Ne croyez surtout pas que je hurle
Just Don't Think I'll Scream
Obsahy(1)
Pětačtyřicetiletý Frank Beauvais se po ztroskotání vztahu v roce 2016 ocitl osamocen v malé vesnici na kraji Francie, bez zaměstnání a beze smyslu života. Ztracený sám v sobě i znepokojený světem okolo se uchýlil k obrazovce, na níž sledoval čtyři až pět filmů denně. Zde začal pracovat na audiovizuálním deníku, který poskládal ze záběrů filmů, jež zrovna sledoval. Výsledkem je manifestace obsesivního cinefilství, používajícího kinematografii jako terapeutickou pomůcku, se kterou se autor vydává do hlubin svého nitra. Toto není generický filmový mash-up, ale nezastavitelný proud vědomí, plný deprese, cesty k vykoupení, ale i lásky ke kinematografii. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (6)
Frank Beauvais po rozpadu vztahu upadl do chmur a odebral se na alsaský venkov. Tam, izolovaný od civilizace, začal vzniklou prázdnotu vyplňovat obsedantním sledováním filmů. Během několika týdnů jich viděl na čtyři sta. Svou zkušenost následně proměnil v informačně hutný audiovizuální deník, tvořený chytře volenými fragmenty zhlédnutých filmů a autorovým komentářem. V necenzurovaném proudu myšlenek se prolíná rekapitulace osobního života s obecnějšími úvahami o politice, práci a umění. Jazyk, kterým Beauvaisův film poskládaný z jiných filmů promlouvá, vám bude zřejmě tím bližší, čím větší jste cinefilové a čím více máte zkušeností s depresemi, pasivitou, úzkostí a prokrastinací. 90% ()
Pan Frank Beauvais mě synopsí filmu vcelku nalákal, protože s ním mám jedno společné, lásku pro filmy. Naneštěstí má pan "režisér" úplně jinou vizi o umění než já. Tento dokument v sobě nese několik zásadních chyb. Je tu příliš obrazu, který potřebujete vidět, tolik titulků, které musíte číst a jeden velký příběh, který nikoho nezajímá. Beauvais zkrátka nedokázal jakkoliv spojit zvuk a obraz dohromady, aby z toho vznikla nějaká větší umělecká hodnota díla. Někoho tento životopis třeba bude bavit, ale věřím, že lépe by Beauvais udělal, kdyby o něm napsal knihu. Já tyto osobní onanie ale přímo nesnáším a ještě ke všemu, když je vypráví nejspíš mentálně labilní lidé. Na tomhle zkrátka nebylo zhola nic zajímavého a jestli si říkáte, že si aspoň zahrajetet hru Poznej film, tak to se asi taky konat nebude, protože záběry jsou příliš neurčité, symbolické a nezajímavé. Zkontrolovat si počet viděných filmů můžete v titulkách. KVIFF 2019 ()
Vždy som v hlave premýšľal nad podobným typom filmu, kedy by found footage dopĺňala udalosti reálneho života, alebo fiktívneho príbehu (nie je to samozrejme nič originálne). Z tohto hľadiska je mi snímok veľmi sympatický. Prepojenie obrazov a narácie je skôr povrchné - to by až tak nevadilo, aj tak to muselo byť peklo všetko zostrihať - to že to celé nejak drží pokope je úspech sám o sebe. Niekedy sú prepojenia obrazov s rozprávaním celkom vtipné, alebo nápadité. Myslím si však, že tento film dokáže divák v plnosti doceniť iba ak sa nemusí pozerať na titulky - voiceover je neustávajúci, komplexný, a nedá vydýchnuť - divák sa tak nedokáže dlhodobo sústrediť na vzťah obrazov k hovorenému slovu. A keďže neviem po francúzsky, môj zážitok bol značne ochudobnený. Inak by to bolo o pol až jednu hviezdičku viac. 3.5*. ()
Kapku osobnejsi, nez sem cekal.. ()
Beauvaisovo výborný nápad propojit své myšlenky se scénami z filmu byl výborný až do chvíle, kdy jsem zjistil, že vlastně neumím francouzsky. 75 minut psychologického, depresivního povídání o autorově životě ve francouzštině. Za celý dokument jsem se neodtrhl od titulků a bylo na mě všech těch myšlenek tak nějak moc. Vražedné tempo tohoto snímku a autorův monotónní hlas bez jakéhokoliv obohacení hudbou je i přes vážně zajímavou myšlenku příšerným kazem. Bohužel. /MFFKV2019/ ()
První film na kterym jsem byl, děsně se mi líbil, ale neviděl jsem ho. Prostě jsem nezved oči od titulků, vypravěč se nezastaví a vzhledem, k tomu, že obraz doprovází komentář a ne obráceně, tak nejde vynechat ani větu. Jinak nejde o terapeutické užití filmové obsese, právě naopak. Vypravěč to explicitně identifikuje jako závislost, řekněme obsesivní eskapismus, ve které mu patrně nedovolí pokračovat život velkoměsta. ()