Jít krást koně

Norský režisér Hans Petter Moland natočil melancholií prostoupený film, který se odehrává v samotném lůně nádherné severské přírody. Zestárlý muž v podání skvělého Stellana Skarsgårda smutně vzpomíná na dávné letní dobrodružství, jež dost dramaticky ovlivnilo jeho další životní směřování. Jsem nadšená, že jsem zase po dlouhé době viděla krásný film, v jehož průběhu jsem neměla sebemenší tušení, co se bude dít dál. Aby toho snad nebylo málo, tak mi snímek Jít krást koně poskytl i jedno nenadálé prozření. - „Sami se rozhodujeme, kdy to bude bolet.” (90%) (22.03.2021)

„Ne, nebylo to v pořádku. Nebylo to takové, jaké to mělo být. Otázka, kterou jsem si pokládal znovu a znovu, byla…věděl jsi už tehdy, že za mnou nepůjdeš? Věděl jsi, že tohle je naposled, co se vidíme?“ Trochu hůře uchopitelné drama, ve kterém není tak jednoduché se vcítit do všech postav. Tohle trochu bolestivé probírání se minulostí, bilancování, smiřování s ostatními (a sebou sama) mě ale vcelku bavilo. Stejně jako některé myšlenky (včetně té hlavní o bolesti) a lehce tajemná atmosféra plná melancholie. Nechybí ani solidní řemeslná stránka a dobrá hudba, tak jak jsem u Molanda zvyklý. Osobně to pro mě byl jeho zatím nejslabší film (zvlášť v porovnání s o 3 roky starším Vzkazem v láhvi), přesto ty ještě slabší 4* dám. „Vždy jsem si myslela, že ty úvodní řádky byly děsivé. Že nemusíme nutně hrát hlavní roli v našich vlastních životech. Strašné! Jakýsi život ducha, ve kterém jsem nemohla dělat nic jiného než sledovat osobu, která zaujala moje místo.“ - „Nevěděl jsem, že máš takové myšlenky. Nikdy jsi mi to neřekla.“ - „Ne.“ (22.03.2024)

Moland se tentokrát nechal unést melancholií a depresí. Lákal mě Stellan, protože ho mám ráda. Moc si ho, ale neužijete. Hodně vzpomíná a vrací se do minulosti svého života za mlada, kde ho ovlivnili celkem tragické, o to víc zásadní události na celý život. Je tam spousta krásných záběrů norské přírody. A také spoustu tíživých momentů, na které prostě nejde zapomenout. Psychologická linka postav je slušně zvládnutá, ale myslím že Moland umí líp a krimi žánr mu sedí mnohem víc.Zajímavý film, ale stačilo jednou. (17.07.2020)

Šla jsem na tento film, protože v rámci předsevzetí do Nového roku, chci chodit do kina častěji a když mam čas. Dle hodnocení tady jsem tomu nedávala moc šancí, ale film mě překvapil. Nejen známým jménem, ale i možná tom, že jsem presycena holywoodskymi filmy, kde děj je víceméně jasný. Tento počin je oddechový, je v něm krásná krajina, fauna a flora....děj jsem hltala od začátku do konce a libil se mi, libil se mi i herecký výkon postav a syrovost toho filmu. Ano je pro nekoho spousta lepších filmů, ale myslim že ty, co jsou filmoví fajnšmekry to bude aspon něco....Dle meho nazoru hodnocení je mezi 70-80% i když můj úsudek ovlivňuje odklon v posledních mesich k severské tvorbě (11.01.2020)

Typicky severská dráma s množstvom melanchólie a v tomto prípade aj nostalgie vyžarujúcej z hlavného hrdinu. Keď do toho primiešame charizmu najznámejšieho hereckého Nóra, tak to celkom dobre funguje. Tie sekvencie z minulosti sú trošku chaoticky zrežírované, ale samotný príbeh je celkom fajn a divák si možno užije aj pár emócií. Ku mne sa dostali len čiastkovo a preto dávam "len" silné tri hviezdy. 65 % (30.11.2021)