In Hand

Zábavné, napínavé, japonsky lehce ujeté, přitom když se seriál převrátí na vážnou notu, tak je zvážníte s ním. Hercům jejich role seděli, asi nejvíce mě potěšil Hamada Gaku. Bavilo mě to tak, že jsem po dlouhé době koukala na víc dílů za sebou. Pokud chcete zkoumat s podivíny vážné nebo vážnější nemoci, jste tu správně. Přeloženo. (08.09.2019)

Jamapi zábavný až na půdu jeho charakter Himokura Tecu je skutečné vědecké eso se smyslem pro humor za divnými estetickými hodnotami. Je to soubor velmi povedených příběhů, které časem začnou kynout k závěrečnému dvojdílu, který mě trochu zklamal, přesto bych se nezlobil, kdyby se nám tvůrci rozhodli natočit další řadu. Nanao hraje ranařský charakter ze státní instituce, podařilo se jí posunout opět trochu dál ve svém statusu začínající herečky, Gaku Hamada má nevděčnou roli sidekicka, ale také on pobaví. Seriálu více sedí lehčí duch a špičkování, než odvracení katastrof..., působí to trochu násilně a skoro nepatřičně v dané atmosféře. (28.09.2019)

Tento seriál sice není dokonalý, ale v důležitých bodech až překvapivě vyniká, a proto se mu nebojím dát nakonec přece jenom vyšší hodnocení (celkově na pomezí 4 a 5 hvězd). Zaprvé je to zábavnost, kterou tvoří sehraná dvojice Jamašita (Yamapi) + Hamada. Jakoby se divák tak trošku vrátil do časů Puropozu Daisakusen... Zadruhé je to především výborná a zároveň poučná tématika, kterou Japonci malinko předčili dobu a zdá se, jako by tím predikovali nynější situaci s koronavirem. Samozřejmě to říkám v nadsázce, protože kdo mohl tušit, že rok poté, co se v roce 2019 tento seriál vysílal v Japonské televizi, zasáhne celý svět něco takového... Ale i tak se musím pousmát nad tím, že Japonci byli opět v něčem trochu napřed. Díky své aktuální tématice je to rozhodně výborný seriál na sledování právě v nynější době koronaviru. V rámci tématiky týkající se parazitů, virů, bakterií a zkrátka čehokoli, co nás může infikovat, totiž uvádí věci do souvislostí, a ukazuje divákovi i trochu jinou stránku. Tito neviditelní "parazité" jsou sice na jednu stranu útočníci a škůdci, kterých se člověk právem obává, ale stejně tak můžou být i našimi spojenci a pomocníky a žít v souladu s naším tělem. Hlavní postava podivínského parazitologa s mechanickou rukou a jeho příběh jsou sice smyšlené, ale to, o čem tato postava mluví, vychází ve všech dílech z reality. A právě v tomto ohledu mi seriál přijde velmi cenný a poučný. Jedním z prvních témat, kterých se seriál dotkne, je například takzvaná "hygienická hypotéza", která říká, že zdrojem alergických onemocnění a oslabeného imunitního systému člověka, je až přílišná čistota prostředí, ve kterém od dětství žijeme, a tudíž nízká míra vystavování se infekcím, na které pak tělo není zvyklé a nemá žádné protilátky. Rozhodně je to k zamyšlení v rámci toho, jak je nastaven moderní svět a způsob života v pokrokových zemích. Seriál zkrátka hýří podněty k zamyšlení. Sem tam může působit malinko přitažený za vlasy (narážím na osmý díl, který byl doslova "přitažený za vlasy", jelikož tam šlo přímo o vlasy :D a iritoval mě nepovedený způsob, jak Japonci znázornili zrzavou barvu vlasů...), ale když pominu nějaké drobné detaily, téma se vždy zakládá na pravdě. Jak to tak člověk sleduje, chtě nechtě musí přemýšlet nad momentálním šílenstvím okolo koronaviru. Seriál nám totiž ukazuje něco mnohem mnohem vážnějšího a smrtelnějšího, konkrétně nový typ viru ebola, ale i v tomto seriálovém příběhu vidíme, že ač je třeba zakročit a zavést maximální opatření, neznamená to, že by se život zastavil, že by se dala úplná stopka lidskému životu... Život jde vždycky dál i přes všechny těžkosti. Seriál a jeho postavy si mě ve výsledku naprosto získaly, a byla jsem ráda za nový náhled a perspektivu, který se seriálu daří v divákovi budovat. Musím opět zatleskat Japoncům, že přišli s tak originálním a výjimečným dílem (původně šlo o mangu, která poprvé vyšla v roce 2013 a nakonec byla takto krásně adaptovaná do seriálové formy). ~(4,5★)~ (30.07.2020)