poster

Když chlapec potká dívku

  • francouzský

    Boy Meets Girl

  • slovenský

    Keď chlapec stretne dievča

    (festivalový název)

Drama / Romantický

Francie, 1984, 100 min

Režie:

Leos Carax

Scénář:

Leos Carax
(další profese)
  • Pepinec
    *

    Tuhle jsem se byl projet na kole. Naslepo, jen podle ukazatelů. Jezdil jsem po šipkách, s naivně bláhovou nadějí, že všechny ty cesty někam vedou. Najednou ale šipky zmizely a uprostřed cesty se objevila závora. Je to tak, že na kole bych rád někam dojel a u filmu bych rád k něčemu došel. (Litoměřice 2013, 7/14)(28.8.2013)

  • asLoeReed
    *****

    Debutující verše třiadvacetiletého Leose Caraxe. Někdo jej srovnával s Rimbaudem, pro další je on a tajemný Denis Lavant jedna alter ego postava, natolik poutavá, subjektivní a niterná, navíc v kouzelném snovém obalu tentokrát černobílých kompozic a náladových tahů štětců a strun srdečních barev, tónů, pocitů a myšlenek, vzpomínek a obrazců z dětství a buřičské ztracenosti jednoho mladíka v jedné životní etapě. Carax poprvé. Oblíbenec.(26.7.2009)

  • xxmartinxx
    ***

    U Caraxe je to očividně baví/nebaví a líbí/nelíbí a nic mezi tím. Pokud se tedy nestane co mně, protože se mi to sice líbí, ale rozhodně mě to nebaví. Myslím, že by to byla pěkná část do nějakého povídkového filmu, jako samostatný kus mě to ale nepřijde dost nosné. Jako debut je to sice zajímavé a plné potenciálu do budoucna, ale to je tak vše.(16.12.2012)

  • Flakotaso
    ****

    To Lavantovo kostkované sako bych chtěl. I když je možné, že vypadá tak dobře jenom na černobílém filmu :). Samotný film není úplně špičkový a dechberoucí, celkově je to spíše lehký nadprůměr, ale přesto je tam mnoho hezkých detailů a scének + minimálně dva záběry z ranku téměř geniálních. http://1.bp.blogspot.com/-7nVZXaz-eM8/UBG3vgbrOtI/AAAAAAAACbs/p8q8TwBdx7w/s400/BoyMeetsGirl3.jpg a http://25.media.tumblr.com/tumblr_megkabRAUj1qzpdnho1_r1_1280.png(12.7.2013)

  • giblma
    ***

    Kontrastní černobílá kamera, (kolikrát až otravně) vypiplaná mizanscéna, motiv kostek a Caraxovo alterego Alex, bloudící noční Paříží. Několik scén se mi hrozně líbilo - punkem podkreslené voice-overové nevyznání lásky, které zní skrz domovní mikrofon. Bistro s asijskými automaty (co ty na to, Sofio Coppolo?). Večírek se samými "zajímavými" a "důležitými" lidmi (co ty na to, Fellini?). Znovupřehrání konce, které plně odhaluje jeho tragiku. Když se nestříhá a novovlně nezatemňuje obraz během souvislých scén, tak to na mě i působí. To se ale neděje často, nadšení se pere s otrávením a já jsem ve výsledku zmatená. (Cinematik 2012)(13.9.2012)

  • - Film měl premiéru v roce 1984 na filmovém festivalu v Cannes v sekci Mezinárodní týden kritiky. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace