Reklama

Reklama

Jméno kódu: Rubín

  • angličtina Code Name: Ruby (festivalový název)

Obsahy(1)

Hlavními hrdiny filmu jsou dva mladí lidé - Michal a Ruby, jejichž setkání nás zasvětí do pravidel a tajemství alchymie. Právě oni jsou totiž vybráni, aby našli Kámen mudrců. Během svého putování najdou i něco navíc. Možná je to láska, ale možná je to jenom pocit, který se s ranním rozbřeskem vytratí. Kdo ví? "Láska v tomto případě zvítězí nade vším," říká Jan Němec, "přitom není ani definovaná, ani naplněná." Příběh se odehrává nejen v současném Česku, ale i v sídle skutečné moci - Washingtonu, D.C. Součástí filmu jsou i dokumentární záběry z nedávné minulosti, ve kterých tvůrce odkrývá jejich skutečnou historickou souvislost. Film je moderní pohádkou i mystifikací zároveň. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

honajz 

všechny recenze uživatele

Ani náhodou. Němec prostě bez Ester stojí za starou bačkoru. Sice je hezké, jak se snaží, aby to vypadalo, že Potměšil chodí (!), ale o to víc se na tento fakt člověk soustředí a o to víc pak bije do očí, že nechodí. V kombinaci s příběhem, který mohl být zajímavý svým žánrem odkrývání tajemných dějin, ale který by musel do ruky dostat taky nějaký dramaturg, to vše tvoří nevydařenou směsku s jen několika hezkými kamerovými obrazy, jak jen F. A. Brabec umí (na druhou stranu křečovitý střih a komíhající se kamera, a to i u archivních záběrů, to je atentát na oči). Navíc voiceover se hodí možná pro dokumenty, ne hraný celovečerák. Samotní herci pak jen deklamují a přehrávají, zvláště Lucie Rejchrtová (dcera evangelického duchovního M. Rejchrta), u tohoto filmu u herců kdovíproč neuvedena. Jinak mám pocit, že Němec použil kdejaký archivní materiál, který se mu dostal do ruky, něco natočil aktuálně, a smontoval to dohromady stylem kočičky s pejskem, kde jediným odůvodněním a omluvou toho mišmaše, gulaše a eintopfu je ono hledání a montování Kamene mudrců. SPOILER Nakonec jím je fyzické spojení leteckého dispečera a holky, která jako rychlý blesk rozváží miliony pozvánek Národního muzea. Jak to prakticky funguje, a jak toho mohl dosáhnout zmiňovaný Hitler, to se nedozvíme. A to nemluvím o nelogičnostech typu - letecký dispečer tvrdí, že se o alchymii nezajímá, aby v následující scéně zkoušel Ruby z alchymistů a jejich působení, nebo kdy ti dva spí, proč mají v každé scéně jiné šaty, proč chodí celé dny pán s hůlkou kolem Bílého domu apod. Ale jinak jako takový cestopisný průvodce po České republice to docela ujde. ()

vegetol.mp odpad!

