Jiří Suchý - Lehce s životem se prát

-JÁ JSEM TOTIŽ VAŠE VELKÁ FANYNKA. -TAK TO JSTE VY?! Suchého a Šlitra jsem vždy uznával, než že bych z nich byl odvázán, ale miluju Suchého hravý humor a ocenil jsem jeho reakci na normalizaci (ne všem při ní šlo o život, přitom nepopíral její otřesnost), i to, když mluvil o tom, že i ve skoro devadesáti letech moc nostalgii neprožívá i jeho promluvu o Bohu. Netradiční dokument to není, ale, záleží na tom vlastně? Zábava, moudrost, 90%. (25.05.2020)

Olze Sommerové se podařilo nově - nově v poetice dokumentárního filmu - spojit koláž s celkovým pohledem. Je pravdou, že dějiny tu tak trochu končí rokem 1989 a přesahy se dějí právě v těch kouscích koláže, ale vidět jsou a popřít je nejde. Vhledy do Suchého soukromí nebo objevné armstrongovské střípky jsou i pro poměrně dobře zpravené přátele SEMAFORU nespornou novinkou. Gottovský vstup má příchuť piety. Sommerové ztvárnění nesporně překonává žánrové hranice dokumentu a přesahuje do hraného filmu, jehož je Suchý, tento žijící klasik, nesporným spoluautorem. (02.10.2021)

Jiří Suchý bude brzy slavit devadesátku. Dlouho žil z podstaty fenoménu SeMaFor a S+Š. Další polovinu století prožil po boku se svojí Melicharovou. Peripetie jeho kulturní kariéry nejsou ničím neznámým, už před lety ČT realizovala bilanční cyklus SeMaFor atd. Proto jaksi postrádám výrazný důvod pro realizaci tohoto nového dokumentu. Sommerová opět jen sestříhala mnohokrát sestříhané, notoricky známé ukázky a nechala k nim namluvit několik nových komentářů, ovšem od lidí, kteří stejné informace vyprávějí celý svůj život. To je ten Forman, který miloval semaforské zákulisí a natočil mmj. vlastní Konkurz. To je ten Gott, který v semaforském souboru začínal a se Suchým se osobně mnoho let neviděl... Snad, kdyby Sommerová více řešila posledních 20 let, mohla přinést cosi nového. Ale ona jen zbilancovala již zbilancové, notoricky známé. A obávám se, že stejný problém bude mít nový dokument o Werichovi. (21.08.2021)

Mám pocit, že jsem strávil večer ve společnosti Jiřího Suchého, který se s jiskrou v oku, vtipem na jazyku a moudrým klidem v duši ohlédl za svým životem, všechno to, o čem jsem už četl nebo slyšel, mi osobně vyprávěl, já ho bez hnutí poslouchal a přerušoval maximálně smíchem. Je to moc pěkný pocit. (30.10.2019)

Milý dokument o legendárním českém hudebníkovi, herci, básníkovi, spisovateli... Který sám je velice milý. Olga Sommerová se soustředí spíše na ty příjemné věci, hezky se tu vzpomíná na některé velkolepé chvíle v životě Suchého. Možná škoda, že potom na mě působilo, že film trochu klouže po povrchu, protože ty vážnější a smutnější věci se spíše jen naťuknou (smrt syna, Jiřího Šlitra a boj Semaforu s režimem..). Celkově však velice fajn podívaná, hlavně proto, že Jiří Suchý je prostě borec. (8/10) (07.03.2020)

Na Jiřího Suchého a Semafor nedám dopustit, i kdyby to bylo špatné. Ale není. Je radost se na to koukat. (08.08.2020)

Že píseň "Kamarádi" zpíval Suchý opravdu za sebe, je jasné každému, koho někdy jeho tvorba zajímala. Ale teprve po zhlédnutí tohoto vzpomínajícího bezmála dvadesátníka jsem mu tu víc než půlstoletí starou písničku beze zbytku uvěřil. Díky. (17.05.2020)

Nemyslím si, že by to byl nějaký vyloženě mimořádný dokument, a ani mi nepřišlo, že by se v něm poučený divák dozvěděl něco extra nového. Samotný Jiří Suchý je ovšem takový titán, před nímž je možné jen pokleknout v nehynoucím obdivu, že je prostě záslužné to připomenout a osvěžit, eventuálně dokonce ukázat mladším ročníkům. A místy je to hodně dojemné. (23.05.2021)

