Vevnitř (S08E01)

Pozor spoilery! A máme tu začátek nové řady, který je potažmo začátkem nového období Akt X. Příchod zvláštního agenta Johna Doggetta je příjemným oživením skomírajícího seriálu. K 8. a 9. sérii mám mnoho výhrad, ale Doggett mezi ně nepatří. Robert "T-1000" Patrick reprezentuje to nejlepší, s čím tvůrci v posledních sezónách přišli. Je to charismatický sympaťák a jeho postava mě baví mnohem víc než Duchovnyho znuděný Mulder v minulé řadě. Ale na toho správného Doggetta si přeci jen musíme ještě chvíli počkat. Ve "Within" je poněkud upozaděn, Scullyová se Skinnerem ho zcela zastiňují - oni jsou hlavními hrdiny tohoto příběhu. Nebýt Robert Patrick v úvodní titulkové sekvenci, tak by si člověk málem myslel, že jde pouze o epizodní roli. Scénář mu nedává moc prostoru, aby nějakým způsobem zazářil. O fungující chemii mezi ním a Scullyovou se zatím také nedá hovořit (ostatně mají spolu asi 3 scény). S ohledem na směřování děje je to však pochopitelné. Navíc se mi líbí, že si k sobě ti dva teprve musí najít cestu. Břitké dialogy mezi nimi patří k nejlepším částem epizody. "Sprška" při prvním setkání Scullyové s Doggettem je dnes už slavný moment. Ono by vlastně bylo divné, kdyby se hned stali kolegy a byli od začátku v pohodě (tohle není Kobra 11, kde si Semir po chvíli na svého minulého parťáka ani nevzpomene :-) ). Poněkud horší je to, že v tomto dílu chybí Doggettovi hlubší charakterizace. Nic moc se o něm nedozvíme (když nepočítám to, co si o něm Scullyová zjistí z počítače). Doggett tu vyznívá jako poměrně plochá postava (on jí samozřejmě není, ale jeho charakter dostane hloubku až s přibývajícími epizodami). Za to ovšem nemůže Robert Patrick, to je vina Chrise Cartera, který neví, jak správně uvést novou postavu. Dřív to věděl - viz scéna s Mulderem a Scullyovou v motelu v pilotním dílu (z Mulderova monologu jsme měli možnost poznat motivaci jeho postavy i nejvýraznější charakterové rysy). Ale po 7. sérii už od Cartera zázraky čekat nemůžeme. Scénář je zase jednou největším záporem dílu. Jako otvírák nové sezóny je to vlastně slabé. Většina epizody se odehrává v kancelářích FBI, Scullyová neustále fňuká nebo se tváří nasraně a občas někdo někoho vyslechne. Když už se konečně přesuneme do pouště a děj se začne rozjíždět, objeví se na obrazovce "TO BE CONTINUED". 8x01 je další z těch epizod, u nichž jsem přesvědčen, že to podstatné by se dalo zkrátit do 20 minut, nebylo nutné tomu věnovat celý díl. Děj se tady tak trochu točí v kruhu a nic moc se neděje. Je to hodně postavené na dialozích, které naštěstí nejsou špatné. Ale celý díl neutáhnou. Oceňuji Carterovu snahu o provázanost s minulými mytologickými díly (Gibson Praise a "The Beginning", trilogie "Biogenesis"). Akorát mi opět vadí ta retroaktivní kontinuita. V této epizodě se dozvídáme, že se Mulder po událostech ze 7x02 zcela nevyléčil a pomalu umíral (a o svém stavu věděl). I když jsem byl nespokojený s tím, že v "Amor Fati" jeho nemoc záhadně a bezdůvodně zmizela, toto "vysvětlení" Carterovi nežeru. Zas přišel s něčím, co si vycucal z řiti. Když vznikala 7. série, o Mulderovu umírání nic nevěděl - protože to tou dobou ještě nevymyslel. Přišel s tím poprvé až v 8x01. A proto to vůbec nedává smysl. Mulder tesknil a zařizoval si vlastní náhrobek ve stejné době, kdy vesele juchal s filmaři v "Hollywood A.D.". To určitě... Od negativ se vrátím zpět k pozitivům dílu. Scény mimozemských experimentů jsou děsivé. Režisér Manners pokračuje v nejlepší tradici těchto sekvencí. Kdybych "Within" viděl poprvé v mladším věku, určitě by mi to přivodilo nejednu bezesnou noc jako obdobné momenty z "Duane Barry". 8x01 je přesně ten typ dílu, pro který platí otřepané "Not great, not terrible." Je to klasická tříhvězda. Řadí se to k těm povedenějším epizodám pozdní mytologie, ale na vyšší hodnocení to zkrátka není. Čtyři hvězdičky si už budu schovávat pro ty mytologie, které můžu bez výhrad označit za dobré. "Within" má v sobě mnoho kvalitních věcí: Doggett je fajn (ač toho moc nepředvede), velká porce Skinnera je vždycky plus, Gillian Anderson to herecky táhne a Mulderovo mučení vkládá do epizody hororové prvky. Na druhou stranu je to ale lehce utahaný díl a moc se tu toho nestane. Pokouší se to o budování charakterů, bohužel jen velmi povrchně. A slavná "Scully's Serenade", která tu hraje neustále dokola, mě docela irituje. Z mých komentářů víte, že seriálovou hudbu Marka Snowa zbožňuji, ale toto je strašně vtíravý motiv. Instrumentální část je dobrá, ta vokální pasáž mi přijde otravná. Prostě za tři. P. S. Věděli jste, že mezi kandidáty na roli Doggetta byli i Lou Diamond Phillips (hrozná představa) a Bruce Campbell? Bruce mám rád, ale na tento charakter by mi neseděl. Je dobře, že se nakonec rozhodli pro Patricka... (26.06.2021) (méně) (více)