Vlastníci

Nenudil jsem se, ale ani jsem se nijak extra nebavil. Cílovka 40+ (09.06.2020)

Je to super, nicméně to mohlo být ještě o chlup lepší, kdyby se do toho všichni vžili na 100%. (05.07.2020)

Stupidita českýho národa zmapovaná v jedný místnosti tím nejupřímnějším možným způsobem. Všechno včetně humoru vychází ze skutečný mentality Čechů. Tenhle film by měli pouštět nově příchozím ze zahraničí ještě na letišti, aby věděli, do čeho jdou. Scenáristicky nejlepší tuzemský dílo za posledních pětadvacet let, s neskutečným herectvím a přesnou režií! (12.05.2021)

Ani jsem nečekal, že mě to tak bude bavit. Nebydlím totiž v podobném domě, ale věřím, že to nemá k pravdě daleko a hodně lidí se v tom najde. Celé to začne schůzí vlastníků, kde se má vyřešit několik problémů. Je to dost akutní, ale ne všem se chce něco řešit. Každý člen je něčím unikátní a k osobním konfliktům není daleko. Nakonec se to zvrtne v jednu velkou smršť nadávek a obviňování. Aspoň se trochu pročistí vzduch a každý řekne, co má na srdci. Konec je lehce otevřený, ale každý si asi může domyslet, co ti dva mají za lubem... Místy mi to ale přišlo trochu přehnané. "Já jsem vlastník!" (04.11.2021)

Jako tohle jo! Po dlouhé době spokojenost s českým filmem. Mělo to pár pomalejších scén, ale celkově dobré obsazení, námět a hlavně jsem se upřímně zasmál. (04.02.2020)

Snaha o hloubku skončila vykopáním mělkého hrobu vlastnímu záměru. Ani napodruhé mě film nepřesvědčil o tom, že je něco víc, než pouhá exhibice jasně naprogramovaných robotických karikatur, které mechanicky plní své výchozí nastavení. Tohle bych skousl pouze v případě, že by mi to film vynahradil svou vtipností, jenže nabízí jen ubíjející tlachání, kde má takřka každá postava svůj running gag a víc ani ťuk. (02.01.2021)

Přiznám se, že tento film mne dostal. Nechtěl jsem přijít ani o jediné slovo. To byl herecký koncert!!! Samozřejmě Lábus, Veškrnová, ale doslova mne ohromil výkon Terezy Voříškové-Ramba. To nemělo chybu!!! I Polák v roli homosexuála či David Novotný v roli malého českého primitiva.  Uvažoval bych i o pěti hvězdičkách, ale v tom mi brání pro mne nesrozumitelný závěr se záchranářskými zásahy. Závěr je jednoznačně beznadějný, což může být. Film určitě stojí za opakované zhlédnutí. Tak realistický, až téměř absurdní, a právě proto tím tak skvěle realistický! (04.07.2022)

Výborne som sa bavil, v závere filmu už menej. Námetovo blízke väčšine divákov, scenáristicky presné a nápadité, herecky zvládnuté, tak čo by človek ešte chcel viac. Postavy sú síce figúrkovité, nie sú to bežní ľudia, skôr ich karikatúry, ale na silné vyznenie filmu bolo asi potrebné použiť takúto nadsádzku. Ani si nespomínam, kedy naposledy som videl súčasnú českú komédiu na porovnateľnej úrovni. (29.03.2020)

