Le Corbeau
The Raven
Le Corbeau
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Nicolas HayerHudba:
Tony AubinHrají:
Pierre Fresnay, Ginette Leclerc, Micheline Francey, Héléna Manson, Jeanne Fusier-Gir, Pierre Larquey, Noël Roquevert, Pierre Bertin, Louis Seigner, Sylvie (více)Obsahy(1)
Malé provinční městečko St. Robin žije poklidným tichým životem do té doby, než jeho obyvatelé začnou dostávat anonymní dopisy podepsané pisatelem Havran. Jedním z prvních adresátů je doktor Germain, který má poměr s manželkou svého kolegy a nelegálně se věnuje potratům. Když jeden z Germainových pacientů spáchá sebevraždu, městem začne prorůstat atmosféra podezírání, nervozity, vzájemného obviňování a strachu...
Druhý film slavného režiséra Henri-Georgese Clouzota HAVRAN (Le corbeau) byl mistrovským dílem, k němuž si Clouzot sám napsal scénář (ve spolupráci s Louisem Chavancem), přičemž vycházel ze skutečného případu ze dvacátých let ve městě Tulle. Příběh prostoupený atmosférou podezření a strachu, v němž vynikají nelichotivé portréty obyvatel maloměsta, kde se moudrost provokativně snoubí s cynismem a nepřímo se v něm útočí i na církev, byl velmi silný a pečlivě realizovaný. Na jeho výsledku se podíleli slavní herci té doby jako Pierre Fresnay nebo Micheline Francey, zaujala i Ginette Leclerc v roli lékařovy milenky, poctivou práci odvedli ale i umělci v menších úlohách.
Film se natáčel na jaře 1943, exteriéry byly pořízeny ve městě Montfort L'Amaury nedaleko Paříže, premiéru měl 28. září 1943. Zaznamenal značný ohlas a okamžitě byl napaden jako nemorální. Titul vyprodukovala společnost Continental Film, která pracovala pod německým dohledem a osobně německý ministr propagandy Goebbels podporoval jeho distribuci v zahraničí, ale překvapivě německá společnost Tobis odmítla uvést film v Německu právě pro jeho příliš temné vyznění. Zatímco za války se náhled na HAVRANA odehrával pouze v mezích halasné kritiky a odmítání, po osvobození byl přímo zakázán. Mimo jiné proto, že levicoví kritici v něm viděli odkazy na Hitlerův Mein Kampf, ale především s ohledem na vlastní nelichotivou nedávnou historii, kdy anonymy a strach dotvářely atmosféru v okupované Francii.
(argenson)
Recenze (24)
Není divu, že se Francouzi na Clouzota po válce dívali skrze prsty. Poměry v malém francouzském městečku vykresluje s nestydatou jízlivostí. Na postavách mu nesejde, nikomu nestraní. Víceméně prohnilí jsou jeho perspektivou všichni (jen ženy trochu víc). Nebezpečným udavačem by mohl být prakticky kdokoliv. K odhalení skutečného pachatele se sice dobírá komicky velkou oklikou, ale detektivní linie je stejně podřazená té socio-kritické, poukazující na schopnost člověka zneužívat atmosféry strachu k páchání nejodpornějších zločinů. 75% ()
Uživatel Roby Roy má pravdu, že by neškodila větší propracovanost postav na druhou stranu, ta postupná gradace a přibývající nedůvěra a obviňovaný je prostě obdivuhodně zpracovaná . ()
Jeden z nejslavnějších filmů vzniklých za německé okupace Francie. V prostředí maloměsta vzrůstá paranoia a vzájemná podezřívavost a nedůvěra prostřednictvím anonymních pomlouvačských dopisů. V kontextu doby a situace ve FR zajímavé dílo, ale na můj vkus příliš rychle nahozené a nepropracované vztahy mezi postavami (viz Clouzotovy Ďábelské ženy, s těmi jsme měl stejný problém). ()
Skvelá téma, ktorá by si scenáristicky ešte trošičku zaslúžila rozpracovať. Ale aj tak ide o skvelý nadžánrový thriller. Scéna s písaním listov je fantastická, pointa celkom prekvapivá a záverečná katarzia silná. 9/10 ()
Pravdivé a univerzálně platné: "Na malém městě, tady nebo někde jinde..." ()
Clouzotovy Ďábelské ženy mám hodně rád, ale Havran mě bohužel neoslovil. Ačkoli to mám jen hodinu a půl, táhlo se to nekonečně, nedostalo to ze mě žádné emoce a v podstatě vůbec mě to nebavilo. A závěrečné rozuzlení je takové... že mi bylo vlastně jedno, jak to skončilo. Ten film je podle mě beznadějně zaseklý v době svého vzniku a dnešnímu zmlsanému divákovi už nemá co nabídnout. ()
Detektívka, kde sú všetci podozriví (vrátane hlavnej postavy) a zároveň všetci detektívmi. Taká temnejšia verzia Vesničky mé střediskové, kde dochádza ale aj k vraždám. Na dnešnú dobu trochu príliš skratkovito prerozprávané, ale je to proste Clouzot a jeho pointa je ako vždy nečakaná. Tu nie síce šokujúca, ale môj osobný tip bol iný páchateľ. Tomuto chlapovi nižšie hodnotenie dať nedokážem, na to má príliš prepracovanú vizuálnu stránku. Kde vidím menší problém, je spôsob doručovania listov....to nikto z miestnych nikdy nič nevidel? ()
Spočiatku sa to nejaví príliš vábne, dlhší rozbeh stráca na rytmike filmu, našťastie všetko zachraňuje kvalitná filmárčina. Akonáhle sa objaví prvý dopis, nastane zvrat plný nervozity, strachu a ¨podozrievania. Všetko okorenené duchaplnými dialógmi ( dokonca aj vtipnými ) speje k prekvapujúcemu koncu, kde záverečná scéna je priam ukážkou vyspelosti vo filmovom umení. ()
Zneklidňující drama o jazyce, který se obrátil proti lidem. Znesvěcené slovo, po desetiletí připravované o svou podstatu - jsoucnost - a nakonec se zvrátivší v neutichající hlučnou němotu nesouladných, neporozumivých promluv, zavládne v pravém rodném hnízdě své poskvrny, v maloměstě. V podobě lži, pomluvy či udání – ba v jejich pouhé možnosti – vytrvale rozkládá, vzdaluje a osamocuje všechny bytostně (a nevědomě) hladové po tom Slově pravém, integrujícím a vyjadřujícím. Povstává dav, „lidský hvozd, na jehož stromech visí ovoce smrti,“ jak napsal Ernest Hello již skoro o století dříve, věštící chmurný pád moderní epochy, z níž vymizelo posvátné mlčení a samota v Bohu. ()
Nepřekonatelná zloba a zášť se skrývá v lidské duši. Problém se nejen nadhodí, ale i identifikuje. Způsobem, jenž je přesný a v měřítku mravního kodexu tehdejší kinematografie nesmírně odvážný. Clouzot udržuje napětí do doslova poslední minuty, nápomocni mu s budováním husté atmosféry nejsou jen skvělí herci, ale hlavně báječně noirová stínohra Nicolase Hayera. ()
80% ()
3,5 Už jsem viděl americký remake z 50. let. V podstatě jsem si ho vůbec nepamatoval. Francouzský originál není špatný, ale na můj vkus to bylo příliš pomalé a utahané. ()
Výborná psychologická detektivka z malebného prostředí maloměsta, které dodává na síle propracovaná kamera, jež hlavně ve scénách s utěkem obviněné jeptišky dosahuje působivého efektu. ()
Henri-Georges Clouzot patří k nejlepším francouzským režisérům, nikoli jen své doby ale celkově filmografie vůbec. Má styl, kterým dovede zaujmout, a je jedno, jestli je to thriller, kriminální film, nebo v podstatě čistý horor. Strhne diváka a pustí ho až na samotném konci, někdy ho zde skoro vyplivne. ()
NOIR FILM FESTIVAL 2015. ()
Henri-Georges Clouzot mě začíná stále víc bavit. Už v roce 1943 bylo možné vytvořit kvalitní psychothriller s alespoň pro mě naprosto úchvatnou závěrečnou scénou.. Stylově rozhodně zaujme, ale aniž by to bylo na úkor nějakého sdělení... Víc takových filmů a budu spokojený.. :) ()
Clouzot nepracuje se svými postavami jako charakterovými typy, v jeho pojetí jsou herci bližší šachovým figurkám. Víme o nich sice, jakou mají funkční hodnost, ale nevíme už zda jsou černí nebo bílí. Čím méně se projeví emocionalita, tím více je třeba přidat něčeho jiného. Recenzent vyprávěč**** v tom "něčem jiném" vidí rozpad jazyka, marast překrývající mystické silencium (velmi zdařilá recenze). Sám název filmu Le Corbeau (Krkavec), myslím, že i vycpaninou tu byl i krkavec, označuje nejen ptáka, ale i "krkouna" a navíc "anonyma". Škoda, že se Clouzot problému anonymů a střídání dob, kdy se házely do koše, a kdy se jim přisuzovala definitivní platnost, už dále nevěnoval. - Nedávno jsem dostal pokutu za to, že jsem parkoval čumákem auta v prostoru se zákazem parkování. Policajt, který po mně chtěl stovku, mi řekl, že by to sice nepovažoval za přestupek, ale dostal anonym, a všechny anonymy se musí pečlivě prověřovat. Dnes ovšem není třeba sepisovat složité dopisy, stačí vytáhnout z kapsy mobil.... Ladynka, které si film líbil, píše: "Na malém městě, tady nebo někde jinde..." To je správně, ale nemusí jít jen o malé město, na národní politické úrovni se to stát nemůže? ()
Anri Zorz Kluzo natocil ten slavny film ktory vznikol ked tie nacisticke hajzly z WEhrmachtu okupovali Francii . 82 % ()
Film má odhaľovať ľudské neduhy, hlavne v malomeste. V malomeste, kde je takmer každý človek neverník, kde takmer každý ohrieva posteľ žene svojho suseda a zjavne im to funguje a pravdu nahlas počuť nechcú. Až kým sa o slovo neprihlási anonymný hlásnik. Fakt divné majú Francúzi svoje mestečká, resp. majú o nich takú predstavu francúzski tvorcovia. Mne vadilo veľmi nelogické chovanie postáv, ktoré si nemilosrdným demaskovaním morálky veľké starosti nerobili, t. j. aj oná skľučujúca atmosféra je iba de jure, pretože vo filme absentuje. Film síce nenudí, ale to podstatné sa odohrá až behom záverečnej dvadsaťminútovky a to je na fungujúci film málo. ()
Ve skutečnosti byly dopisy podepsány "The Eye of the Tiger" a ne "The Raven". Režisér zvolil druhý podpis po popisu obžalované, který učinil novinář během procesu v roce 1922: "Vypadá jako malý ptáček, který složil křídla." Zajímavé je, že po tomto filmu slovo „havran“ zůstalo ve francouzštině („corbeau“) a označovalo někoho, kdo posílá anonymní dopisy. Je to velmi vzácný příklad filmového výrazu ovlivňujícího jazyk. ()
Související novinky
Noir Film Festival 2015 startuje již 20. 8.!
4 dny, 5 míst, 47 projekcí... Unikátní přehlídka filmů noir na hradě Křivoklát se blíží mílovými kroky! Třetí ročník festivalu, věnující se širšímu pojetí noirového fenoménu, startuje ve čtvrtek 20.… (více)