poster

Pixote: A Lei do Mais Fraco

  • anglický

    Pixote

Drama

Brazílie, 1981, 122 min

Režie:

Hector Babenco
  • venus
    ****

    Syrová, naturalistická, reálná ukázka ze života mladých kriminálníků v Sao Paulu... Příběh Pixota vás dostane hlavně tím, že víte, že všichni mladí herci žijí ve slumech, že vlastně ani nehrají, ale jen ukazují svůj život. Závěrečný pochod po kolejích, doprovázený jemně optimistickou hudbou, naivně nahodí dojem, že jde Pixote vstříc lepším zítřkům. Pak si ale znovu v hlavě promítnete celý film a začnete silně pochybovat. Po tom, co se dovíte, že představitel Pixota byl zabit v 19 letech, zůstane ve vás smutné zjištění, že umírat nezletilý je v zemích jako Brazilíe docela běžný fakt. Pro mě to byl velmi zajímavý a taky trochu poučný filmový zážitek, Město bohů ale nepřekoná. Tam se o životě ve slumech dozvíte trochu víc. Pixote spíše ukazuje nápravné zařízení a kriminalitu mladistvých.(5.7.2008)

  • StaryMech
    ****

    Ne vše v tomto sympatickém a záslužném dílku přesvědčuje, dokumentaristickému rázu se tu a tam vzpírá až příliš zjevný tvůrčí záměr. Kritici právem zavzpomínali na neorealismus, Buňuelovy "Zapomenuté" a Truffautovo "Nikdo mě nemá rád" : vybraná společnost. V závěru Babenco cituje gesto ze Steinbeckových "Hroznů hněvu", aby je vzápětí zrušil a navázal na ně (ironicky) ikonickým pohledem na Tuláka mizejícího v dál. Co je za obzorem, si lze domyslet. Sám představitel titulního hrdiny prý o pět (jinde se uvádí sedm) let později nepřežil přestřelku s policií.(6.7.2015)

  • Martin741
    ****

    Funguje to na mna ako z toho pohladu ze kriminalita je v brazilskych velkomestach /Rio de Janeiro, Sao Pulo, Belo Horizonte/ nesutocne vysoka. No maju ju na svedomi chudobne deti, tam je potom problem s trestnou zodpovednostou maloletych a s tym, ze kradnu preto, ze nemaju pracu a slusnu obzivu : 70 %(7.1.2020)

  • ambron
    ****

    Pixote - príbeh mladého chlapca, opustený svojimi rodičmi, ktorý najskôr okúsi väzenie v polepšovni pre mladistvých a potom drsný život v brazílskych uliciach. Hector Babenco prostredníctvom tohto príbehu zobrazuje jednu z najvážnejších tém Brazílie: chudobu a spolu s ňou prostitúciu, násilie a kriminalitu. Bezútešný film, pri ktorom si človek vydýchne, aké šťastie má, kde a ako žije. Realistickému obrazu dopomáha aj obsadenie nehercov, ktorých výkony sú vskutku pozoruhodné. Vyniká však Fernando Ramos da Silvu, výraz Pixoteho v jeho podaní sa s ubiehajúcimi minútami, ako sa menil jeho život, stával ťaží a starší . Pre mňa drsnejšie ako tematicky podobné Mesto bohov.(2.7.2014)

  • YURAyura
    *****

    10/10 Jako volné pokračování Bunuelových Zapomenutých vypadá tato adaptace románu Dětství mrtvých Josého Louzeiroa. Film na pomezí dokumentu a fikce vytáhli hlavně mladí delikventi „hrající“ téměř sama sebe – bezprizorní adolescenti potýkající se s nepřízní osudu jsou nuceni adaptovat krutý svět dospělých, aby dosáhli alespoň vlastní zletilosti. V první části vidíme skupinu kolem desetiletého Pixota v pasťáku při přípravách do života na ulici, kde mládežnický gang v druhé polovině všechny nabyté zkušenosti bohatě zúročí v podobě práce dospělých jak ji znají nejlíp– krádeže, loupení, přepadání, prodej drog, kuplířství na ulicich Sao Paula a Ria . Na rozdíl od vykalkulovaně namistrovaného Města bohů je tento film nezaslouženě zapomenutý - vecne zive tema(23.10.2008)

  • - Fernando Ramos da Silva (představitel Pixota) žil ve slumu Sao Paula, kde byl zabit ve svých 19 letech při jednom z častých pouličních nepokojů. (venus)