Jak už jsem se bavil s několika svými kamarády, kteří toto martyrium pravidelně absolvují, nebo absolvovali v reálném světě, skoro se tomuto filmu nedá smát, protože je víceméně věrohodný a do určité míry odpovídá bezcitné a kruté skutečnosti. V podstatě by se Vlastníci dali označit jako dokumentární dílo. Taková nevinná sonda do mentality obyčejného člověka. Přirovnat by se to dalo snad k Troškově minisérii Slunce, seno, která byla sice poznamenána Troškovitostí a latentním debilismem, ale též v podstatě věrně popisovala reálný obraz společnosti, samozřejmě s určitou dávkou teatrálnosti a rozmáchlými gesty, což je Troškovi vlastní. A takových příkladů jistě najdeme mnohem víc, když teď nad tím přemýšlím. Zde jsme však v komornějším prostředí a celý příběh se odehrává v jediné místnosti. Hlavní devizou jsou tedy dialogy, nebo by alespoň měly být, a samotné téma. K tomu snad několik menších výtek, protože skutečně doufám, že až do takového extrému to v reálu nejde. Zdálo se mi, že je vše trošku přitaženo za vlásky a předimenzováno. Chápu, že jinak by to byla nejspíš větší nuda, ale když to vezmu z pohledu Cimrmanovské logiky, i s málem se dá pracovat a mnohdy pobaví víc, než teatrální řvaní Terezy Ramba VI: Vařící krev. Význam závěrečných scén mi trochu unikl. Nebo spíš pokazil celkový dojem. Vnímám jakýsi pokus o satiru, které se asi v dnešní době nelze vyhnout, každý do svého filmu musí vrazit alespoň něco, aby byl ten "správně smýšlející". Přesto si však myslím, že ta "zavíračka" mohla být lepší. Baví mne také představa, kolik lidí se ve Vlastnících (ne)poznalo a hlasitě se chechtalo všem svým sousedům, které v tom zcela rozeznalo. I v tom je to vlastně dobrý film, protože tu malomysl všech do jisté míry podporuje a na nikoho přímo neukazuje. Něco jako pořádně si od plic zanadávat. Celkově bych to ohodnotil kladně, jako svěží vítr v české kinematografii, řekl bych snad návrat ke kořenům. Jednoduché téma, které osloví mnohé. Něco jako rodina Homolků, Nováků (ne ten paskvil), Hanáků a jiných, jen ne s takovým pocitem sounáležitosti s hlavními postavami. Vlastníci jsou na jedno použití a vracet se k tomu budete jedině v případě, že to bude v televizi a vy zrovna nebudete mít příliš na vybranou. Ale jsou vlastně fajn. 75% (18.02.2021)

Jeden charakter mi mezi vlastníky citelně chyběl. Po 10 min schůzování ... "Do zápisu prosím uveďte, že pan PetrPan, tedy já, všechny označil za kokoty a poslal je do piče i s celou schůzí a odešel" Až příliš vyprofilovaná sebranka na jednom místě, ve skutečnosti by mezi nimi byla víc než polovina zcela nezajímavých primitivů bez škatulky a opít je rohlíkem by nevyžadovalo "spiknutí". Na druhou stranu jsem Havelkovi přitakával: Jsou mezi námi! Ale stačí "je" mít u prdele a nemusí vás mrazit... (05.04.2020)

"Vlastníci" sú podľa mňa jedným z najzaujímavejších českých filmov, čo som videl za posledné roky. Vskutku zaujímavá zmeska postáv, ktoré sa stretnú na jednom mieste a ešte to dokáže aj byť zaujímavé. Neviem či by som to ohodnotil ako príjemný film na pozeranie (to je trošku iná story), no rozhodne ho môžem odporúčať. Je tu niekoľko skvelých momentiek a hlavne to pôsobí skutočne zo života. Osobne by som si to asi lepšie ale predstavil ako divadelnú hru. Film je dobrý, no vo svete divadla by tie fóry mohli vyniknúť podľa mňa ešte lepšie. Herecké výkony každopádne sú skvelé. Dagmar Havolvá je vynikajúca. Rovnako je na tom aj Tereza Ramba. A čo sa týka Kláry Melíškovej, tak s takou ženskou by som určite nechcel bývať pod jednou strechou. Rovnako to platí aj pre Jiřího Lábusa. To sú tie typy susedov, ktorých mať jednoducho nechcete. Ale aj tak s nimi stále musíte žiť. Našťastie musím povedať, že my ako vlastníci bytu takéto problémy s našimi susedmi nemáme. A naše vzťahy sú oveľa korektnejšie, než obvykle bývajú. Ale predstava, že by sme museli riešiť takéto spory a dokopy k ničomu nedospieť je skutočne hrozná. Myslím si, že ak chcete kvalitnú českú dramédiu, tak toto oceníte. Ja osobne by som uvítal niečo príjemnejšie, no nie všetky super filmy musia byť aj príjemné. Hodnotenie: B+ (13.04.2020)

Divadelní hra má výhodu nebývalé blízkosti publika od herců, která vytváří iluzi, že je divák účastníkem skutečné schůze SVJ. Film tohle zprostředkovat nedokáže, takže zbývá jen skupina výborných herců a osvědčené dialogy. Bohužel se ukázalo, že většina postav jsou spíš jen figurky definované pár základními vlastnostmi, takže je táhne jen charisma jejich hereckých představitelů. Ke konci už to vygraduje až někam, kde to sotva lze označit za komedii, ale díky rozumně krátké stopáži je to pořád jedna z povedenějších novodobých domácích komedií. (20.11.2019)

Původní Havelkova divadelní hra vzbudila zájem už při svém jevištním uvedení – prostředí, v němž se divák ocitá, není neznámé, ale naopak, zná jej každý, kdo se někdy podobné schůze zúčastnil na vlastní kůži. Obskurní společenství lidí, potácející se v žabomyších konfliktech, vyvolává salvy smíchu i tam, kde se dostává na samou dřeň zásadních společenských, etických i morálních ohledů. Havelka zámerně podtrhl satirické vyznění celé komedie; jeho humor ovšem není samoúčelný, v mnohém stále připomíná, kam až sahá bezbřehá lidská hloupost a omezenost – v tomto ohledu lze ospravedlnit výskyt některých postav, jejichž charakterová vyhraněnost nabývá téměř karikaturních rozměrů (Havlová, Tomicová). Každý z protagonistů má ovšem pečlivě načrtnutý základ, který prostřednictvím vynikajících herců ožívá v detailně propracovaných studiích; všechna ta mistrovská sóla plná energie a emocí jsou výslednicí dokonalé herecké souhry, která v Havelkově komedii panuje od prvních okamžiků. Kontrast k ubohosti a malosti zobrazovaného tvoří vznešená hudba, v tomto případě barokní tóny Jana Dismase Zelenky, což vyniká zvláště ve zpomalených sekvencích, které umožňují jakousi sondu do duší neshodnuvších se oponentů. Po delší době byla zásluhou Vlastníků rozčeřena stojatá hladina tuzemských filmových vod a nejeden divák zase našel důvod vyrazit do kina na český film, v což už se skoro přestávalo doufat. Jen tak dál. (06.01.2020)

Zábavné, svižné, nenudiace. (03.04.2020)

Vlastně tam toho není moc chybně a stejně mi to nějak nestačilo, ani nevotočilo dojem, že bych nejradši seděl na divadelní hře. A Lábus to táhne prvoligově, samozřejmě. (04.01.2021)

Trapný úvod je vystřídán stále rozehranějším dialogem, jež v závěru hází před diváka jedno velké WTF za druhým. Výborně obsazení herci a skvělé výkony. Hlavně na konci jsem se opravdu bavil a také hořce zasmál. (27.03.2020)

Tohle je spíš něco, co se hodí spíš do divadla. (30.09.2020)

Myšlienkou skutočne bravo. Presne tak to funguje. V tých našich bytovkách sú ľudia, ktorí neriešia, sú nad vecou, sú tam aj šprti, čo riešia kadejaké nezmyly, no a potom sú tam tie krávy, čo všetko sledujú cez kukátko a tvária sa nesmierne dôležito. Toto nie je žiadna komédia, aj keď vtipná svojím spôsobom je a veľmi často najmä zo strany Lábusa. Toto je reálna sonda do toho nášho panelákovho spolunažívania. Naozaj niet nad rodinné domy a na kvalitný film stačí skutočne len odkukať národ. Čo sa môže zdať ako absurdita, je v skutočnosti realita. Za obsah dávam silné hodnotenie, menej už za herecký výkon Terezy Voříškovej, ktorá vyhrala najlepšiu herečku za túto rolu, ale mne sa zdala teda dosť preafektovaná. A ešte sťahujem hodnotenie za to, že už homosexualitu musia pretlačovať do všetkého, dokonca aj tam, kde sa určite a nikdy nerieši. Pritom to patrí do súkromia. (07.04.2020)

