Expedition Moon
Režie:
Kurt NeumannKamera:
Karl StrussHrají:
Lloyd Bridges, Osa Massen, John Emery, Noah Beery Jr., Hugh O'Brian, Bert Stevens, Sam Harris, Cosmo Sardo, Barry Norton, James Conaty, Morris Ankrum (více)Obsahy(1)
Raketa s pětičlennou posádkou odstartuje s cílem přistát poprvé v historii na Měsíci. Kvůli roji meteoritů musí kosmonauti změnit plánovanou trajektorii a raketa je nakonec nucena přistát na Marsu. Zde naleznou ruiny dříve zřejmě vyspělé civilizace. Proč tato civilizace zanikla? A není možné, že by izolované skupinky Marťanů ještě mohly někde přežívat?
Za $94 000 bylo i v roce 1949 těžké natočit uvěřitelný film o cestě na cizí planetu. Na tento výlet na Mars ale stačilo pouze několik dní natáčení v poušti Mojave v Californii, v kaňonu Red Rock. (p6qwre)
(více)Recenze (18)
Plakátové.info: SLYŠELI JSTE O TOM! ČETLI JSTE O TOM! MLUVILI JSTE O TOM! NYNÍ NAHLÉDNĚTE NA PRVNÍ FILMOVÉ DOBYTÍ VESMÍRU ČLOVĚKEM!!!___Moc mě tahle inteligentní sci-fi potěšila a dostála tak své chvalitebné pověsti, kterou za mořem má. Samozřejmě je třeba na ní nahlížet v kontextu doby, kdy povědomí o technických aspektech dobývání kosmu bylo ještě v plenkách. Takže není třeba se podivovat, že 1) kosmonauti chodí po Marsu v kožených bundách, s čepicí, nekrytým obličejem, pouze s náhubkem od kyslíkové bomby_2) pojem stavu beztíže tu jaksi neexistuje_3) k fyzickému překonání přetížení při kosmické rychlosti si jenom stačí lehnout do postele a kolem pasu si připnout pásek atd. Kdo nemá rád konverzačky (v tomto případě inteligentní konverzačky), ten si moc film neužije, protože 80% stopáže se odehrává ve vnitřku lodě, v oválné místnosti o průměru cca 5m. ale díky sympatickým a skvěle hrajícím hercům, v čele s tehdy mladým tatínkem Jeffa Bridgese – Lloydem Bridgesem, jde o příjemný zážitek. Scény z Marsu jsou pak zajímavě kolorovány do oranžových odstínů, nechybí ani akční vložka v podobě boje s primitivním marťanským osazenstvem, které evokuje pravěké lovce (zbylý stav po atomové katastrofě, která postihla vyspělou marťanskou civilizaci). Inteligentní dialogy, příjemné herectví a nečekané tragické vyústění, které přeci jenom ústí v odhodlání vědců („Postavíme novou loď!!“)a má i jistý prvek naděje, to vše mě sedlo náramně a dát silné 4* mi nečiní žádný problém. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Film, ve kterém astronauti nosí při letu rajtky a na Marsu se přistává vestoje. Docela dobří herci, vlastně to celkem ušlo... ()
V kontexte doby výborná a milo prekvapujúca záležitosť. Prvá polovica je ešte podľa očakávaní, no tú nekompromisnosť a zároveň myšlienkovú hĺbku, po pristátí na Marse som vážne nečakal. A záver tomu nasadzuje korunu. Škoda, že ten film ostal v tieni trochu lepšieho Destination Moon, z rovnakého roku. A ešte väčšia, že sa s príchodom Kubrickovej 2001 na obe okamžite zabudlo (aj keď právom). 8/10 ()
Na jednu stranu veľmi ale veľmi naivné, čo je ale nakoniec súčasťou dnešného pozitívneho pohľadu na podobné SF diela, na stranu druhú silné vo svojom posolstve, umocnenom v prekvapivom závere. Ak ste odpustili vedecké nedostatky Langovi v Žene z Mesiaca, prečo ich neodpustiť aj sci-fi maniakovi Kurtovi Neumannovi. Áno, scenár napísal ten Dalton Trumbo a je samozrejme zaujímavé sledovať potom tie paralely medzi realitou a fikciou alegorickej sci-fi tvorby 50. rokov, ktorá na ňu odkazovala. Film by mohol mať lepšie tempo, ale proste to kúzlo predstavy tvorcov, ako by to malo vyzerať na Marse, je nesmierne zábavné prežívať. ()
Slušně odvedený a celkem chytrý film, bohužel poměrně hodně ukecaný a místy naivní. Třeba střet s místními divochy na Marsu byl spíše než cokoli jiného především legrační, jakkoli mělo jít o jednu z klíčových scén filmu. A to samozřejmě nemluvím o tom, že na procházku po Marsu stačí mít kyslíkovou masku a jde se. Celkem mě i iritovaly záběry na Mohavskou poušť, které jsou příliš dobře známé z jiných filmů - ne tedy, že by si tvůrci pomohli "výpůjčkou" jiných filmů, ale jednoduše natočili místa profláklá z westernů té doby. Na druhou stranu, přestože se film bere hrozně vážně, špatný určitě nebyl; nečekaný závěr pak vynahradil místy plíživou předcházející nudu. Tak jako ostatní, ani já se nevyhnu srovnání s generačním souputníkem Destination Moon - a v něm právě kromě závěru milá Rocketship X-M dost prohrála. ()
Ok kdyby na ten Měsíc respektive potom Mars neletěli 2/3 filmu, který upřímně dost uspávali šel bych víš s bodovým hodnocením. Scéna na Marsu byla totiž parádní, snad jen moc krátká. Konec překvapil ()
Díky místnímu nízkému hodnocení jsem nečekal žádný zázrak, takže jsem teď mile překvapen. Jasně, bylo to levně natočený béčko, Destination Moon byla po všech stránkách lepší, mohlo to být o trochu kratší atd., ale já si to i tak užil a nemůžu říct, že bych se nějak vyloženě nudil nebo že by se mi tady některé momenty zdály nechtěne vtipné či sračkové. Triky jsou určitě levné, ale nijak zvlášť to nevadí, protože se povedlo skvěle zachytit atmosféru ztísněného prostoru vesmírné lodi, atmosféru Marsu a taky zde bylo šikovně vpašováno varování před nukleární válkou. No a navíc postavy byly poměrně sympatické a dobře zahrané, takže není co řešit, dávám čtyři. ()
Ak by sa tvorcovia sústredili viac na akciu na Marse, rozvinutie celej tej krátkej pasáže so zaniknutou civilizáciou, mohlo ísť o slušný sci-fi. Opäť vážne bratá nuda. ()
Takové příjemné, ne až tak vynikající béčko, kde je ještě mladý Lloyd Bridges. Na podobných béčkách se mi velmi líbí to, jak je využíván nízký rozpočet. Je vidět, že je to levné, ale filmaři se přesto snaží, aby to vypadalo dobře, aby se něco dělo. Pravda, hlavně se mluví, ale tady mi to až tak na škodu nepřišlo. ()
"Kvůli roji meteoritů musí kosmonauti změnit plánovanou trajektorii (k Měsíci) a raketa je nakonec nucena přistát na Marsu." To by mělo zhruba napovědět, jakou důležitost snímek přikládá vědě. Na rok 1950 to i tak není špatné. V porovnání se stejně starým Destination Moon ovšem bledne prakticky ve všem, od efektů, přes herce až po scénář. První polovina je ukecaná a veskrze nezajímavá. Po příletu na rudou planetu se děj rozběhne a najde nové dno naivity. Chrabrá posádka vyjde do pustiny vybavená tak nedostatečně, že by měla co dělat i s prostředím v promořeném Kauflandu, natož aby přežila na Marsu. Mám rád brak, ale ať proboha nepředstírá, že je něco víc. ()
Tak konečně můžu porovnat dva filmy, které byly natočeny v začátcích boomu amerických sci-fi v padesátých letech. Vysokorozpočtový, v Technicoloru natočený Destination Moon (1950) slavného producenta George Pala a béčkový, rychle a levně natočený Rocketship X-M režiséra Kurta Neumanna. Zatímco Destination Moon díky drahé promotion a svému úspěchu celý boom odstartoval, Rocketship X-M právě této propagace šikovně využil. Šel do kin přibližně ve stejnou dobu, dokonce s heslem „This is not Destination Moon“___Scénář Rocketship X-M (eXpedition Moon) jde trošku dál nežli v Destination Moon, kde se jedná opravdu pouze o cestu na Měsíc a zpět. Divák dostane i klasické poselství proti atomovým zbraním. Na tricích, kterých je naštěstí málo, je velmi vidět nízký budget (v DM jsou zase triky špička ve své době), herci jsou OK, dialogy také.___Bohužel mne to ale příliš nebavilo. Žádné napětí, žádná atmosféra, na béčkový film ani příliš nechtěně legračních scén. Srovnání s Destination Moon tedy z hlediska zajímavosti pro mne dopadá víceméně nerozhodně. ()
