poster

Jméno kódu: Rubín

  • anglický

    Code Name: Ruby

    (festivalový název)

Romantický / Drama

Česko, 1996, 80 min

  • PaPiLiO
    odpad!

    V první řadě bych chtěla podotknout, že jsem na tento film šla z donucení. No a díky tomu (tati, fakt moc dík!:) znám odpověď na otázku "Nejhorší film, co jsi v životě viděla?". Takže aspoň nějaký smysl to mělo, no ale kdybych se mohla vrátit v čase, tak bych asi radši zašla do vedlejšího sálu na Twister, nebo co to tehdy dávali!:-))(3.6.2014)

  • mchnk
    **

    Jan Němec - poblouzněný amerikanismem a odhalující taje alchymie? Příběh bez začátku, pokračování i konce. Deformování československých dějin z roku 1945, mimózní vyprávění i dialogy a odfláknutá hudba. Jedna z ikon nové vlny nám ukazuje své home video z USA. Jednu za herecký potenciál Lucie Rajchertové - její závěrečný tanec v chrámu byl lepší, než všechno ostatní předtím a jednu za úctu k panu režisérovi, ač je v roce ´96 k nerozeznání - že by to způsobila ta otočená šestka?(18.2.2015)

  • honajz2
    ***

    Proboha, co v těch devadesátkách vedlo Němce k tomu, aby obsazoval někoho, kdo naprosto neumí hrát. Ta herečka, co hraje Ruby, je fakt hrozná... Ale co už. Tady Němec už začal používat pro sebe typické filmové znak - vždycky se v jeho filmu objeví Václav Havel a vždycky tam bude chlap v černém kabátu, s černým kloboukem a hůlkou (Němcovo alter ego . záhada vyřešena). Dokonce se to snaží mít jakože děj, aspoň ze začátku. Já si tam teda nějaký příběh asi dosadil, podobně jako u Lynche, takže tady máte moji ujetou teorii - Ruby je mimozemšťan (v tom případě je její herecký výkon v pořádku), co hledá kámen mudrců, jdou po ní ilumináti a její rodiče ztroskotali s létajícím talířem někde v Korálovém moři, do toho si najde jakéhosi druha, kámen mudrců asi najde, vyhraje, vládne ČR (?) a nakonec si pro ni přiletí mateřská loď. Konec. Občas to je dokonce jako experimentální film (tak tady Němec začal!) a někdy to dokonce i působí zajímavě. Kamera je docela slušná, ale jenom občas. Snaha "rozchodit" Potměšila nevyšla, když ve filmu vlastně nechodí (buď stojí nebo sedí). Finální pocity tak na 3*, jako celek se to asi nedá, ale s možností přetáčet to je podívaná.(24.6.2018)

  • Peabody
    *

    pejskokočičkovcký dort je docela dobré vyjádření problému. Pseudomagii rád nemám, adoraci amerického vývozu demokracie sice u emigranta chápu, ale přijde mi stejně hloupá, takhle prosté to opravdu není. Cítím i určité podbízení se vkusu US diváka, tedy zjednodušení, utajení, jakomystika a jakosymbolika. Hodně špatné. .(2.7.2018)

  • garmon
    ***

    Tohle by zasloužilo trochu rozumnější komentáře, než jen odsudky - především: cokoliv alchymického čteme, je bez znalosti "toho jednoho" strašná nuda - nudný je i Rubín - a navíc podobně intelektuálsky nudný jako byli Mučedníci lásky. K tomu je třeba dále přičíst Němcovu hru na pokleslost - od V žáru královské lásky sice zušlechtěnou, ale 6 let před "Láska shora" v českém kontextu ještě zcela nepochopitelnou - špatný je vypravěč (je jak ze soft porna), špatné jsou dialogy (ale zas: některé jsou jak vystřižené z Ovoce stromů rajských jíme: "dobrý den, nesu vám dopis" "Děkuji... děkuji..." "Nashledanou..." "Nashledanou..."), špatná je Rejchrtová - ale tak roztomilá s tím jewish nose-). Divné evokace vzbuzovala i hudba Hammera - trochu jako znělky k Pevnosti Boyard anebo k té historické soutěži Marka Ebena - synťáky, občas sólo elektriky, zvukový plast. A přesto, přesto! Něco v tom je - potenciál, chuť vykročit stranou při vědomí ztráty. Když si vybavím dobu, kdy to bylo dělané - brutální quasi-kapitalismus, kultura totálně bez podpory, bývalí disidenti hrabající v korytech politiky, tunelující Klaus-Kikina, ještě před tzv. "Sarajevem", Havel měnící se v restituenta-bílého naboba, NEPRŮSTŘELNOST - evokuje mi to tuhle tvář devadesátek. Němec zjevně uvažoval o distribuci filmu pro Ameriku - titulky na verzi, kterou jsem viděl, leckdy velmi milosrdně zkreslují to, co Potměšil s Rejchrtovou doopravdy melou - prosvítá tím další záměr páně režiséra? - "Evropa je magický klíč: přijeďte!" "LO-FI" estetika by opravdu na nějakého mladého ztraceného "alchymistu", který si tohle v Americe přinese z videopůjčovny domů, mohla působit-)... A ovšem: stále je přítomný pan Kafka - bez turistické devalvace, kterou to od začátku kafkiád neslo a kterou devadesátky přinesly natrvalo i do Prahy na Staré město a Josefov. A k tomu optimistická víra v americkou záštitu (před érou Afghánistánu, Iráku, Bushe mladšího) - Clinton před Lewinskou atd.? V bujarosti prostředků mi to evokovalo některé výtvarné postupy Greenawaye - ale Němec je totálně nedůsledný, hraje to na chaos, sází to bez greenawayovské paranoidní utříděnosti - v tomhle ohledu jsou jeho obrazové experimenty trochu plácání - ornamentální mišmaš. Jo - a ten film má mezi určitými intelektuálními kruhy velmi divokou - a tím pádem i dobrou - pověst - aby ztratil něco ze své aury, mrkněte na to, Andreas to hodil sem: http://uloz.to/x9FHUwA/code-name-ruby-1997-x264-vhsrip-kg-mkv(22.3.2012)