nevlastní syn. Takhle více než plnohodnotné postavy působí jako figurky, o které se tu hraje. A pak na mne ten závěr prostě tolik nezapůsobil (70%). (16.02.2020)