Ja proste kdyz vidim Lloyda Bridgese..., tak si vzdycky vzpomenu na Zhave vystrely. :-) To mi ten dramaticky zazitek trochu ztezovalo. Ale jinak jde o celkem hezke (i kdyz z dnesniho pohledu samozrejme strasne naivni) sci-fi, s raketou, ktera vypada jako vibrator, partou astronautu, kteri chodi na marsu v plynovych maskach a cepicich, a jedne pekne astronautce. Priznivce sci-fi to urazit nemuze, a nejde rozhodne o zadny vyrazny podprumer. 3+ ()
Zábavné SF béčko z úplného počátku zlatého věku amerického sf filmu. Za pozornost stojí nejen spusta špatných triků (u mě vede létající bunda) a vědeckých nesmyslů, ale také vynikající sexistické hlášky. V kontextu doby a žánru rozhodně překvapí konec. ()
Brakové sci-fi, z dob kdy Američané soupeřili se Sověty o demonstrování vlastní moci, nejen prvním krokem na Měsíc, ale i výrobou atomových zbraní, vozící se na úspěchu přelomového, vysokorozpočtového snímku Destination Moon, možná nenabízí zhola nic po trikové stránce, přesto si sebou nese jako odkaz do budoucnosti působivé antimilitaristické poselství. Film alegoricky upozorňuje na nebezpečí jaderného zbrojení, když představuje skupinu pěti astronautů (čtyři muži a jedna žena), kteří nepředpokládaně změní původní plán letět na Měsíc a nouzově přistanou na Marsu, kde objeví zničenou mimozemskou civilizaci, jenž sama zanikla v důsledku nukleární války. Režisér Kurt Neumann staví svoje pacifistické dílo nejen na dobrodružství v podobě různých nástrah, kterým musí posádka na kosmické lodi ve vesmíru čelit (útok asteroidů), ale i klasické romantické zápletce mezi pilotem Floydem Grahamem (sympatický Lloyd Bridges) a zpočátku chladnou, neprostupnou astronautkou Lisou Van Horn i tragickém, osudovém konci upozorňujícím na riziko každé podobné výpravy. Černobílý snímek však vzhledem k zdlouhavosti prvních tří čtvrtin stopáže v dnešní době u řadového diváka zcela jistě neobstojí. Bez nadčasové myšlenky by se navíc jednalo o těžký průměr. 7/10 ()
Zábavné retro sci-fi, kterému dominuje charismatický Lloyd Bridges. Mezi ním a Osou Massen to od začátku příjmně jiskří. Triky jsou zase mile papundeklové, Mars naopak překvapivě reálný. A pak je tady to poselství o nebezpečí jaderné války. Co víc si od klasického sci-fi přát? ()
Naivní, a na začátku přes půl hodiny dost nuda. Pak to ovšem chytlo břink a dalo se na to dívat. Samozřejmě nesmyslů si nevšímat, to je příkaz většiny filmů z té doby. Tady to ovšem byla dost legrace, jak si gravitace sama určovala pro který předmět bude platit a pro který ne. Přesto dávám šedesátku. ()
Strašně se mi líbí, jak ve vesmíru nosí někteří členové posádky kravatu, jiní koženou bundu a na cizím vesmírném tělese masku která by stačila tak na inverzi v Kadani :) Triky se stavem beztíže jsou taky roztomilé ale jejich jednoduchost nerozčiluje a hlavně to není podstatné. Spíš potěšilo že stav beztíže vůbec představili protože aplikovat ho navšechny věci na palubě včetně posádky by bylo asi hodně mimo rozpočet filmu, pokud by to vůbec šlo. Škoda že nebyla více rozvedená situace na cizím tělese. No a konec pro byl mě nečekaný... ()