Agent Smart

Agent Smart (1965) 

Dojem originality tento v zásadě parazitní počin (Bond + Clouseau + špiónské seriály jako The Man from Uncle) – což je ale většina parodií – zdárně vytváří díky nenapodobitelné postavě agenta Smarta. Třebaže pracuje v seriózní organizaci, svou neschopností se nechtíc stává sabotérem vlastních misí a primárním zdrojem humoru. Myslí si, že ví všechno – my víme, že neví nic. Smích se mísí s lítostí, čirý slapstick se zvukovými gagy a slovním humorem. Heslem každé epizody, každého úkolu, jemuž agent čelí, by mohlo být „nepatřičnost“. Zachraňování unesených vědců a rozplétání záhady Indiánů vyhrožujících naváděnými raketami si žádá kompetentní osobu, tzn. někoho docela jiného než je neschopný Smart. Jeho jedinou zvláštní schopností je být nápadný v situacích, které si žádají opak (mnohé by mohl odkoukat od agenta 44, jenž by se dokázal kamuflovat i za stolní lampu) . Vzhledem k žánrovému zařazení mezi ztřeštěné komedie je třeba přijmout, že Smartovým schopnějším kolegům, kteří přinejmenším tuší, co se kolem nich odehrává, viditelně nečiní problém pracovat s lidstvu nebezpečným blbečkem. Pro diváka rozmazlovaného seriály nadfilmových kvalit bude tempo Smarta velmi pozvolné a vtipy předvídatelné, ale vzhledem k době a místu původu se Mel Brooks s Buckem Henrym dopouštějí poměrně odvážné satiry a Don Adams krom toho perfektně ví, kdy nasadit výraz polovičního a kdy naprostého nepochopení. 75% (02.08.2011)