poster

Démanty noci

  • Československo

    Diamanty noci

  • Velká Británie

    Diamonds of the Night

  • USA

    Diamonds of the Night

Drama / Psychologický / Válečný / Podobenství

Československo, 1964, 64 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Šandík
    *****

    Strhující film, který je dobré vidět vícekrát, protože až při dalších shlédnutích si jej člověk opravdu vychutná. Po mém soudu jedno z mála filmových děl, které se vyrovná literární předloze. Poněkud matoucí je slovo "filmového historika" na DVD FEXu. Nejen že Pavel Taussig nepochybně nečetl Lustigovu předlohu, protože interpretuje závěr zcala opačně, než jak má ve skutečnosti vyznít, ale navíc celé jeho slovo působí poněkud rychlokvašným dojmem.(23.9.2006)

  • NinadeL
    *

    Lustigova povídka Tma nemá stín si něco podobného nezasloužila. V takových extrémní případech, jako je tento, mě to unisono žene zpět k psanému textu svinským krokem. "Snažil jsem se záměrně potlačit všechny prvky, které by příběh situovaly do doby a místa. Chtěl jsem se zamyslet nad osudy člověka - člověka dnešní doby. Příběh je mi prostředníkem k tomuto zamyšlení. Osamocení a ponížení člověka, do něhož se může dostat - a zápas o únik z tohoto útlaku." Tolik z repertoáru frází Jana Němce, které věnoval Kinu v památném to roce 1964. Démanty noci aneb 64 minut prožitých v 64 letech subjektivizovaného času nefalšovaného trýznění prázdným filmem.(9.12.2012)

  • ancientone
    *****

    Kto považuje za najznepokojúcejšie filmové výjavy Lynchove besy z Mazacej hlavy, Bergmanov snový začiatok Lesných jahôd alebo kafkovskú absurditu Juráčkových filmov, pravdepodobne nevidel Diamanty noci. Jan Němec je ukážkou nadčasovosti a nedostižnosti. Jdnoduchá premisa, útek z dvoch mladíkov z koncentračného tábora je podaný cez mrazivé statické zábery v kombinácií s nervy drásajúcou ručnou kamerou, dezorientujúci strih križujúci fyzický svet so svetom snov a spmienok. Fludiná snovosť naráža na tvrdý realizmus a naopak. Mĺkva a tajomná poetika budujú pocit nepreniknuteľnej, desivej halucinogénnosti.(21.3.2016)

  • MarekT
    *****

    Co se uvědomění o válečných strastech, vlastní sebereflexi a hodnoty života týče, mnohem působivější než například různé zahraniční pseudodokumenty, které jsem měl možnost vidět ve škole ("Vlákna" apod.). Svižné, přímočaré, nezadrhávající se (určití lidé by řekli "zpátky ni krok", ale ty bych zrovna nerad citoval) vyprávění s výrazným zobrazením surrealismu, jaké v českém filmu nemá moc srovnání (až si musím nafackovat, že jsem ve školním referátu na tuzemskou působnost tohoto uměleckého směru na tento film zapomněl). Právě o na pevných základech stojící atmosféře se vyjádřím asi nejpochvalněji - ostatně aby ne, když jméno surrealismu již nějakou dobu skloňuji s velkou úctou a už od dětství na sobě pozoruji, že moje sny mají víceméně surrealistické rysy. Zdejší časté přechody ke vzpomínkám nemají výraznějších chyb a mě osobně nahrazují (někomu možná nedostačující) štíhlou dějovou linii. I to opakování stejných motivů (zimní radovánky, rodná hrouda, šalina...) má svou grácii právě v onom úvoděm zmíněném sypání si popela na hlavu, kdy nás líbá čarokrásná Nostalgie v momentu prožívání šeré přítomnosti. Němec mě při svém prvním sezení mile překvapil již zde opakovaně zdůrazňovanou technickou vyzrálostí, která také výrazně pomohla ke kladnému přijetí obsahu. Potěší i lehký odkaz na klasického Buňuelova "Andaluského psa", což jsem v naší kinematografii zaznamenal poprvé (a kdoví, jestli ne i naposledy). 90%(29.3.2011)

  • lena60
    ***

    Jan Němec podruhé (první setkání s jeho tvorbou prostřednictvím Mučedníků lásky) a nejspíš naposledy. Ano, kamera zdařilá, stejně jako ozvučení, ale to asi není to nejdůležitější, co mě na filmu dokáže zaujmout. Absence děje. Téměř beze slov. Z mé strany jen upachtěná a vcelku marná snaha proniknout dál než na povrch tohoto uměleckého experimentu.(4.5.2009)

  • - V dokumentární seriálu Československý filmový zázrak (od. r. 2014) uvedl Jan Němec, že jediný záběr filmu, kdy oba uprchlíci běží lesem do kopce, byl tak náročný, že stál jednu třetinu celého rozpočtu filmu. (troufalka)

  • - Před oficiální českou kino premiérou filmu proběhla premiéra na Karlovarském IFF v červenci 1964. (Varan)

  • - Jan Němec, jako začínající režisér, potřeboval k tomuto filmu tzv. filmového garanta (zkušenějšího režiséra, který se za něj zaručí), což vedení Barrandova vyžadovalo. Bez váhání si vybral Františka Vláčila, který souhlasil. (mchnk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace