poster

Žlutá země (festivalový název)

  • Čína

    Huang tu di

  • Čína

    黄土地

  • anglický

    Yellow Earth

Drama

Čína, 1984, 91 min

Režie:

Kaige Chen

Předloha:

Lan Ke (kniha)

Scénář:

Kaige Chen

Kamera:

Yimou Zhang

Hudba:

Jiping Zhao
  • KlonyIlony
    ****

    Rozkošné propagandistické dílo. Kdyby česká komunistická strana verbovala filmaře k natáčení podobnách filmů, určitě by se uržela déle u moci (lol) – na rozdíl od ní ale čínští komunisté mají šanci (pro někoho) uvěřitelně prezentovat svoji “historickou misi” v pozitivním světle, což čeští komunisté asi nemůžou ani předstírat. Ideologický je film od začátku do konce, i když mnoho věcí je v něm ukázáno realisticky a bez idelizování a přikrašlování (hlavně vesnický život), nebo naopak zbytečného přehánění krutostí “staré společnosti”, což by sedělo komunistickému narativu dějin. Švarný junák “bratr Gu” z Čínské lidové osvobozenecké armády jde sbírat lidové písně na vesnicích v chudém, suchy sužovaném čínském severu. Zde je konfrontován s letargií a odevzdaností osudu obyvatel žijících v tradičních společenských strukturách. Jako správný socialistický úderník se snaží lidem ukázat “správný” náhled na život, nadchnout je vidinou pokroku a socialismu; jeho argumenty dovedou zpochybnit světonázor starších a inspirují k revolučnímu boji mladé, zejména dívku Cuiqiao. Zřejmě podle mota “mládí vpřed” Cuiqiao zosobňuje romantickou, vášnivou stránku “duše lidu”. Její baladické písně o utrpení, často s feministickým podtextem, vyjadřují touhu po svobodnějším životě a po novém upořádání společnosti. Bratr Gu je pro ní možná první platónickou láskou, své fyzické a duševní síly ale chce směřovat ke službe KSČ. Po vizuální stránce je film velmi povedený, velice mě nadchlo zachycení autentického čínského folklóru. Mám ale pocit, že se na film dokáží dodívat do konce pouze historici Číny, studenti fimových věd, antropologové apod..(29.7.2011)

  • GigaPudding
    ****

    Pěkně natočené prázdné hory a vesnička, kde si místní při těžkém a náročném životě a práci pomáhají zpěvem písní, které zapisuje voják vyslaný na venkov právě kvůli sběru lidových písní. Krom krásných písní ale asi nejvíc zapůsobí snaha hlavní hrdinky se trošku emancipovat a vzepřít se zpátečnickému zvyku, kdy se musí provdat za někoho koho nezná a bez možnosti vlastní volby. Že "záchranu" najde ve vojákově vyprávění o tom, že komunismus nabízí lepší alternativu a neuznává tyto venkovské tradice určitě neškodí samotnému filmu a mnohem spíš to zapadá do snahy přiblížit obraz tehdejší doby.(1.7.2010)

  • strougy
    ***

    Poklidně plynoucí drama o životě na čínské vesnici v období počátku 2.světové války a o střetnutí jedné tamní tradičně žijící rodiny s komunistickým vojákem, vyslaným do zdejších končin sbírat lidové písně. Zadumanou atmosféru prokládanou krásnými písněmi nepříjemně narušují pouze ideologicky zabarvené pasáže ukazující komunismus jako moderní, lidská a zde především ženská práva zaručující systém. Lepší 3*.(8.4.2010)

  • Bluntman
    ****

    (KDV) Žlutá země je vlajkovou lodí filmů tzv. Páté generace čínských filmařů, tj. těch, kteří se dostali do škol až po jejich znovu-otevření. Pro film jsou určující dvě jména, a to režiséra a kameramana, který se později taktéž stal výraznou filmařskou osobností generace, jejíž díla se vyznačovala „kritickým pohledem na tradiční čínskou kulturu“ (Encyklopedie čínského filmu, Zhiwei Xiao, str. 29)._____ Jména Čchen Kai-ke a Čang I-mou jsou spojována především s estetizovanými počiny, které jsou obrazově okázalé a výrazně barevně laděné (Čan I-mou již od svého debutu Rudé pole, Čchen Kai-ke díky svému pravděpodobně mezinárodně nejznámějšímu dílu Sbohem, má konkubínu). Žlutá země tak překvapí svou neokázalostí, kdy se na místo výrazné práce s barvami (Čan) a předváděním toho, co bylo pro danou dobu typické (Čchen), sází spíše na civilnost a realističnost._____ Komunistická linie je zde sice přítomna, ale jednak je neodmyslitelná vzhledem k době, o které film pojednává a kdy byl natočen, jednak (viz citace výše) se na tradice nahlíží kriticky a postavy tíhnoucí ke komunismu neskončí nejlépe.(18.5.2011)

  • ScarPoul
    ****

    Veľmi mám rád zobrazenie tradícií vo filmoch, ktoré sa odohrávali kedysi. Žltá zem aj napriek pozitívnemu komunistickému pohľadu tvorí veľmi prekvapivo epickú báseň na chudobu. Neskôr režisér Zhang Yimou v úlohe kameramana blúdi horami a prachom, necháva sa uniesť ľudovými piesňami a keď sa mu to zunuje sadne si k povodiu Žltej rieky a sleduje mesiac. Príbeh je veľmi jednoduchý, takmer bez dramatickej scény. Omnoho väčšiu dynamickosť majú samotné oslavy, alebo modlenie sa k Bohu Dažďa. Vo svojej jednoduchosti veľmi krásny film. Komunisti tak naivný až sú súper. A ten dedinský život aj napriek ťažkým podmienkám lahodiaci oku.(11.10.2015)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace