poster

Sbohem, má konkubíno

  • Čína

    Ba wang bie ji

  • Čína

    霸王別姬

  • Hong Kong

    Ba wong bit gei

  • anglický

    Farewell My Concubine

Drama / Romantický / Hudební / Válečný

Čína / Hong Kong, 1993, 171 min

Režie:

Kaige Chen

Předloha:

Pik Wah Li (kniha)

Kamera:

Changwei Gu

Hudba:

Jiping Zhao
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bluntman
    *****

    (KDV) Páté generaci filmařů bývá často vytýkáno, že Čínu ukazují vášnivou a krutou, tj. takovou, jakou si ji představují na Západě. Mezinárodně ceněný film SBOHEM, MÁ KONKUBÍNO, ve kterém je zmapován politický a kulturní vývoj Číny za víc jak půl století (1920 – 1977), se k takové kritice přímo nabízí. Výtky ohledně exploatování hereckého prostředí a hybných dějinných událostí sice jsou nasnadě, ale opomíjelo by se tím, že všechna divadelní – až operetní – opulentnost je promyšlena propojena s tématem, které je věrné zásadám Páté generace – kritickému pohledu na čínské tradice. Pekingská opera není vylíčena jenom jako místo tvrdé dřiny, kde budoucí herce „trénují“ nebezpeční násilníci, ale zároveň je ztvárňování ženských postav mužskými herci spojeno (implicitně i explicitně) s homosexualitou. Rozpad tradičních čínských hodnot vede ke krizi identity, která má zdrcující následky. Nabízí se tak SBOHEM, MÁ KONKUBÍNO chápat jako queer film, který přepracovává historii queer prizmatem. Nepřekvapí tak, že Jackie Chan, ačkoliv sám herec s výchovou v Pekingské opeře, odmítnul hlavní roli z důvodu možného narušení svého chlapského image.(18.5.2011)

  • Pecival
    ****

    Pro našince možná trochu hůře stravitelné (pokud se tedy nějak více neoritentuje v Čínské kultuře), ale na druhou stranu to prostředí může přidat jistou exotiku. Bezesporu zajímavé drama, které bez problému zaujme a i přes svoji délku nenudí. Namaskovaný Leslie Cheung se svoji nehybnou, stoicky klidnou tváří něměl chybu - nicméně Pekingská opera je zlo (no ta Evropská vlastně taky :)(10.8.2010)

  • Shadwell
    ****

    Krátce řečeno: Tygr a drak bez kung-fu. Obšírněji řečeno: Nevyčerpatelný roh hojnosti božské kozy Amalthey vydal epos s nepřebernými scénami intertextuálními (které kladou nárok na znalost kulturního zázemí Číny) i soběstačnými (které tento nárok nekladou). Stylistická poznámka: U obrazu pracuje film obecně tak, že Vám nejprve ukáže dívající se postavu, a poté objekt, který postava sleduje. U zvuku je tomu obráceně, princip je založen na přechodu od zdroje zvuku k naslouchajícímu. V Sbohem, má konkubíno je řada zacyklených dvou-záběrů, kde je výše uvedené spojeno: 1. záběr - postava kamsi hledí a vyluzuje zvuky, nejčastěji jde o herce Opery a 2. záběr - sledovaný předmět je ve skutečnosti divák, který zároveň naslouchá a rovněž na cosi hledí, konrétně na herce, čímž se vracíme zpět k prvnímu záběru. Zvuk tudíž napomáhá k tomu, abychom se odtrhli od zdroje (herec) k naslouchajícímu (divák), a tím pádem si film vytváří motivaci k tomu, aby sledoval i nezáživné a „zbytečné" publikum.(11.11.2008)

  • May
    *****

    Jde o náhled do tří životních etap excelentních herců čínskéh opery. Od brutálního 'výcviku', kdy prolévali nejen pot ale také potoky krve a všechny útrapy hrdinně snášeli s cílem být těmi nejlepšími, slavnými, bohatými a uznávanými, ne jen obyčejnými lidmi, kteří by celý svůj život promrhali v chudobě a nouzi, přes první životní úspěchy na poli umění, první lásky, vášeň, žárlivost, až po definitivní rozpad všech vztahů díky politické situaci, nevraživosti odpůrců, nepřejících a zlomyslných lidí, které uspokojoval pohled na trosky kdysi navenek spokojených občanů, kteří v zoufalosti zradili všechny své blízké včetně sama sebe a odhalili tak na veřejnosti svou slabost, kterou před světem schovávali pod maskou pestrobarevných kostýmů. Vláčný, neuvěřitelně pestrý film jak po vizuální stránce tak i po citových dojmech z tříhodinového požitku.(3.8.2004)

  • MaedhRos
    *****

    Dalo by se sofistikovaně promlouvat o bohaté interní symbolice, o tom, kterak se ve filmu vrství, rozvádějí a opakují variace na základní motiv z titulní opery v několika rovinách a v různých kontextech, jen aby se to všechno v závěru s brutální efektivitou střetlo v jediném bodě - ale v mém případě onen jediný bod reprezentoval bezchybný 'zásah na komoru', pročež mi tváří v tvář Konkubíně tak nějak docházejí slova. Tenhle film mě asi před rokem obrátil naruby a rozebral na součástky takovým způsobem, že jsem doteď neposbírala všechny šroubky a kolečka. Jeden až tři framy z Farewell My Concubine bohatě stačí k tomu, aby se mi všechny ty dojmy a emoce, co se mnou mávaly po jeho zhlédnutí, znova a s plnou parádou nahrnuly do hlavy. Patřím sice k lidem, co se nechají rádi a snadno dojmout, ale čím víc o tom přemýšlím, tím jsem si jistější, že *tohle* se mnou v posledních x letech žádný jiný film neudělal. Farewell My Concubine je neuvěřitelně intenzivní divácký prožitek - a poměrně vzácná připomínka toho, co film - tu a tam - doopravdy dovede.(15.12.2007)

  • - Jackie Chan dostal nabídku hrát hlavní roli kvůli jeho vlastnímu dětskému zážitku z pekingské opery. Chan to ale odmítl v obavě, že se ve filmu objevuje homosexuální tematika, která by poškodila jeho reputaci. (Kulmon)

  • - Úplně první čínský film, který získal Zlatou Palmu v na Filmovém Festivalu v Cannes. (Kulmon)