Die Kinder der Toten
The Children of the Dead
Deti mŕtvych
Obsahy(1)
Krvavá autonehoda, nemrtví dvojníci, velkolepé hody ve štýrském hostinci i na smrt vyhladovělí Syřané… Nejen díky těmto bizarním výjevům se opus magnum rakouské spisovatelky Elfriede Jelinek v rukou režisérské dvojice Kelly Copper a Pavola Lišky transformuje do svérázného němého 8mm hororu, který dokáže umně skloubit mysterióznost s groteskností. Snímek Děti mrtvých je stále aktuální, vysoce sebereflexivní satirou na současné Rakousko, která se svými archaickými, zde však úspěšně znovuoživenými stylistickými prostředky, vyzývavě nemístnou zvukovou stopou i nemilosrdnou ironií mnohým zakousne do paměti a nepustí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (29)
Štýrský zombie horror by Jára Cimrman. ()
S(t)yrsko je nejvic dpc ()
Slavnosti sněženek v němém provedení na štýrský způsob. A se zomby. Překvapivě vtipný nepopsatelný bizár, chvílemi jsem solidně kroutil hlavou, ale bavilo mě to dostatečně. A kdo by byl býval řekl, že Mrtví neumírají nebudou ani zdaleka tím nejzajímavějším zombie filmem na letošním karlovarském festivalu? Děti mrtvých překvapily! [KVIFF 2019] ()
Mno, chvílemi mi to připadalo skoro jako taková rakouská verze Litanu... surrealisticky hororovou podívanou bez smysuplného děje i zde doprovází dechový orchestr a opět se před kamerou hodinu a půl přehání divné postavy a ještě divnější oživlé mrtvoly, aniž by to celé experimentální šílenství bez ladu a skladu nabídlo jakousi myšlenku navrch. Od počátku mám pocit, že ze sledování tohoto skvostu padnu do bezvědomí, navrch mi svou vizuální strukturou Děti mrtvých evokovaly spíše blikání obrazovky zavirovaného systému... obraz-mezititulek-obraz-mezititulek, případně obraz-obraz-mezititulek nebo obraz-mezititulek-mezititulek. Už v několika filmech z němé éry jsem v duchu nadával, když byly každou chvíli bez invence přeplněny mezititulky a v moderním filmu z roku 2019(!) mi přijde využití mezititulků po celý film(!), někdy i 10-krát během minuty(!), docela praštěné... Vtipné mi to připadalo pouze ve scéně s hajného pokusem o sebevraždou, u zbytku jsem v první polovině občas zacítil, že bych si mohl ten film díky své ojedinělé poetice i relativně užít, kdyby každou chvíli nepřebleskovala černá obrazovka s bílými nápisy i v případech, že napsané věty spíše opisovaly již viděný děj, a režisérská dvojice volící němou formu by vyprávěla především obrazem. V polovině filmu se sice na čas tahle „blikající struktura“ uklidní, ale tvůrcům zároveň pak jakoby dojde i většina obstojných nápadů, které se spíše do němoty opakují, a celé toto podivné dění s podivnou poetikou už nemá čím zaujmout, než totální fraškou. Pozitivem sice je, že se ten film nebere vážně a ano – dokonce je to i komedie, ale povětšinou naplněna spíše bláznivými a bizarními scénami na čele s ujetou zombie fraškou a polotrapným hospodským striptýzem, než nějakým skutečným humorem. [40%] ()
Deti mŕtvych zaujali len tým, že sú bizárom a celkom originálnym, ale nič viac v ňom hľadať nejde. Zábery na mľaskajúcich dôchodcov ako si strkajú jazyky do huby, to je skôr nechutnosť, v závere potom šukajúci jódlovač na stole plnej jedla, opäť len niečo bizarné, účelovo zasadené, ale bez hlbšieho zmyslu. V podstate ani nevieme či má ísť o komédiu alebo horor, nič nie je vyhranené, vidíme len pozliepané scény, ktoré majú jediný účel - byť čo najviac divné. ()
