poster

Tváře

  • anglický

    Faces

Drama

USA, 1968, 130 min

  • Aky
    ***

    Tenhle film možná kdysi něco znamenal. Byl však natočen s tak výraznými rysy doby svého vzniku, že co tehdy platilo jako tvrdá měna, to v čase o to více devalvovalo. Zkrátka dnes připomíná minisukně šedesátých let. Navíc je to konverzační palba, která vyžaduje perfektní znalost jazyka. Jestliže tato podmínka chybí, vlastně jen čtete a sem tam někdy si všimnete, jak se ti lidé, kteří jinak hrají výtečně, tváří. Slabých 60%.(18.3.2011)

  • Baxt
    ****

    - "There's a Bergman film in the neighborhood." - "I don't feel like getting depressed tonight." Cassavetes jde sám proti sobě. Dokumentární styl v této syrové podobě ztrácí původní význam, tedy maximalizování divákova vtažení do děje, tím pádem i nárůst emocionální odezvy. Ztráta jakéhokoliv řádu v oblasti montáže i kamery, kdy o záběru nerozhoduje ani tak nálada jako spíš náhoda, pak funguje ukázkově kontraproduktivně, neboť technické aspekty mimo vypravování zdůrazňuje, místo aby nám je skryl. Že je to ale jinak film vysoké kvality, s úchvatnými hereckými výkony, o tom nemůžu pochybovat. Přeci jenom mám pocit, že Cassavetesovi je tenhle námět bližší, než jak tomu bylo u rasově-sociálního kvílení Stíny.(31.7.2012)

  • vypravěč
    *****

    Ernest Hello kdesi ve Slovech Božích uvažuje nad etymologickou příbuzností slov ego (já) a egeo (postrádám): jako by Já souznělo s bezmocí a člověk vymezoval již sebereflexí, připomínkou sebe sama své meze. Co lépe vyjádří identitu než obličej? A tváře, na jejichž záběrech založil John Cassavates svůj film, vyjadřují tuto slabost nepřetržitě. Přestože ohniskem snímku je manželská krize, nejde zdaleka jen o ni: jako deficitní shledávají svou existenci všichni zabíraní, trýznění osamoceností, nedůvěrou a nenaplněností – a tížení svou tváří, která spolu se stárnutím zhmotňuje i promarněnost odžitého, čili svým jástvím, kterým si vymezili svůj životní prostor jako vězení, jímž je spoleh ve stereotyp, v pohodlí, jehož zdánlivá sladkost vyjeví skutečnou trpkost ve chvílích, kdy se jejich tvář odrazí v cizích blízkých očích.(31.8.2014)

  • nascendi
    **

    O Johnovi Cassavetesovi som doteraz vedel iba to, že sa preslávil filmom Tiene a používa dokumentaristický prístup aj v hraných filmoch. Dnes už viem, že s jeho filmami budem mať asi problémy. Tváre som dokázal sústredene sledovať asi pol hodinu. Zmyslom hodnotenia tohto nezmyslu je korekcia neodôvodneného nadšenia doterajších 41 divákov a brzdenie neprimeraných očakávaní ich nasledovníkov.(3.4.2011)

  • Adam Bernau
    *****

    Film o chlapečcích a holčičkách, díky němuž je můj odpor k lidstvu nyní o něco slabší. Film nutící diváka k maximálnímu soustředění, za což ho odmění odhalením pod povrchem banalit skrytých nepřeberných samozřejmostí. Film ohromující tím, že jedna postava projde kolem druhé. Po čtvrthodině jsem to chtěl vypnout, když tu náhle jsem se čehosi chytil a ještě že jsem to neudělal. Krása. Napětí. Permanentní zvrat v konstantnosti. Nádherný, vychytaný finální obraz následovaný pěknými závěrečnými titulky. Ale nechápu, kde teda vzal Dick to cigáro. Z komentářů si přečtěte Foma, na pivo jděte s Pohrobkem a Morien. /// Nový komentář: lupuscanis, commentator angelicus - čtěte.(17.4.2013)

  • - Oblíbený film Steva Buscemiho. (Morien)

  • - Začínající Steven Spielberg pracoval na tomto filmu dva týdny jako asistent produkce neuvedený v titulcích. (Morien)

  • - Pravděpodobně jeden z prvních filmů v historii, kde se otevřeně mluví o cunnilingu. (Morien)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace