The Killing of a Chinese Bookie
Režie:
John CassavetesScénář:
John CassavetesHudba:
Bo HarwoodHrají:
Ben Gazzara, Seymour Cassel, Morgan Woodward, Timothy Carey, Robert Phillips, John Kullers, Al Ruban, Azizi Johari, Virginia Carrington, Meade Roberts (více)Obsahy(1)
Cosmo Vitelli vlastní klub pro gentlemany a je ztělesněním vyrovnanosti a duchapřítomnosti. Když se dostává do střetu se skupinou gangsterů, je Cosmo donucen spáchat děsivý čin, ve snaze zachránit svůj milovaný klub a svůj způsob života. Napínavý, okouzlující i výstřední snímek je provokativním pohledem na mužské zoufalství a identitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Hodně pomalu plynoucí film, který sleduje rutinu majitele strip clubu, kterého skvěle hraje Ben Gazzara. Poté co konečně splatí mafiánovi dluh na klub a je soběstačný, tak jdou s holkama oslavovat a udělá další gigadluh v kartách. Na ten samozřejmě nemá, a proto je nucen odstřelit v názvu zmíněného Číňana. Příběh, i když není špatný není to podstatné. Ten film má hrozně podmanivý feeling, který vás buď chytne, nebo unudí. S Cosmem jsme všude, vidíme jak se stará o svoje tanečnice, které ho zbožňují, sledujeme řízení provozu klubu a organizační záležitosti (mě osobně se hrozně líbila scéna konkurzu asertivní servírky na tanečnici) a hlavně je podstatná část filmu věnovaná klubovým představením. Ta jsou naprosto příšerná a hlavní roli v nich má zmalovanej, plešatej tlusťoch v cylindru. Holky tam jen tak poskakují a občas některá ukáže kozy. Fakt nechápu, jak tam mohlo být tak nacpáno, ale třeba to bylo v sedmdesátkách normální. Postupně samozřejmě přituhuje a Cosma nahánějí dotěrní gangsteři, přičemž je skvěle vidět ta jeho váhavost a únava. Jediné co mi vadilo, byla chaotická kamera, kde např. při přestřelce zjistíme, že někdo zemřel až za delší chvíli. Každopádně ve mě ten film zanechal neobyčejný pocit a Ben Gazzara podle mě zahrál životní výkon. ()
Pro mě osobně jedna z nejlepších a nejoriginálnějších gangsterek všech dob. Ben Gazzara je neskutečný frajer. ()
Základem námětu je zřejmě docela pěkná a milá myšlenka. Nedočkala se ovšem inteligentního rozvinutí, a tak se film vleče stále o toméž v nekonečných variantách, přičemž postupem času ztrácí napětí i na zajímavosti. ()
Kolosálna nuda, megalomanské nič, no excelentne odohrané. J. Cassavetes bol zručný režisér, čo dokázal aj v tomto prípade, avšak ten príbeh bol tak nudný, že som si zo zúfalstva skoro odhryzol nohu. Koniec bol doslova vykúpením. Vážne neviem, čo chcel týmto autor povedať, a čo je horšie, ani ma to nezaujíma. Tiež nechápem, čo bolo na tom provokatívne? Tých pár holých ceckov? Tá strielačka? Ale prosím vás, to už i na tú dobu bolo celkom normálne. Podpriemer. 40/100 ()
Krásně pomalý film, který bych asi neoznačila za gangsterku, ale za ryzí psychologické drama. ()
O čom film bude, sa dozvieme možno až po hodine filmu, ale to samozrejme vôbec nevadí, ústrená zápletka je skôr takou čerešničkou k obrazu zašmudlaných barov a podsvetia v americkom veľkomeste 70. rokov. Ben Gazzara je veľký sympaťák a my mu samozrejme držíme palce. Cassavetes nakrútil film so nie síce úplným minimom deja, ale sústredí sa predsa viac na vzťahy a gýčovú atmosféru predstavení a spotených dlhších vlasov gangstrov a dalo by sa na jeho majstrovské dielo pozerať kľudne aj o hodinu dlhšie. Spôsobom rozprávania teda akoby antiamerický film, ktorý ale pôsobí práve preto rýdzo americky. ()
K filmu som sa dostal vďaka percentám, pričom som si nevšimol, že ich vygenerovala necelá tridsiatka užívateľov. Zatiaľ ma Cassavetesove filmy neoslovili a nebolo tomu inak ani v tomto prípade. Zavraždenie má prostý dej vtesnateľný do jednej vety. A to, čo sa deje v záujme jej nafúknutia do objemu celovečerného filmu, sa deje viac pre potreby Cassavetesa, než pre potreby diváka. Áno, je možné, že znudený snob, ktorý už všade bol, všetko videl a s každým sa pozná, dokáže vychutnať pomalé tempo a fádne dialógy. Nám ostane iba výborný výkon Bena Gazzaru a krátke chvíľky napätia. ()
