Nedotknutelný

Taky jsem jednou píchal takovou divnou figurantku a ona furt jako že „NE – NE - NE – NE – NENENENENE …“ Tudíž jsem se samozřejmě pod hrozbou kriminálu okamžitě zarazil a chtěl rychle zdrhat, načež se však ona zhluboka nadechla a zařvala: „… NEser mě a pořádně mě omrdej!!!“ Čili jsem okamžitě ještě více ztuhnul a ochromen živočišným strachem, aby mi pak náhodou neukousla hlavu, jsem se se značným odporem podvolil. Jistě chápete, že po takovém surovém a bezskrupulózním znásilnění (ANO, znásilnění!!!) motorovým pekáčem prostě musí každý něžný, citlivý a beznadějně romanticky založený muž z katolické rodiny utrpět nenapravitelné celoživotní trauma. A to jsem, kurva, vůbec nechtěl hrát ve filmu a ani jsem u ní nepředpokládal, i když to byla všemocná vrchní skladnice na dole ČSM, že by mě nějak rychle postrčila šachetní hierarchii až na štajgra! Ani ne dva dny po tom otřesném incidentu jsem začal mít cukání v egu, pravidelně se od té doby budívám ve dvě ráno celý totálně ztvrdlý a orosený, musím podle doktorů už do konce života preventivně žrát brom, abych se prý náhodou patologicky neustál, a cítím se vnitřně tak totálně špinavý, až nevím, jestli v sobě ještě kdy vůbec najdu sílu dotknout se nějaké cudné panny! A to není zdaleka všechno! Když jsem za ní za pár dní skáknul, ať za ta způsobená příkoří a naprosté psychické zhroucení kouká navalit nějakou pravidelnou doživotní rentu, nejen, že se mi vysmála, ale i přes můj opětovný neutuchající obrovský odpor se na mě zase vrhla a sjela mi dezén tak, že jsem si ho musel týden máčet v hypermangánu. No zasraná predátorská barakunda, co by měla okamžitě skončit v kriminále! Satanžel ještě nejsme v USA, tam by ona dávno hnila za mřížemi, já byl ve vatě a mé strojeně procítěné, lkavé etudy by vysílali v televizi! V tomto dokumentu jako vždy nedemagogizující, pravdomluvné, ani trochu štvavé a za všech okolností korektní televize BBC (British Bolshevik Culvert) jsem viděl v životních rolích několik afektovaně traumatizovaných, nikdy nehrajících nehereček, které qůli kariéře dle mého názoru zcela dobrovolně a cílevědomě ošukaly hnusného prasovředa, odpornou Rosánu Arkvét a snad tu nejslizštějí a nejvypatlanější stvůru, co kdy znesvětila celuloid, Nausear de la Tusona, které by mohly být rády, že se o ně vůbec někdy někdo snažil opřít pokroucené přirození, byť to bylo takové vyžrané kafilérní hovado. A jelikož nebyly za svou oběť adekvátně honorovány, taxe prostě rozhodly tu svini zaříznout. Rozhodně nepochybuji, že kdyby byl Hárvy Einschwein obalený pouze tukem, a nikoliv penězi a celeritní aurou, štítily by se ho i masařky a ani stará vyžilá malomocná štětka na mizině by něčemu takovému nedala snad ani za trojnásobnou taxu. Takže bezesporu využíval svou pozici k tomu, aby občas zasunul zcela mimo svou hororovou ligu, a nějaké to „přeblafni, nebo si neškrtneš“ dozajista zaznělo. Ale!!! „Znásilnit“ má slovní základ „násilí“. A jako v tomto škváru bez jakýchkoliv důkazů, zahrnující výhradně pozornostní lkaní labilních pičí, které šly s dobytkem dobrovolně do hotelového pokoje na párty ve dvou a čekaly jakože „kamarádskou konverzaci, vylívání srdíček a vůbec, ale vůbec žádnou hlavní roli v novém Tarantýnovi“, tak i ve všech veřejně dostupných zdrojích, nezaznělo o násilí nikde ani slovo, jakož ani o tom, že by kterákoliv z těch „chudinek“ po něm měla na těle sebemenší stopy. A když se pak přímo v rozsudku dočtete, že obskurně odpudivý a dokonale nesympatický Einschwein, kterému na první dobrou ani trochu nefandíte, dostal 20 let v supermaxu doslova za to, že přes její děsný odpor a totální nechtění (To by mě fuckt zajímalo, jak to lze technicky provést!!!) vylízal nějakou psychicky zjevně labilní kundu (asi špatně), tak jen vyděšeně a nechápavě kroutíte hlavou, co všechno dneska dokáží hysterické militantní feministky se štvavými fašistickými a překorektnělými masmédii v zádech, a pro sichr máte chuť raději pověsit péro na hřebík a začít místo toho rybařit. Až jim z toho zahálení jednou svrbění přeroste přes prsty a srostou jim pysky, my už nebudeme mít zájem, protože se osudově zamilujeme do nějakého čokoládového spoluvězně. (25.02.2021) (méně) (více)