Je to nečekaně zábavná domovní schůze. Na půdorys komedie se tu vrací Dagmar Havlová. Je to filmová prvotina divadelníka Jiřího Havelky, jenž Vlastníky natočil podle své úspěšné hry. A výjimečně nejde o komedii romantickou, kteréžto spojení se v české kinematografii už stává nadávkou. Pro ě to byla vážně ukrutná psina. Z omlácených dveří s vánoční výzdobou trousí jednotliví členové sdružení majitelů bytových jednotek, s každou tváří se člověk předem těší. Tereza Ramba a Vojta Kotek coby činorodí idealističtí manželé chtějí dům zvelebit, nesměle podporování dalším mladým párem. Hrdinka Kláry Melíškové zosobňuje „kontrolní orgán“ s duší byrokratky, postava Havlové zase specialistku na sladce jízlivé urážky. Pragmatická dáma Pavly Tomicové si vezme poradce čili Ondřeje Malého, aby svůj majetek náležitě zhodnotila. Zastánce starých pořádků v podání Jiřího Lábuse všechno bojkotuje, starý pán Ladislava Trojana hádky proklimbá. Coby spasitelé čekají na svůj okamžik bratři, které hrají Kryštof Hádek se Stanislavem Majerem. A snad vůbec nejsladší je David Novotný jako bezelstně prostoduchý zástupce nemocné maminky, jehož tichá etuda s cukřenkou vynese jednu z prvních, zdaleka ne však poslední salvu smíchu. Vymezený prostor i čas sice předurčují Vlastníky spíše pro obrazovku, ale Havelka šikovně, na debutanta až překvapivě zvládá stupňování i zahušťování výbušného dusna, takže divadelní podstatu divák téměř nevnímá. Vypiplaná herecká choreografie včetně načasování point napovídá, že se nejspíš dlouho a pečlivě zkoušelo, takže výsledek může paradoxně působit jako uvolněná přirozená improvizace. Přitom mají Vlastníci pevný řád: jak se postavy zacyklí do vlastních představ a každá si vede svou, ubývá nezávazného vtipu osobních rituálů a humor hořkne. Pravda, místy za cenu poněkud prvoplánové satiry od privatizačních afér k projevům primitivního bolševismu či rasismu vůči „bílým zubům ve tmě“. Nicméně většinu takových okamžiků dovede Havelka vykoupit odezvou takřka zhmotnělé trapnosti visící ve vzduchu. Dokonce i výhradě, že se válka týká směšných malicherností, předejde dialogem o záznamu ze schůze: „Piš tam jen to podstatné. – Nic tam nemám.“ Čím blíže k finále, tím více přibývá hmatatelné únavy, řevnivosti, cynismu a hysterie; vskutku dokonalé sólo ukřivděné sebelítosti hodné hlavní hrdinky Vřískotu tady předvede Tereza Ramba. Bohužel rozuzlení sahá k varovné moralitě, za niž jdou body dolů, přesto však platí, že Vlastníci představují zábavu chytrou, trefnou, nevšední a po herecké stránce čirou radost. Navíc svým vstřícným způsobem přinášejí nepřímý příspěvek k třicetiletí svobody. Na modelové půdě podružného sporu o výtah dokládají, jak těžko se učíme základům demokracie, dialogu a spoluzodpovědnosti, když je o tolik snazší hodit to všechno s úlevou na někoho jiného – a pak si rvát vlasy. (23.04.2020)

Vhodnější spíše do divadla (však se jedná o divadelní hru) ale i na TV obrazovce nijak neurážející satira o různých formách lidské demence. Jestli jsem to pochopil správně. (06.12.2020)