Delhi Crime

„Čím větší je rozdíl mezi chudými a bohatými, tím horší je kriminalita. K tomu přidej zdejší nevzdělanou mládež. Nemají žádnou sexuální výchovu, ale spoustu porna na internetu. Objektivizují ženy a přejí si to ve svém životě. Když se jim toho nedostane, tak si to vezmou bez ohledu na následky.“ Asi neznáme moc policejních služeben, které by odpojovali od elektřiny, ve kterých by se několik příslušníků zohýbalo nad jediným počítačem, důležitá fakta zapisovali křídou na tabuli nebo v terénu sloužili i dva dny v kuse. Případně by jedna z vyšetřovatelek pronesla, že zpracovává místa činu 15 let, ale vůbec poprvé na jednom z nich vidí forenzní tým. Prostě indická policie je silně podfinancovaná, Dillí neDillí. Tam hromadně znásilněná veterinářka, která útok nepřežila, jinde zapálená dívka, která měla u soudu vypovídat jako oběť znásilnění: případy brutálního násilí na ženách roky hýbou Indií. Možná je fajn, že se o problematice mluví (začalo mluvit), ale na nějakém razantním ústupu rozhodně není. Tenhle zločin každopádně překročil veškeré meze. A po Bombaji druhé největší město Indie s takřka 14 miliony obyvatel má sakra problém. Na okamžik se po jednom brutálním znásilnění pozornost celého světa zaměřila právě na tohle město. A na jeden v noci jedoucí autobus, ve kterém se odehrálo zhruba hodinové peklo. Třiadvacetiletá studentka medicíny byla na zadním sedadle hromadně znásilněna, po něm jí navíc jeden z násilníků dovnitř skrze vaginální i anální otvor strčil želenou tyč. A soudě podle vážných zranění, ke vsunutí a vyjmutí tyče došlo opakovaně. Kusy střev doslova vyrvali vaginálním otvorem ven. Po šestici násilníků intenzivně pátrá zástupkyně policejního ředitele Vartika Chaturvedi, případ bere do svých rukou absolutně zodpovědně a pustí k sobě jen nejdůvěryhodnější podřízené. A znovu vnímá velmi tenkou hranici mezi úspěchem a prohrou, protože se na několika situacích přesvědčí(me) o vrtkavosti indického justičního systému, kdy jedna chyba (ač se muži doznali a existuje spousta důkazů) může ohrozit celý případ a násilníci můžou být volní. A ani lokální politici situaci zrovna nepomáhají. Vyšetřování baví, seriál sází na neokoukané prostředí, je věrohodný, velmi slušně zahraný a má poměrně solidní spád. (17.01.2021)

Asi neznáme moc policejních služeben, které by odpojovali od elektřiny, ve kterých by se několik příslušníků zohýbalo nad jediným počítačem, důležitá fakta zapisovali křídou na tabuli nebo v terénu sloužili i dva dny v kuse. Případně by jedna z vyšetřovatelek pronesla, že zpracovává místa činu 15 let, ale vůbec poprvé na jednom z nich vidí forenzní tým. Prostě indická policie je silně podfinancovaná, Dillí neDillí. Tam hromadně znásilněná veterinářka, která útok nepřežila, jinde zapálená dívka, která měla u soudu vypovídat jako oběť znásilnění: případy brutálního násilí na ženách roky hýbou Indií. Možná je fajn, že se o problematice mluví, ale na nějakém razantním ústupu rozhodně není. Tisíce (i dalších) zločinů policie nezvládá vyřešit, protože téměř polovina příslušníků řídí dopravu nebo chrání důležité lidi. Město se tváří, že to nevidí, protože musí. Tenhle zločin ovšem překračuje veškeré meze. Zástupkyně policejního ředitele Vartika Chaturvedi, která u policie slouží 16 let, případ bere do svých rukou absolutně zodpovědně a pustí k sobě jen nejdůvěryhodnější podřízené. (12.01.2021)

Po Bombaji druhé největší město Indie s takřka 14 miliony obyvatel má sakra problém. Na okamžik se po jednom brutálním znásilnění pozornost celého světa zaměřila právě na tohle město. A na jeden v noci jedoucí autobus, ve kterém se odehrálo zhruba hodinové peklo. Třiadvacetiletá studentka medicíny byla na zadním sedadle hromadně znásilněna takovým způsobem, kdy po následném použití železné tyče utrpěla vážná zranění vnitřních orgánů. Tým postupně ukrajuje další a další indicie, výhradně se soustředí na identifikaci autobusu, zatímco práci jim už začínají komplikovat média. Moc mi teda nesedí ty chytré telefony (konec roku 2012). (12.01.2021)