Když pominu, jak mi bylo občas protivně nudné sledovat celý ten laciný hampejz se zpívajícím „tučňákem“ v cylindru a trapným pseudostriptýzem kolem (to je vážně Jiří Sequens jediným režisérem, který dokáže v rámci filmu natočit pořádné hudební číslo se striptýzem ?) a že jsem si na styl jevištních vystoupení zvykal obtížně, tak jsem viděl a užil si po delší době další skvělý neo-noir z poctivé staré filmové školy 70. let. Neo-noir s klasicky vymazlenou atmosférou v pomalém tempu, který se ještě více odvrací od tradiční kriminálky či gangsterky směrem k psychologickému dramatu, založeném často na vnitřních pocitech. Přesto mu nechybí stále více přidávané okamžiky napětí, které dokážou diváka v správném rozpoložení patřičně strhnout. Kličové scény s aktivním využitím zbraně jsou vrcholem filmu, během nichž by šlo napínavou atmosféru uprostřed temné noci krájet, až jsem se během střetu s nečekanou svědkyní z pohledu vraha skutečně vyděsil. :o Ben Gazzara je vážně borec, jak charismaticky táhne v hlavní roli víc než dvouhodinový film, v němž se často zdánlivě nic významného neděje... jenomže ono se přeci jen děje aneb zoufalý neklid ze stylu života, společně s neodvratným střetem s podsvětím až k rozhodnutí k spáchání významného činu, narůstá. Cassavetes jako režisér pro něj tentokrát méně obvyklého žánru mě rozhodně oslovil a navzdory otravnému Mr. Sofisticated na jevišti mě do své podívané záhy plně vtáhnul. Zklamal mě jen nedohraný závěr, v němž se snad teprve po předchozím dění mělo něco stát, jenže Cassavetes ten gangsterský příběh schválně utne a nechá ho otevřeným... [85%] ()
Je zavádějící o filmu vůbec primárně uvažovat jako o gangsterce, jde hlavně - jak si mnozí již povšimli - o další z Cassavetesových studií zoufalství a prázdnoty života, jak je zachytil v Tvářích a Ženě pod vlivem (zoufalství středních tříd), Premiéře (zoufalství umělců) a nebo zde (zoufalství lidí zlopověstných). V detailní (nejen kamerové) analýze hlavního hrdiny tak sledujeme pomalý rozpad jeho sebejistoty pramenící z představy, že role, kterou hraje před ostatními i před sebou, mu přináší uspokojení; sledujeme tu nechutnou chvíli dostavující se těsně potom, co odhalíme naše vlastní carpe diem jako nucené, ale ne vynucené někým jiným, ale námi samými, a vrcholem trapnosti je, že ani poté se dosavadního života vzdát nechceme, ale jsme naopak pro jeho zachování ochotni klesnout ještě níže. (Abych zachránil svůj druhořadý strip club, zabiju neznámého člověka, abych se mohl topit ještě ve větších s*ačkách ve svém strip clubu.) Celé toto dilema je svým způsobem zhmotněno v oněch lechtivých show: Cosmo si potrpí na fakt, že je jejich autorem, vždy se je snaží udržet v chodu, snaží se pilovat jejich "kvalitu", a to i když se chystá zabít člověka (ve scéně hovoru z telefonní budky) - to vše proto, aby si plně nepřipustil to, co si už kdesi hluboko uvnitř připustil, aby se nemusel podívat sám sobě do tváře, protože tam nic vlastního není, je tam jen to, co v nás chtějí vidět ostatní, a naším jediným naplněním v životě může být to, že s tímto falešným obrazem nás samých splyneme. A proto ona show Pana Sofistication a spol. poběží dál a dál, i kdyby její trapnost a nucenost dosáhla samého dna, kterého však nikdy nedosáhne, protože ono dno budou sami neustále posunovat, dál a dál. ()
I přes svojí víc jak dvouhodinovou délku, pomalé tempo a odtažitou a hodně divnou atmosféru mě tento film docela vtáhnul a nenudil. Ale přišlo mi, že ten konec vyšuměl jaksi do ztracena, což byl asi záměr, ale podle mě mohl být mnohem lepší. ()
Špičkovo zahraný, ale rozťahaný thriller(?), ktorý ponúka niekoľko super trápnych striptízových vystúpení ( naozaj ľudia na také niečo zašli? ), modelujúce sa ako nejaké divadelné vystúpenie. A to pre mňa znamenalo pre mňa tú najväčšiu boľačku celého filmu. V ostatných scénach svižný a podmanivý. ()
John Cassavetes má svoje kvality, o tom asi není třeba pochybovat, ale tohle je film, který mě zrovna dvakrát nebavil. Už je tady až moc blízkých záběrů, až moc scén, které jako kdyby nic neříkaly. Prostě jsem se u tohoto filmu nudil a nevytrhly to ani rozhodně kvalitní herecké výkony, kterými byl film obdařen. ()
Když v jednom rozohovu s Michaelem Imperiolim padl dotaz "Jaký film považujete za nejlepší gangsterku všech dob?" Imperioli nedal očekávanou odpověď typu Goodfellas, Godfather, Casino, Mean Streets...ale uvedl právě film The Killing of a Chinese Bookie. A tak jsem byl na tento film velmi zvědav. A snímek rozhodně nezklamal. Jde o velmi specifický film s jedinečnou atmosférou, kterou dokonale vytváří strohé dialogy, kamera a absence jakéhokoliv soundtracku. Takový gangsterský "dogma" film:-) Gazzara má charisma a získá si vás. Jeho nezdolnost a neústupnost v boji proti osudu je v postavě skvěle zachycená...i když postava sama ví, že jde o boj s větrnými mlýny. Velmi dobrý film a pro mne obrovské překvapení. I když bych za nejlepší gangsterku všech dob uvedl Kmotra druhý díl:-) ()
On je to vlastně film o tom, že když problémy neřešíme včas a neustále je oddalujeme, tak se jenom zvýší a jsou mnohem horší než kdy předtím. Myšlenku to tedy má, provedení mě kupodivu bavilo včetně bizarně trapných varietních vystoupení (ačkoli zbytečně dlouhá místa tam jsou, nebudu lhát...), o Cosmův osud jsem se zajímal, ačkoli jsem k němu moc sympatií neměl a Cassavetesův přístup k boření jinak obyčejné psychologické noirovky mi vlastně sedl taky. Tak kvůli čemu teď přemýšlím nad tím, jestli si to zaslouží vysoké hodnocení? Já si na to asi utvořím silnější názor až poté, co uvidím víc Cassvetesových filmů, protože jsem z jeho stylu mírně zmatený a moc nechápu, proč se občas věnuje tak zbytečným věcem a podstatné odsouvá na druhou kolej nebo proč důležité informace o charakteru Cosma řekne až úplně na konci, kdy už je vlastně po všem a divákův vztah k němu nezmění. Je to takový typický sedmdesátkový nezávislý americký film, akorát utržený ze řetězu a míň artový, než jsem čekal, že bude. Navzdory určitému zmatení u mě ale převažují pozitivní dojmy a vzhledem k té myšlence to rozhodně není nic prázdného, navíc s dobře zvoleným tempem (pokud vám samozřejmě sedne) a skvělými hereckými výkony. A obzvlášť si z toho odnesu zjištění, že Pan Sofisitkovaný byl zparodovaný v South Parku coby hlavní postavička z Imaginationlandu :D Slabé 4* ()
Neskutočná feelingovka. Okúzľujúco pomalý film. Gazzara je cool! ()
Famózní herecký výkon Bena Gazzary na pozadí poněkud surrealistického kabaretu a jednoho mrtvého Číňana. ()
Nadherny film, ktery me drzel celych 135 min (verze 1976) v hypnotickem stavu pred obrazovkou. Ben Gazzara je sympatak, a o tech jeho kamaradkach z prace nema ani cenu psat, ty je treba videt... :-) ()
Klubovým scénám chybí šťáva, atmosféra, náboj, nechápu k čemu je to zpomalování už tak dost pomalýho filmu .... naproti tomu, když se Ben Gazzara promenáduje se svým harémem, se svýma alfa lvicema, nebo ve světle nějakýho neónu a příběh se odebere pryč z klubu, je to řádná gangsterka, má to grády. I po všech těch letech, co jsem tohle Cassavetesovo dílo, který se v duchu nové vlny stylisticky dost vyhrazuje, chtěl vidět (a že je to vážně setsakra dlouho), mě překvapuje, že tu má pouhých (188) hodnocení a je stále prakticky neznámé, uctíváno jen hrstkou fajnšmerků jako něco kultovního. Zajímavej, netradiční film, artově vypulírovanej k příjemnýmu sledování, hlavně ty ženský a to i po letech. Má to hlavně vizuálně a kamerově něco zvláštního do sebe, sledovat tenhle film, protože příběh sám o sobě je setsakra banální a nic extra vám nedá. ()
Zavraždění čínského bookmakera je o majiteli striptýzového klubu, který se vlastní vinou připlete do cesty gangsterům a musí pro ně udělat jednu špinavou práci. Toť veškerý děj. Většinu filmu (můj subjektivní dojem) jsem sledoval k uzoufání nudná a trapná vystoupení v klubu hlavního hrdiny. Kabaretní vystoupení byla opravdu strašná a občasné nahé prso to rozhodně nezachránilo. Většinou oceňuji, když se tvůrce jde vlastní cestou a když se snaží nabourat osvědčené způsoby. Pokud to bude ale dělat tak divácky nepřívětivým způsobem, ať si celý film strčí za klobouk. Dlouhé scény o ničem a podivně nervní kamera z podhledu jsou jen první dvě věci, které mě napadají. Viděl jsem verzi 135 minut a zhruba 129 minut mě to nebavilo a očima jsem posunoval čas. První... a předposlední moje pochvala jde za obsazením. Gangsteři byli opravdu hnusáci k pohledání, jeden vedle druhého. No a ta druhá za Benem Gazzarou, který dokázal odehrát i scény, ve kterých se nic pořádně nedělo. Dvě pochvaly, dvě hvězdy… ()