Požehnaná cesta (S03E01)

Pozor spoilery! Prostřední díly trilogií to mají obecně těžké. Tvoří v podstatě jakýsi most mezi nadupaným rozjezdem příběhu v první části a jeho ještě nadupanějším vyvrcholením v části číslo tři. Prostřední díly jsou proto pomalejší, příběh se v nich neposouvá příliš dopředu (to hlavní se schovává do posledního dílu) a divák už od začátku počítá s tím, že se ve druhé části trilogie moc podstatného nestane. Pro někoho tak může být tento díl mírným zklamáním. Není to tak našlapané jako "Anasazi". Opravdu je to pomalejší, více upovídané, děj se tak trochu točí v kruhu a jeden z hlavních hrdinů většinu epizody "prochrápe". Plně chápu, pokud je pro někoho "The Blessing Way" černou ovcí trilogie. Já ovšem celou trilogii považuji za jeden celek a mezi jednotlivými částmi nevnímám rozdíly. Navíc mám tuto epizodu velmi rád, byť musím uznat, že velkou roli tu hraje nostalgie. Tohle byl vlastně můj úplně první mytologický díl. Rodiče si ho nahráli z televize na VHS (asi nebyli v době premiéry na Nově doma) a díky tomu jsem se k němu dostal. Bylo mi úplně jedno, že je to druhá část ze tří a že nevím ani jak to začalo, ani jak to dopadne, stejně mě to bavilo. V době, kdy tenkrát Akta X běžela na Nově, jsem byl opravdu malý, rozhodně ne ve věku, kdy bych měl na takový typ seriálu koukat. Ale rodiče byli liberální, někdy mě nechali déle vzhůru a mohl jsem se dívat. A když jsem měl jít spát, stejně jsem občas šmíroval klíčovou dírkou. No a když jsem zjistil, že mají rodiče pár dílů na VHS (kromě tohoto ještě "Død Kalm" a "El Mundo Gira"), tak jsem je sjížděl pořád dokola. Akta X byla dospělácká a tak trochu zakázané ovoce, což mě přitahovalo. "Požehnanou cestu" jsem tedy viděl mnohokrát a znal ji prakticky nazpaměť. Bývaly doby, kdy jsem celý úvodní monolog Alberta Hosteena dokázal odcitovat slovo od slova: "Existuje staré indiánské přísloví, že věci žijí tak dlouho, dokud žije poslední člověk, který si je pamatuje..." No, možná i dneska bych to dal :-) Touto nostalgickou odbočkou, která nikoho nezajímá, jsem chtěl jen říct, že nejsem úplně nezaujatý. Já mám na tento díl hezké vzpomínky a budu ho vždycky obhajovat. Ale u mě funguje i bez ohledu na ten nostalgický aspekt. Je to sice pomalejší epizoda, ale pár důležitých věcí se tu přeci jen stane. Poprvé se setkáváme se Syndikátem a jeho členy (ty konverzační scény z potemnělého newyorského bytu na Východní 46. ulici prostě k mytologii patří). Dále tu Scullyová objeví ve svém těle implantát a nechá si ho vyndat, což naprosto zásadním způsobem ovlivní mytologii až do páté série. Pak je tu ještě ta věc se sestrou Scullyové, na kterou budou další díly ve třetí sérii navazovat. A ani nemluvím o tom, že závěr epizody je zatraceně napínavý a opět s luxusním cliffhangerem (a já si na jeho rozuzlení musel počkat několik let, "Kancelářská spona" mi v dětství utekla :-D). Jak už jsem zmínil, "The Blessing Way" je "ukecaný" díl, jeho jádro tvoří dialogy mezi postavami, které se různými způsoby vyrovnávají s potenciální ztrátou Muldera. A ten díl to utáhne. Herecké výkony jsou brilantní, ale to je u Akt X a obzvláště u mytologie již zvykem. Sledovat Duchovnyho, Anderson, Pileggiho, Davise nebo Nevilla je vždycky radost. "Anasazi" i "Paper Clip" jsou po dějové stránce větší bomby, ale já s touto charakterově zaměřenou konverzační lahůdkou nemám problém. Mně ani ta indiánská linie s rituálem požehnané cesty nevadí, díky tomu dostává epizoda paranormální nádech a třeba cameo Muže z Pentagonu je příjemné. Za mě jasných 5 hvězdiček. (05.03.2021) (méně) (více)