„Čím větší je rozdíl mezi chudými a bohatými, tím horší je kriminalita. K tomu přidej zdejší nevzdělanou mládež. Nemají žádnou sexuální výchovu, ale spoustu porna na internetu. Objektivizují ženy a přejí si to ve svém životě. Když se jim toho nedostane, tak si to vezmou bez ohledu na následky.“ Po nálezu dvou obnažených obětí brutálního zločinu ve škarpě pokračuje „důkladné“ vyšetřování, žádná ucha se k případu nedostanou, protože Vartika k sobě pustí jen nejdůvěryhodnější podřízené. Řidiče autobusu Jaie Singha už mají, ten jim navíc velmi explicitně popíše osudné události na zadních sedadlech. Hon na jeho pět kompliců může začít. Výslech dalších dvou je velmi úsměvný. A vypadá to, že policie bude mít i dalšího z nich – pokud přebrodí řeku :-) (13.01.2021)

Indická společnost je dál otřesena případem znásilnění mladé studentky skupinou šesti mužů v autobuse v Dillí, požaduje co nejrychlejší a nejpřísnější potrestání viníků. Čtveřice násilníků je zatčená. Zdá se, že hlavní podíl viny (železná tyč) nese řidič autobusu Jai Singh. Na stanici je navíc muž, který s obviněnými zažil něco podobného. Kdyby si tehdy u policie stěžoval (a důvěřoval jí), možná se případu dívky dalo předejít. Jenže... Špatné fámy o mizerné práci policie se vyvracejí velmi špatně, navíc po vysoce postavených lidí u policie jdou jak supi politici. Jejich kroky jsou ale velmi zvláštní. Stejně jako fakt, že se proti rozvášněnému davu demonstrantů postaví policistky. Zatím velmi dobré, vyšetřování baví. Moc mi teda v případě „chudého“ policejního sboru nesedí smartphony (konec roku 2012). (13.01.2021)

Události z poloviny prosince 2012 se postupně staly symbolem všech ženských obětí násilí v zemi. Znásilnění i jiné formy sexuálního násilí jsou v Indii velkým problémem. Policejní statistiky jich evidují desítky denně, mnoho případů ale ženy podle odborníků kvůli strachu z pomsty nebo ze společenské stigmatizace vůbec nenahlásí. Čtyři násilníci byli dopadeni prakticky hned, se zbývajícími dvěma podezřelými je to už horší. Jeden z týmů se navíc musí vydat do rizikové oblasti. Sílí i politické tlaky. Ve vyšetřování pravá ruka Vartiky, Bhupendra Singh, má problém s mužskou obětí zločinu („To on pozval ty démony do jejich života!“), podle něj v autobuse mohl a měl udělat víc. Vartika musí udržet disciplínu na služebně, protože podezřelí si budou ve vězení roky přehrávat, co a proč udělali, zatímco se budou bát, kdy je pověsí. Každopádně lehce průměrnější díl. (14.01.2021)

Bití po celém těle, kousance na tváři, a především vážná vnitřní zranění střev na několika místech, která způsobila železná tyč, kterou do ní po skupinovém znásilnění strčili skrze vaginální i anální otvor. A soudě podle vážných zranění, ke vsunutí a vyjmutí tyče došlo opakovaně. Kusy střev doslova vyrvali vaginálním otvorem ven. I takový je obraz dnešní Indie. Dívka stále nemůže vypovídat, aktuálně je po druhé operaci. Dva z podezřelých našli na zemi v cele špendlík a pokusili si podřezat žíly. Může to být další příležitost, jak sesadit Kumara s Vartikou. Ta je v šoku, že mužská oběť zločinu chce mluvit s novináři. Ukazuje to vrtkavost indického justičního systému, kdy cokoliv podobného (ač se muži doznali a existuje spousta důkazů) může ohrozit celý případ a násilníci můžou být volní. (14.01.2021)

Celá země se za ni modlí a ona konečně může z lůžka promluvit. Na čtyřstránkové výpovědi tak detailně vypráví o pekelné noci. Násilné nepokoje sílí, hledání posledního podezřelého se děje v nebezpečné oblasti. Je hotovo, ale co bude dál? Události z poloviny prosince 2012 se postupně staly symbolem všech ženských obětí násilí v zemi. Znásilnění i jiné formy sexuálního násilí jsou v Indii velkým problémem. Policejní statistiky jich evidují desítky denně, mnoho případů ale ženy podle odborníků kvůli strachu z pomsty nebo ze společenské stigmatizace vůbec nenahlásí. A nevypadá to, že by bylo násilí na ženách nějak na ústupu. Už mimo „zájem“ filmařů dívce začaly selhávat životně důležité orgány. Po převozu ke specializované léčbě do Singapuru umřela. (15.01.2021)