Musgraveský rituál (S01E03)

Holmes znuděný a unavený, Holmes nastydlý a sjetý se záchvaty smíchu. K tomu sychravý podzimní víkend, staré venkovské sídlo, škaredá mrtvola a zapomenutý poklad. Co víc si přát? Scénárista se tentokrát potýkal s velikým problémem, neboť podle kánonu tento případ vyřešil Holmes dávno před seznámením se s Watsonem a celý případ mu vlastně jen vypráví poté, co ho zase jednou doktor donutil uklidit binec v Baker Street. Nutno však říci, že se svého úkolu zhostil více než dobře, jelikož začlenění Watsona do příběhu působí zcela přirozeně, film ani na okamžik nenudí, úvodní odchylky jsou ku prospěchu děje a kromě tří drobností (otázka dubu, kokainové intermezzo a výborný moment s Holmesem na loďce daný přítomností vodního příkopu na lokaci) příběh opět odpovídá textu povídky do detailu. Ostatně tvůrci v tomto seriálu obvykle postupují v duchu předlohy a i v případě odchylky jde mnohdy pouze o využití informace, která sice není přítomná v dané povídce, ale v Doylově příbězích se přesto vyskytuje (viz např. Holmesovo střílení do zdi zmíněné právě v Musgravském rituálu, které pak zúročili v jiném díle). Stejně tak jejich zdejší pokus osvětlit osud Rachel je v souladu s textem, neboť Holmes opouští sídlo se stejným názorem jako v povídce. Co se zbytku týká, Sherlock mohl být možná zkraje méně ostrý na adresu svého bývalého spolužáka, nicméně jeho snaha chovat se společensky ve chvíli, kdy je na výsost otrávený, je vpravdě komická stejně jako jeho ,, úcta“ k památeční rodinné veteši a postoj k aristokratickým kratochvílím. On je tento díl vůbec kombinací komických momentů s těmi ponurými až lehce hrůznými (tedy minimálně na zdejší vraždě něco hrůzného je). Opět výtečný výběr vedlejších postav (majordomus Brunton lepší být nemůže, Rachel bych se téměř lekla, jak šíleně se tváří, a představitel Reginalda Musgrava hraje svou vrozenou plachost na výbornou), dobrá kamera i hudební doprovod a přesně takový starý hrad, jaký by si člověk přál. Určitě jeden z nejzajímavějších dílů série, který bude bavit především diváky mající v oblibě historii a nejrůznější honby za pokladem, nebo toužící si oprášit své znalosti trigonometrie. ,, If I may be so bold, sir, the boot was worn by his brother, sir Roland Musgrave, at Naseby.“ (27.12.2022)

Další výborná epizoda, tentokrát adaptace povídky, kterou jsem bohužel nečetl. Děj se opět odehrává na krásném a ponurém sídle a ta mlha na začátku dodala filmu ještě temnější atmosféru. Tento díl má sice jednodušší děj a celý je vlastně o tom rituálu a hledání něčeho, co nikdy nebylo nalezeno. Ale je to napínavé a zábavné, stejně jako ostatní díly tohoto úžasného cyklu.Tento patří k těm nejvíce povedeným. (24.12.2011)

K ustálené dvojici Holmes/Watson se tentokrát přidá Holmesův starý známý a všichni tři se vydávají po stopách dávno zapomenutého pokladu. Moc hezky zpracováno, řekla bych dokonce nadprůměrně. Jako třešnička na dortě působí záchvat smíchu zdrogovaného Holmese v podání J. Bretta-doporučuji vychutnat si tuto scénu v originále:) (05.11.2008)

Překvapivě věrná adaptace jedné kratší holmesovské povídky. Místo toho, abych si tvořil hypotézy týkající se děje, jsem tudíž zaměřil svou pozornost na způsob, jakým scenárista a režisér převedli těch několik stránek textu do audiovizuální formy. A docela se jim to povedlo, film mě bavil a zároveň se od Doylova textu nijak výrazně neodchyloval. Snad jen kokainovou epizodkou. (30.09.2010)

"Whose was it? His who is gone. Who shall have it? He who will come. Where was the sun? Over the oak. Where was the shadow? Under the elm. How was it stepped? West eight by eight, south seven by seven, west six by six, south five by five and two by two, and so under. What shall we give for it? All that is ours. Why should we give it? For the sake of the trust." (27.08.2021)