Olga Sommerová opětovně prokazuje, že je velká dokumentaristka. Dokáže se patřičně upozadit, až to na nezkušené diváky může působit dojmem, jako kdyby tento film vůbec neměl režiséra. Zcela nechává vyniknout individualitu Jiřího Suchého. Tleskám! (18.05.2020)

O divadle Semafor som vedel len to, že existuje, o Jiřím Suchým a jeho kolegovi Šliterovi tiež iba to, že existujú, respektíve existoval. Dokument ma tým pádom zásobil veľkým množstvom nových informácií. Na druhej strane ma Suchého tvorba, ako som mal možnosť sledovať v tomto dokumente, nijako zvlášť neohúrila, čo je možno dané aj tým, že nemám na Semafor žiadne nostalgické spomienky z mladosti. Jiří Suchý je ale veľký sympaťák a jeho skromnosť a optimizmus by mu mohli závidieť tisícky teenagerov zavesených na mobiloch 24/7. (02.10.2019)

Divácky vděčný portrét věnovaný tvorbě Jiřího Suchého sestává převážně z jeho vyprávění a vzpomínání a z četných ukázek jeho díla, od starších věcí, které skládal společně s Jiřím Šlitrem, po současnější počiny z nedávné doby. Informacemi naditému průřezu Suchého více než šedesátiletou hudební, pěveckou a písničkářskou kariérou nechybí odpovídající dobový kontext, velké množství archivních záznamů i nově natočený materiál, v němž se Jiří Suchý navzdory svému věku jeví jako neustále vtipkující a stále nevídaně tvořivý a pracovitý čipera s dobrou náladou a jasnou myslí, což jen posiluje obdiv k němu. Úplně základní fakta snímek záměrně vynechává, ideálními diváky jsou proto ti, co Jiřího Suchého a alespoň některé jeho písničky už znají, mají ho rádi a chtějí se o něm dozvědět víc. (06.07.2019)

Nie každý dokument Olgy Sommerovej sa mi páčil, ale tento áno. Levím podielom k tomu prispel bohatý život Jiřího Suchého a dielo, ktoré po ňom ostane. Film má vďaka tomu potrebný spád a tá stovka minút ubehne ako voda. V komentároch mám na prvom mieste andertona, ktorý priznáva že o Semafore, Suchom a Šlitrovi vedel iba to, že existujú. To ma ohromilo. Moja generácia žila pesničkami a hrami S+Š a nebral som do úvahy, že pre väčšina populácie je to už iba vzdialená história. Asi tak, ako je pre mňa vzdialenou história Osvobozeného divadla. C'est la vie. (17.05.2020)

Mramorizace Jiřího Suchého jeho vlastními slovy aneb audiovizuální pomník, který udělá fanouškům nejen divadla Semafor radost. Jak je u nás zvykem, dělí naši kulturní historii na 60. léta a současnost, mezi tím nebývá nic, co by stálo za řeč. Útržky z dobových klipů potěšily, Suchého šlágry už stihly zlidovět, ale je to jen film, který se lehce sleduje, ale s ničím se nepere. (30.09.2019)

Je to pamětnicky laděno bez nostalgie či stesku. Není to příliš chronologické. Sledování dokumentu vyvolává nakažlivě pozitivní náladu v rytmu swingu a rokenrolu. Líbila se mi improvizace Suchého při výpadku paměti nebo jak si v klatovské lékárně zahraje na malého kluka. Jsou zde krásné černobílé archivy. Suchý si nás pustil i do své rodiny kde syn přesně vystihne podstatný rys otcovy povahy, když sdělí: „Mám po něm mírnost.“ . Starými fotografiemi Suchý listuje bez sebedojímání a zábavně. Období normalizace Sommerová shrne jedinou obecnou větou, protože asi z Suchého dostávat ukřivděnost. Je to trochu na mě dlouhé, ale přistihl jsem se, že si prozpěvuji. (17.05.2020)

Dokumenty Olgy Sommerové mám ráda a ani Lehce s životem se prát není výjimkou. Uznávám, že taková požehnaná "látka", takový "materiál", jakým je pan Jiří Suchý a potažmo ( a po zásluze tolik vzpomínaný) pan Jiří Šlitr, skýtá pro dokumentaristu oceán možností, jak snímek uchopit a paní Sommerová to uchopila opět dobře. Ve Zlatých šedesátých jsem byla ještě na houbách, ale sotva jsem pobrala v následujících desetiletích trochu rozumu, už mě životem provázely slavné písničky a obličeje, které ze Semaforu vzešly. Dokument je natočený pro mě. Oldřich Nový, Werich, Armstrong, tolik píle, tolik práce, prostředí, které "voní" nejen barvami, hudbou a inspirací... Slzy dojetí se mi spontánně tlačily do očí prakticky během celé projekce, ale byly to slzičky přes úsměv a hřejivý pocit kdesi uvnitř duše. Je moc pěkné uceleně sledovat aspoň jakýsi střípek díla, které pan Suchý vytvořil. O věcech smutných mluví s úsměvem, stejně jako to uměl Miloš Forman, laskavost, humor, energie čiší z plátna a do toho všeho ta přirozená skromnost. Vzácný, renesanční člověk, který nám hodně dal a stále nám má co říct. RESPEKT, POKLONA, MÁ ÚCTA a Olze Sommerové za její počin dík. Snímek bych zařadila jako "doporučený dokument" pro základní a střední školy, poněvadž jeho vysoká sdělovací hodnota, může zažehnout nejeden maličký kulturní plamínek, který zatím nesměle doutná a není si jistý, jestli má/nemá? A teď pramínek: "Pramínek vlasů, ti ustřihnu potají..." (24.10.2019)

"Nashledanou, nashledanou, až se budeš sama ptát, utrhni si růži planou, nashledanou, nashledanou,, mám tě rád." Jiřího Suchého nejvíce obdivuji jakožto básníka. Tento průřez jeho (a dalších) tvorbou je fajn. Semafor nejvíce působil ještě dříve, než jsem rozum začala brát, přesto jsou mi jejich písničky velmi blízké. (19.01.2022)

Výborný dokument, ohromné, talentované a inspirativní osobnosti, krásné archivní záběry, které člověk jen tak neuvidí. Doufám, že nezůstane u jedné ceny.... Kdybych dokument viděla doma, a ne v kině, určitě bych zpívala a tancovala. Takhle jsem pouze téměř celou dobu "jela hlavou" jak na rockovém koncertě 😁😃😎👍😜 "Teď my řekni, jak by se měl zachovat takovej král, když jedni mají pravdu a druhejch je víc?" (10.12.2019)

Tak jsem byl v kině a velká spokojenost. Na tohle se dobře dívá, krásně se to poslouchá a dokonale se u toho relaxuje. O Semaforu jsem předtím moc věcí nevěděl, teď už jsem na tom podstatně líp a bylo to celé moc příjemné. Některé ukázky mě fakt pobavily a vybídly k tomu si Semafor v budoucnu trochu proklepat. A to především 60.léta s úžasným Šlitrem.❤ (03.10.2019)

příjemný dokument jehož jedinou ambicí je pobavit a připomenout,že Jiří Suchý je tu stále a i v pokročilém věku by strčil do kapsy mnohem mladší kolegy (snad jen na nějakou tu MeToo hru bych fakt nešel).Osobně jsem měl sice vždycky radši Cimrmany a ze Semaforu Šimka s Grossmanem,ale těch víc jak 100 minut tu bylo fajn....70% (19.05.2020)

Prostě Sommerová, která ani tímto počinem nevystoupila ze svého standardu. Opravdu krásná pocta panu Suchému, která nás provede jeho profesním a soukromým životem. Vyprávění a vzpomínání Jiřího Suchého je prošpikováno dobovými ukázkami z jeho díla. Hodně prostoru je věnováno Šlitrovi, se kterým vytvořil legendární dvojici. Zazní spousta známých písní, ale také ukázky z jeho současné tvorby. Dokument ukazuje Suchého jako pracovitého a činorodého muže, který musí stále tvořit, je pečlivý a nedokáže odpočívat. Mám hrozně ráda Suchého tvorbu a písně, v životě mi přinesly mnoho radosti a jistě ještě přinesou. Těší mě, že je o mém oblíbenci natočen tak krásný dokument. Děkuji, paní Sommerová! (06.07.2019)