Barevná groteska s vkládanými titulky, která mi zpočátku docela sedla a díky syrským básníkům dokázala rozesmát. Ale v druhé půlce se na sebe začaly vršit různé šílenosti bez ladu a skladu, takže jsem o to postupně začal ztrácet zájem. Ke konci už to bylo utrpení. 25% ()
Začátek výborný, bohužel se to zvrtne až moc. Některé pasáže mi přišli až odporné ale celkově hodně zajímavé. Doma bych na to těžko vydržel koukat. Hodnotit to je těžké tak zatím silné 3*. (KVIFF2019) ()
Tak třeba právě takto, neotřele, vtipně i mrazivě, se dá zlomit hůl nejen nad obyvateli Štýrska, ale potažmo (možná) nad celým lidským rodem. ()
Přestože mi filmová povinnost přikazuje: v čem má prsty Ulli Seidl (zde produkce) a Elfride Jelineková (kniha), tomu je třeba věnovat pozornost. A tu jsem tomuto filmu opravdu věnoval. Přišlo mi to však jako další (nový) pokus o surrealistickou automatickou tvorbu, ke které jsem v této post-bretonovské době ztratil už značnou část své důvěry. "Němý" film bez mluvených dialogů, založený jen na obrázcích a hudbě sice kvituji, ale samotná hudba nebyla zas tak skvělá. Zajímavější byla až poslední třetina filmu: něco jako národní usmíření, ovšem na zobijské bázi, a pak (to už ovšem bylo trochu odbyté: Přírodní divadlo v Oklahomě, a na víc škoda, že se v titulcích neobjevil žádný citát z Kafky; takže ho doplňuji: Byl to zmatený hluk, trubky nebyly sladěné, troubilo se bez všech ohledů... Stovky žen oblečených jako andělé v bílých řízách s velkými křídly na zádech troubily na dlouhé, zlatě se třpytící trubky. ()
Nelíbilo se mi to celkově, na to, že to 61%... ()
Tohle těžko nějak hodnotit, když těžko říct jak to celé uchopit. Dá se to brát jenom jako experimentální šílenost, "ostrou" kritiku Rakušanů (nebo aspoň Štýrů), prouprchlický a zároveň i protiuprchlický film (když nad tím člověk přemýšlí, tak se tam fakt dají najít odkazy na obojí, v jedné scéně dokonce zároveň), mysteriózní mindfuck s komediálními prvky... Ono by to mohlo být klidně všechno naráz, ale z toho co jsem zde vypsal je asi jasné, že někdy něco nejde dohromady s tím druhým. A tak je z Dětí mrtvých jen echt experimentální nejasné cosi, u kterého mi ta nejasnost vadí a zároveň jsem za ní vlastně rád, protože by se to mohlo jednoduše zvrhnout v něco, co bych úplně nechtěl. Zároveň ale mám problém tomu dát vyšší hodnocení, i když bych chtěl. Kazí mi to i druhá polovina, ve kterých nápadů výrazně ubyde a místo toho se jen strašně prodlužují nebo jen opakují. Ale jinak to má překvapivě podmanivou atmosféru - včetně atmosférického zvukového/hudebního doprovodu, který je tak strašně divně udělaný, až do toho všeho geniálně pasuje -, zajímavou kameru, nemalý počet vtipných scén a šílených nápadů, je to i celkem originální a kvůli tomu všemu to má takové zvláštní kouzlo, které z toho filmu dělá skutečně nezapomenutelný zážitek. Popravdě jsem si ten film víceméně užil - ale asi bych si ho užil víc, kdyby šel jasným směrem a pokud možno takovým, který by se mi v tom líbil. Nicméně Rakousko se opět předvedlo, protože něco takového může vzniknout snad jen tam. Ne nadarmo je festival experimentálních filmů ve Vídni, když se rakouská filmová tvorba víceméně neustále snaží být úplně odlišná od zbytku světa. Silné 3* ()
