Tenet

My dva s Chrisem to máme asi tak: on sedí naproti u stolu, s prskáním chrlí konspirační teorie a mává u toho rukama a já sedím za plexisklem, na kterém se zachycují kapičky jeho slin, a s tepem na úrovni spánku s otevřenýma očima mě jeho slova míjejí obloukem a já zívám a dívám se na hodinky, kdy že už bude konec tohoto randíčka, na které chodím jen ze setrvačnosti, a zabíjím čas přemýšlením, jak brutální ekostopu ten jeho cirkusový výstup zanechal. Jeho filmy – a postavy především – jsou prostě studené jak psí čumák. Emocionální zapojení nula, racionální bohužel taky. Interstellar mě sice na podruhé obměkčil, ale po zhlédnutí Tenet odkládám revizi Inception asi o dalších deset let. Dunkerk podruhé vidět netřeba a Tenet leda v příštím životě. Nebo v minulosti, která je budoucnost? 🤷‍♀️ Mindfuck, vůči kterému jsem frigidní. (26.08.2020)

Intelektuální výzvu Tenet určitě nepředstavuje a patří k snímkům, které si užijete tím lépe, oč méně budete přemýšlet o časových paradoxech, motivech filmových hrdinů a jejich cestě za porážkou bondovského zlosyna. Jako popkornovka, která úmyslně připomíná příběhy agenta 007 ve sci-fi kabátku, a jako akční spektákl ale Nolanův snímek opravdu funguje. Díky Johnu Washingtonovi tak vlastně máme prvního "nebílého" Bonda v historii. Pobavil jsem se dynamickým úvodním přepadením opery, kdy Nolan vyšel ze skutečného teroristického aktu, potěšil mě i Kenneth Branagh, který svého padoucha záměrně přehnaně buduje jako monstrózní zrůdu komiksových rozměrů. Celkový dojem: 65 %. (27.03.2024)

Obsahuje přítlačná křídla a brojlery. "Ty umíš bulharsky?" - "Bulharsky? Já!? Mně dělá potíže i mateřština." / "Rimmerosvět jsme už zažili. Teď nám dělá větší starosti ta ošklivá věc, co se stala Listerovi." Povinný trefný citát z Červeného trpaslíka máme za sebou, teď k "poslednímu Nolanovi". No, neberte to s ohledem na hodnocení úplně doslovně, mám Nolana rád a Interstellar, Dunkirk či Dokonalý trik patří k mým nejoblíbenějším filmům. Proto ho nezahazuju, nicméně nesmlčím, že Tenet je pro mě těžký ústřel s opačnou entropií, než se kterou byl zamýšlen. Ať už je na vině přespříliš komplikovaná konstrukce zakrývající chabé jádro či co je toho příčinou, film se mi jednoduše nelíbil. Přes všechnu zdánlivou složitost je to svým způsobem jen obrácený Interstellar. Tam nám naši potomci pomáhali, tady nám škodí. A to tak, že místo aby nám zabili Johna Connora, rozhodli se zabít nás rovnou všechny. Bez nábalu hrátek s časem tu zůstává jen tuctová Bondovka, ve které není nic snazšího než vykrást dobře zabezpečený sklad, odcizit tajný materiál z pancéřové dodávky nebo unést letadlo plné zlata. No zkrátka jako v Bondovce. Ony časohrátky, možná si fandím, není zas tak těžké pochopit, nikoli si je však užít, na to není čas a prostor, navíc si troufám tvrdit, že nejednou jsou nastavená pravidla porušena podle toho, jak se právě scénáři hodí (např. "invertovaní" někdy dýchací přístroje potřebují, jindy zase nikoli). K tomu postavy, ke kterým jsem necítil žádné sympatie (a říct o Elizabeth Debicki, že je šeredná jak noc, je vysloveně urážkou krásné hvězdné oblohy), ne moc uvěřitelná motivace "budoucích" (leda by budoucnost ovládli Greténi) a vyloženě směšný přepálený ultrazáporák, který chce všechno a když to nemá, zničí celý svět (k takovému jistě chcete do jeho armády). Zkrátka nebavilo, nelíbilo. Jakýkoli díl Trpaslíka obsahující hrátky s časem, či naše české Zítra vstanu a opařím se čajem, je neskutečně zábavnější. P. S. vzpomněl jsem si na Crichtonovu knihu Proud času, tam Crichton v předmluvě (či doslovu) otevřeně přiznal, že mechanismus cestování časem, který popsal, se nezakládá na alespoň teoreticky fungujícím principu či logice, prostě potřeboval dostat lidi do minulosti. Možná je takový upřímný způsob čestnější než se tvářit "mám všechno na háku a promyšlené za vás, tak mi věřte a nesnažte se to pochopit." (02.09.2020)

Christopher Nolan v nejnáročnější, nejambicióznější a nejvyčerpávající podobě. Je fajn vidět po dlouhé době v kině drahý a velký film. Na Tenet se opravdu skvěle dívá, má vynikající technickou stránku, krásnou Hoytemovou kameru, uši trhající soundtrack ( Dost možná nejhlasitější film, co jsem v kině kdy viděl), skvělé herce, kde mladý Washington i Pattinson dostávají pořádný carrier boost a taky líbivou efektní akci ( fight v kuchyni, autonaháněčka či finále je mazec) i ten samotný koncept je podán originálně a záživně, byť složitě. I samotné dialogy jsou poměrně hodně náročné pochopit a baví se o věcech, které mě až tak moc nezajímají, ale naštěstí má Tenet dobré tempo a když to vypadá, že film začíná nudit, tak Nolan vytasí eso z rukávu. Upřímně bez titulků byl pro mne Tenet asi největší kino výzva vůbec, takže druhá projekce s českou podporou je pro mne nutná a doufám, že si Tenet napodruhé užiju ještě o něco více. Příběh*****, Akce****, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál*****, Atmosféra****, Napětí****. 8/10. (30.08.2020)

V životě by mě nenapadlo, že mi film od Nolana bude takhle ukradený a komentář se mi píše dost těžko. Co z toho, že je snímek složitý, absolutně mi nevadí, že po nás tvůrce nechce rozum, jen cit. Ani zběsilé tempo vyprávění není a priori zápor. Nejhorší je, když jste hozeni bez jakéhokoliv uvedení do světa, který je popsán třemi větami, s postavami, o kterých nevíte ani zbla, s informacemi, které se na sebe kupí každou pikosekundu a uvěřitelného na tom není téměř nic. Zvláštní, v komentářích jsem četl něco o Nolanově odtažitosti, které jsem si nikdy nevšiml - vždy šlo o plnokrevné figury, univerza a myšlenky, o to víc mě Tenet mrzí. Hudba hnusná, Pattinson i Washington spíš nevýrazní. Démonický Branagh a to, že ve středu snímku pochopíte nějakých dvacet procent, už ho nezachrání. Vím, že Tenet je potřeba vidět víckrát, ale upřímně, po téhle první ráně po palici - jak moc smysluplné to je? (08.10.2020)