Akta X - Série 4 (1996) (série)
Neklid
Unruhe
Tvůrci:
Chris CarterRežie:
Rob BowmanScénář:
Vince GilliganKamera:
Ron StannettHudba:
Mark SnowHrají:
Gillian Anderson, David Duchovny, Pruitt Taylor Vince, William MacDonald, Sharon Alexander, Michael Cram, Scott Heindl, Ron ChartierVOD (1)
Obsahy(2)
Mulder se snaží dešifrovat paranormální fotky odhalující jeho nejtemnější fantazie a obavy. (Disney+)
Recenze (7)
"Ty hlasy už vám neublíží.." ()
Agentov FBI tentokrát pošlu na pomoc miestnej polícii, aby pomohli objasniť záhadnú fotografiu mladej ženy nasnímanú tesne pred jej únosom. ()
POZOR SPOILERY! Vynikající epizoda s mrazivou atmosférou. Děsivě vypadající mentální fotografie, únosy žen, lobotomie...no zkrátka další veskrze temný díl, kterých je 4. řada plná. Pro většinu lidí asi není "Unruhe" ničím výjimečným (epizody jako "Squeeze"/"Tooms" nebo "Irresistible" ho v očích fanoušků pravděpodobně zastíní), ale já ho měl vždycky velmi rád. Pro mě se Gerry řadí mezi ty nejlepší psychopaty Akt X (spolu s Toomsem, Pfasterem, Incantem, Modellem a Rochem). Jeho jméno sice za chvíli zase zapomenu a bude to pro mě opět "Ten psychopat na chůdách", ale jeho charakter se mi do paměti vryl navěky. Možná zajdu až tak daleko, že řeknu, že Gerry je vůbec tím nejlépe psychologicky vykresleným sériovým vrahem tohoto seriálu. O jeho minulosti i mentálním stavu se toho v epizodě hodně dozvíme (známe jeho vztah s otcem, okolnosti sebevraždy sestry, povahu jeho schizofrenie, spouštěč únosů a motivaci k nim atd.). A všechno to vlastně dává docela smysl. Když nepočítám ty mentální fotografie (jediný paranormální element v epizodě), tak se Gerryho charakter pohybuje v reálných mezích. Takovýhle schizofrenik se zvráceným vnímáním pomoci by teoreticky mohl existovat. V mých očích tato epizoda jako zobrazení realističtěji pojatého sériového vraha funguje lépe než díl "Irresistible" z 2. série, k němuž mám já osobně několik výtek (viz můj komentář k dané epizodě). Obdobně jako v "Irresistible" si i tady vrah vybere za svou poslední oběť Scullyovou, ale v "Unruhe" ho k tomu vedou mnohem logičtější důvody, zatímco v "Irresistible" šlo vlastně o souhru náhod. Vince Gilligan byl prostě vždycky lepší scenárista než Chris Carter. Únos Scullyové hlavním záporákem je v této fázi seriálu již jedno velké klišé, ovšem v tomto dílu je to pojato jinak než v těch předešlých. Tady vede Scullyová se svým únoscem dialog (mimochodem skvělý) a pokouší se o obrácenou psychologii. Vůbec celý závěr epizody je vynikající (nejen konfrontace s Gerrym, ale i poslední scéna s psychicky otřesenou Scullyovou, které se její únosce dostal pod kůži - zase mnohem lépe pojaté než v "Irresistible"). "Unruhe" je neprávem přehlížený, respektive polozapomenutý díl. Za mě se řadí k tomu nejlepšímu, co mohou Akta X nabídnout. ()
Veľmi slušná epizóda pretkaná skvostným, hustnúcim napätím, kde je spúšťač násilníkových činov do konca epizódy nejasný. ()
"In the sixties, a bellhop named Ted Serios became kind of famous for taking what he called "thoughtographs". He claimed that by concentrating on an unexposed film negative, he could create a photographic representation of what he saw in his mind. He did landscapes, cathedrals, the Queen of England." ()
Zajímavý, nejspíš originální. Akorát já tam u záporáka neviděla tu hloubku jako jiní. ()
Pečeť úžasu - 90 - 95%_ Temná, originální epizoda s dobrým scénářem, jedna z nejlepších epizod této řady. Docela fajn záporák, a dobrý průběh epizody dává za pravdu všem spokojeným kritikům a fanouškům, co epizodu hodnotí jako výbornou. ()