Vrchol hnusu a nevkusu, který snadno pobouří a irituje. Rakušané své slizké choutky nezapřou a v tomto "filmu" je dávají na odiv bez cenzury. Začátek vypadal ještě slibně, trocha nechutného humoru neuškodí, ovšem čím déle tato groteska trvá, tím více jsem přicházela na to, že tohle už je opravdu těsně před mou hranicí snesitelnosti. Klobouk dolů před tím, kdo se do tohoto projektu pustil. Nad zdejšími výjevy se mi dělalo blivno a nad dialogy ještě hůř. Všemu tomu navíc vládne ohlušující muzika v podobě trumpetového šlágru a zdlouhavé scény, kde lítají pstruzi a palačinky vzduchem. Za mě fakt absolutní oslizlost a magořina. Dvě hvězdy dávám za ten občasný trefný humor a opravdu bohatý výběr kostýmů. KVIFF 2019 ()
Instakult! :D ()
Nevěděl jsem, do čeho lezu, ale řekl jsem si, že když to má 60%, tak to nemůže být zlé. A měl jsem pravdu. Tahle parodie na rádoby grotesku není zlá, je přímo zkurveně zpíčená. Jako první mě napadl Švankmajer, který točí podobné kokotiny, které jsou za hranicí lidského chápání. Děti mrtvých nemají ani špetku humoru či hororového prvku. Držel jsem se dlouho, že to nevypnu, že to musím dokoukat do konce. Už jsem si chtěl i podřezat žíly, ale nakonec jsem usnul někde v polovině. Jsem rád, že to tak dopadlo a vím jistě, že jsem o nic nepřišel. 4% ()
[KVIFF 2019] Hnedka první film ve Varech dopadl docela zajímavě. Jako jedno velký "Co to kurva bylo?". Film, který je natočen na styl staré grotesky, udělán však v dnešní době. A vy nevíte. Koukáte a vidíte komedii s totálním bizárem, která se poté zvrtne k filozofickým částem nadpřirozena a magořiny nejvyššího kalibru. Člověk se mnohdy ptá co a jak, proč a podobně. Musím ocenit situace, kdy se člověk opravdu upřímně zasmál. Syřané jako zombie je prostě kapitola sama o sobě. Jenže to asi tolik bohužel nedokáže vykompenzovat až stupidní nelogičnost. Ať už v záběrech nebo příběhu samotném. Ale pamatovat si tohle budu asi nadosmrti. "Všichni se nádherně usmívají. V pekle mají asi dobré zubaře. ()
Zkrátit! Lhostejno co... ()
Mohl to byt celkem ujetej originalni kratas tak na 20 minut. Zacne se to ale vic a vic utapet v ty celkem protivny agitce, radoby vtipnych napadech jako nejpomalejsi honicka v historii filmu a na konci zdimani toho hadru uz je to spis takova krec a uz nic netece. #kviff (50%) ()
Ja ani neviem, čo k tomu napísať. Viem, že išlo v prvom rade o formu a o obsah nie, to mi je jasné, ale ani neviem, či sa mi to páčilo, alebo nie, proste mám zmiešané pocity a miestami to bolo až nechutné a navyše v celom filme nie je jediný dialóg a všetko je preskripčne písané po prehovore postavy, čo je ďalšia bizarnosť. A hlavne to pôsobilo dosť uťahane. ()
Jakože, cože?! ()
Související novinky
TOP filmy a seriály roku 2019 dle TOP uživatelů
S blížícím se Silvestrem vám tradičně přinášíme hlasování TOP uživatelů ČSFD.cz za nej filmy a seriály uplynulého roku. Jaké jsou jejich "topky" i s krátkým shrnutím názoru můžete vidět níže. Z filmů… (více)