všechny recenze uživatele

47%? Tady si někdo dělá prdel! Naprosto nejhorší českej film, kterej jsem měl možnost vidět a to jsem viděl plno porevolučních zázraků, včetně kousků jako Divoké pivo, Kanárská spojka nebo Hořké léto. Jméno kódu: Rubín je film, ze kterého se divákovi dělá fyzicky nevolno. A to nejen díky kvalitě, ale i dementní a naprosto nesevřené formě, díky které má člověk pocit, že kouká jen na jakýsi pomíchaný bordel plný tupých vysvětlujících voiceoverů, strašných hereckých výkonů a archivních záběrů. Kdyby tohle běželo na festivalu amatérských filmů, může se člověk vysmát autorům za jejich neumětelství, u profi filmaře jako je Němec ale podobný výsledem vzbuzuje spíš lítost. Jméno kódu: Rubín je naprostá dehonestace českýho filmu a vysoké hodnocení 47% považuju za důkaz, že místní uživatelé kouří crack. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jan Němec - poblouzněný amerikanismem a odhalující taje alchymie? Příběh bez začátku, pokračování i konce. Deformování československých dějin z roku 1945, mimózní vyprávění i dialogy a odfláknutá hudba. Jedna z ikon nové vlny nám ukazuje své home video z USA. Jednu za herecký potenciál Lucie Rajchertové - její závěrečný tanec v chrámu byl lepší, než všechno ostatní předtím a jednu za úctu k panu režisérovi, ač je v roce ´96 k nerozeznání - že by to způsobila ta otočená šestka? ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Tohle by zasloužilo trochu rozumnější komentáře, než jen odsudky - především: cokoliv alchymického čteme, je bez znalosti "toho jednoho" strašná nuda - nudný je i Rubín - a navíc podobně intelektuálsky nudný jako byli Mučedníci lásky. K tomu je třeba dále přičíst Němcovu hru na pokleslost - od V žáru královské lásky sice zušlechtěnou, ale 6 let před "Láska shora" v českém kontextu ještě zcela nepochopitelnou - špatný je vypravěč (je jak ze soft porna), špatné jsou dialogy (ale zas: některé jsou jak vystřižené z Ovoce stromů rajských jíme: "dobrý den, nesu vám dopis" "Děkuji... děkuji..." "Nashledanou..." "Nashledanou..."), špatná je Rejchrtová - ale tak roztomilá s tím jewish nose-). Divné evokace vzbuzovala i hudba Hammera - trochu jako znělky k Pevnosti Boyard anebo k té historické soutěži Marka Ebena - synťáky, občas sólo elektriky, zvukový plast. A přesto, přesto! Něco v tom je - potenciál, chuť vykročit stranou při vědomí ztráty. Když si vybavím dobu, kdy to bylo dělané - brutální quasi-kapitalismus, kultura totálně bez podpory, bývalí disidenti hrabající v korytech politiky, tunelující Klaus-Kikina, ještě před tzv. "Sarajevem", Havel měnící se v restituenta-bílého naboba, NEPRŮSTŘELNOST - evokuje mi to tuhle tvář devadesátek. Němec zjevně uvažoval o distribuci filmu pro Ameriku - titulky na verzi, kterou jsem viděl, leckdy velmi milosrdně zkreslují to, co Potměšil s Rejchrtovou doopravdy melou - prosvítá tím další záměr páně režiséra? - "Evropa je magický klíč: přijeďte!" "LO-FI" estetika by opravdu na nějakého mladého ztraceného "alchymistu", který si tohle v Americe přinese z videopůjčovny domů, mohla působit-)... A ovšem: stále je přítomný pan Kafka - bez turistické devalvace, kterou to od začátku kafkiád neslo a kterou devadesátky přinesly natrvalo i do Prahy na Staré město a Josefov. A k tomu optimistická víra v americkou záštitu (před érou Afghánistánu, Iráku, Bushe mladšího) - Clinton před Lewinskou atd.? V bujarosti prostředků mi to evokovalo některé výtvarné postupy Greenawaye - ale Němec je totálně nedůsledný, hraje to na chaos, sází to bez greenawayovské paranoidní utříděnosti - v tomhle ohledu jsou jeho obrazové experimenty trochu plácání - ornamentální mišmaš. Jo - a ten film má mezi určitými intelektuálními kruhy velmi divokou - a tím pádem i dobrou - pověst - aby ztratil něco ze své aury, mrkněte na to, Andreas to hodil sem: http://uloz.to/x9FHUwA/code-name-ruby-1997-x264-vhsrip-kg-mkv ()

zette 

všechny recenze uživatele

Brabcova kamera je originalni a je jedna z mala, ktera na filmu dokaze zaujmout. Mozna si Nemec myslel, ze par zaberu z USA bude ceskemu divakovi v polovine devadesatych let stacit... Bohuzel, je to presne ten snimek, ktery se da nazvat porevolucni kreci. Mozna chtel tvurce divakovi tolik sdelit, az se mu to sesypalo pod rukami. A to, jakym zpusobem hraje Potmesil zdraveho cloveka, je uz jen takova tresnicka na dortu. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama