Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sedm.1
    ***

    Můj zájem vzbudil tento německý film tématem soudních procesů, které mám ve filmech velmi rád a účinkováním Elyase M´Bareka v hlavní roli, kdy jsem byl vážně zvědavý, jak si tento jinak převážně komediální herec poradí s ryze vážnou rolí a přestože jsem v podstatě v obou těchto ohledech byl nakonec ve výsledku spokojen, tak celkový dojem z Případu Collini tedy pozitivní vážně není. Nicméně nejdříve ty kladné pocity. M´Barek je velký sympaťák, který si zde se svou dramatickou postavou poradil opravdu na výbornou a fakt jako zabodoval, co mě každopádně překvapilo ještě víc, že i ostatní herci, složení právě převážně z německých a italských tváří, tu vesměs působí vážně výrazně a přesvědčivě, což jsem prostě od herců z těchto končin nečekal. Co se pak týče samotného soudního procesu, respektive přesněji řečeno, času stráveného v soudních síních, to dopadlo též dobře, dramatické a emoční scény, odehrávající se v tomto prostředí, působí věrohodně a silně a v těchto momentech se dalo vycítit i slušně fungující napětí. Takže co mě přitahovalo na tomto snímku nejvíce, dopadlo dobře. Jenže pak tu máme zápletku, a to je velký problém. Jednak mi tedy přišla především strašně nevýrazná, dále ale i vlažná, celkově dost nezajímavá a v závěru, lépe řečeno, v pointě, i velmi, velmi slaboučká. V podstatě jsem jí dokázal vnímat maximálně jen jako nějaké takové televizní drama, bez atmosféry, bez stylu, bez gradace, navíc i zatraceně kostrbatě odvyprávěnou, zkrátka mě zde ten proces a postupné odhalování pravdy vůbec nebavilo. Celkově se tak jedná o vyloženě průměrné soudní drama, které si díky obsazení a času stráveném v soudní síni zaslouží pozornost, z mnoha dalších důvodů ale skutečně neohromí, spíš naopak.(19.12.2020)

  • marhoul
    ****

    Hezky si to, parchanti, ošéfovali, jen co je pravda. Pochopitelně jsem nežila v bludu, že by se vše vyřešilo v Norimberku nebo změnou identity a pohodovým důchodem v Panamě, vlastně mnou zmítá podezření, že z početné skupiny skopčáků nácka vymýtit nelze, je to v nich a dědí se to stále. Sere je akorát, že se jim na to přišlo, že svět pochopil, že se na zvěrském počínání podílela a věděla o tom celá společnost a tak fintí pokání. Jakási prapodivná obdoba hluboko zakořeněného rasismu kupříkladu na Floridě nebo v jiných jižanských amerických státech. Z těch to taky nevytlučeš, je to jejich náboženství a výjimkám čest. Film byl sice o jiném zločinu, ale zmínit jsem to musela, protože vytvořit a odklepnout si regulérní zákon na vymydlený trestní rejstřík a spokojený život v Evropě, ba přímo v poválečném Německu pro každého takového zmetka? To je moc. Ty krávo! Čuměli jsme na to, jak vyoraní, protože tohle asi úplně nečekáš. Dává smysl, že se řada lidí postižených hrůzami té doby navždy odstěhovala mimo Evropu a odmítla se sem vrátit, byť jen na dovolenou. Měli recht. Společnost, která toto dopustila, ta se během dvaceti, třiceti, padesáti, osmdesáti let nezahojí. Pokřivená verbež, která se vykrystalizovala ve třicátých letech z národa spisovatelů, básníků, filosofů, s vyspělou kulturou a bohatou historií prorostla národem jako plevel, který stále bují a to je děsivé, stejně jako jejich pedantský pořádek v dokumentaci.Takže film je jednak velmi dobře natočený, zajímavý, téma by se dalo označit za šokující, Elyas má dobře našlápnuto už od lehkých komedií, tohle dal levou zadní a nemám chuť řešit, proč byl obsazen tak okatě zrovna on. Někomu je nutno předložit určité věci názorněji, jiný je chápe i bez toho, každopádně tady s tímto tahem nemám problém. A líbí se mi, že si německý film zastřílel do vlastních. Problém je stále aktuální a účel světí prostředky. Franco Nero, starý bard, jednoduchou roli neměl, ale dal to. Aspoň já mu to zbaštila i s navijákem.(24.9.2020)

  • NinonL
    ****

    Mladý turecký právník Caspar, působící v Německu, získává svůj první velký případ. Obhajuje staršího muže, který zjevně bez důvodu zabil starého ředitele velké firmy. K zavražděnému má Caspar osobní vazby, protože vyrůstal takřka v jeho rodině a miloval jeho dceru Johannu. Zajímavý právnický spor, kdy stojí David proti Goliáši sedícímu na lavici žalobců.(12.5.2020)

  • Gilmour93
    ***

    Spoutaný Django aneb Fakjů pane profesore práv! Odkrývání poměrně jasného motivu je zbytečně natahované a nevyhne se to typickým žánrovým klišé, nicméně k dobru lze přičíst otevírání starých ran a snahu o sebereflexi (kritika zákonů na míru, zakořeněné předsudky). Otázkou je, jestli to má v tomhle formátu nějakou hodnotu.. Škoda, že si na začátku Franco Nero nepřitáhl na hotelový pokoj svou oblíbenou rakev, bylo by to stylové..(19.1.2021)

  • Flego
    *****

    Súdna dráma ako vyšitá, určite je najlepšie, keď divák o filme vie, čo najmenej. Kvalitná predloha, prepracovaný scenár do najmenších detailov, aby bolo možné pochopiť všetky motívy, sústredená réžia a v neposlednom rade skvelí herci. Franco Nero nemal príliš veľa replík, ale jeho tvár rozprávala za všetko. Nemecký príspevok k žánru je určite hodný povšimnutia a ponúka hlboké zamyslenie.(12.5.2020)

  • - Postava Hanse Meyera (Manfred Zapatka) je inspirována skutečnou osobností a skutečným soudním procesem. Jedná se o Friedricha Engela, známého také pod přezdívkou Řezník z Janova. Během války působil jako Obersturmbannführer v Janově. Jako odplatu za šest mrtvých příslušníků wehrmachtu přikázal provést 19. května 1944 masakr v horském průsmyku Passo del Turchino. Zemřelo zde 59 civilistů. V lednu 1945 získal válečný kříž za zásluhy. Za své válečné zločiny seděl před soudem až v roce 1999. Vzhledem k jeho pokročilému věku dostal jen sedm let vězení a stejně zůstal na svobodě. Zemřel roku 2006. (Jitomirka)

  • - Das Einführungsgesetz zum Gesetz über Ordnungswidrigkeiten (zkráceně EGOWiG, česky: Úvodní zákon k zákonu o přestupcích) vyšel 24. května 1968, tvůrcem byl Eduard Dreher, který byl od roku 1937 členem NSDAP. (Jitomirka)

  • - Film je natočen podle stejnojmenné knihy, autorem je Ferdinand von Schirach a kniha vyšla v roce 2011. (Jitomirka)