Přátelé

Plně si uvědomuju, na čem je založený humor tohohle seriálu, vím, že prakticky všechny vtipné scénky jsou samoúčelné, motivované čistě kompozičně, že se i "vzdělaní" Ross s Chandlerem chovají dost často jako úplně stejní zabedněnci jako Joey (který by opravdu v normálním světě nepřežil), vím, že do chytrosti geniálností typu Monty Pythonů či Atkinsnova Black Adderu mají na hony daleko......... Viděljsemtovšechnotamazpátkynejmíňpětkrát..ufff a je to venku. Ne, tohle je prostě ideální odpočinková záležitost, kdy opravdu můžete hodit logiku a racio za hlavu a vžít se do světa (třebaže umělého) přátelství a pohody. To je taky vše co Přátelé nabízejí- odpočinek a nenáročnou zábavu (kterou zajišťují především Ross a Chandler)-nic víc, ale ani o ždibec míň. Howgh! 100% (18.06.2006)

Hned po MASH nejlepší seriál všech dob! Můžu sledovat jak dlouho a jak často chci, pokaždé se královsky bavím! Naprosto úžasný a krásný humor, dokonalý výběr hereckého obsazení všech hlavních i vedlejších postav, velmi příjemně strávený oddechový čas pokaždé, když přijdu z práce. Miluju tuhle partičku! Díky tomu, že se v telce stále točí všechny série za sebou, tak se nemusím bát, že nebude den, kdy bych si těch pár minut neužila ve vynikající společnosti těchto televizních přátel. Dnes opět poslední díl a opět mě těch několik závěrečných chvil citově odrovnalo. (04.08.2011)

Asi nejznámější komediální sit-com z dílny Warner Bros, který byl kdy natočen a hlavní aktéry navždy zaškatulkoval do jejich zdejších rolí. Matthew Perry sice nad zbylou pěticí herecky ční, jako kdysi Dvojčata nad New Yorkem, ale každá z postav je zábavná a originální. Rachel, Monica, Phoebe, Joey, Chandler a Ross - moji skuteční televizní Přátelé! (19.02.2018)

Přátelé se mi dlouhou dobu vyhýbali a jejich "zlatá léta" v televizi jsem propásla. Pak jednou večer jsem se podívala na jednu epizodu a zalíbila se mi. A skončilo to tak, že na celý seriál se všemi deseti sériemi se dívám stále dokola:) Na stanici Smíchov seriál vysílají stále dokola a já se vždycky každý den těším na večer, protože zvláště po náročném dni jsou Přátelé jako pohlazení. Začala jsem tento seriál milovat, můžu jej vidět stále dokola a neustále žasnout nad fenomenálně vytvořenými charaktery, geniálním scénářem s těmi nejúžasnějšími dialogy a hláškami, jaké kdy kdo na komediálním poli vůbec mohl vymyslet, důmyslně vypointovanými scénami, gagy a dialogy. Snad ani jedna epizoda na chvíli neztrácí dech. Neuvěřitelné, jak se scénáristé dokázali vypořádat s tím množstvím všemožných scén, zápletek i vývojem samotných postav. Když se tak dívám na ostatní americké sitcomy, téměř všechny mi oproti Přátelům přijdou značně slabé a křečovité. Přátelé staví na inteligentním humoru, který neuráží, není vulgární, násilný, ani trapný či vlezlý. Kultovní záležitost, která se ke mně od doby svého vzniku dostala sice až o léta později, ale zato si mě získala. Všem tvůrcům a hercům patří můj obdiv za to, že přinesli na obrazovku tak skvěle vytvořené postavy a situace, které den co den zvedají náladu fanouškům tohoto seriálu. Každá postava má svou osobnost, své typické chování a každý divák se tak může s některou z nich ztotožnit. Všichni jsou geniální, ale na Chandlerův ironický, sarkastický humor se těším vždycky. Člověk může jen čekat, že někdy dost přestřelí. V trapasových situacích zase nejvíc vyniká Ross, záchvaty smíchu zaručeny:) Vždyť o každé postavě a jejím rozboru by se dal napsat referát na několik stran. Díky dokonalému dabingu se chvíle strávené ve společnosti Přátel stanou nezapomenutelnými. (24.10.2015)

Přátelé byli a zůstávají vlajkovou lodí všech sitcomů a už od počátku je doprovázel výjimečný komerční úspěch prakticky všude, kde byl seriál uveden. Podílela se na něm scénáristická špička, šlo o týmovou práci deseti až dvanácti scénáristů a seriál měl i silnou reklamní podporu. Jeho úspěch jednak stál na modelu šesti vyhraněných protikladných charakterů a na druhé straně stavěl na humoru vyplývajícím z postojů a myšlení teenagerů, který si hrdinové uchovávají i v dospělosti. Typická je neměnnost chování slavné šestky i v pozdějších sériích. Stále se zamilovávají, rozcházejí, hádají a usmiřují, jako by jim bylo šestnáct let, i když protagonistům už táhne na třicítku. Dítě nebo manželství je pouhou kulisou. Pohodovost, která ze seriálu čiší, spolu s řadou slovních hříček a hereckým výkonem hlavních hrdinů pochopitelně vedly k úspěchu. Po první sérii bych dal 95 %, ale časem se mi seriál poněkud přejedl opakováním stále stejných schémat. Celkový dojem: 65 %. (14.06.2006)