Ďábelské ženy

"Nebuďte sami ďábly. Nepokazte to, co by si vaši přátelé mohli odnést z tohoto filmu. Neříkejte jim, co jste viděli," naléhá závěrečný titulek. No dobře. Tak tedy velmi obecně: Ďábelské ženy jsou klenot kriminálního dramatu; už proto, že svůj žánr v nečekané chvíli přesahují. O právech na zfilmování románu dvojice Boileau-Narcejac se traduje historka podobná situaci z filmu Jára Cimrman, ležící, spící ("Teď tu byl!") s Alfredem Hitchcockem v roli toho, kdo přišel pozdě. Umím si představit, jak by film vypadal v jeho režii. Věřím, že Hitchcock by například nedopustil, aby se mu postavy na začátku a na konci rozpovídaly jen proto, aby divákovi něco vysvětlily. Nepochybně by našel způsob, jak totéž prostě ukázat. Ale kdyby Ďábelské ženy natočil, zřejmě by nevzniklo Vertigo, které stejná dvojice napsala přímo pro něj v reakci na tuto epizodu. Ďábelské ženy, jak leží a běží, se obejdou bez srovnávání s Hitchcockem, i když je pravda, že když jeho filmy znáte a jste zvyklí uvažovat o podobných zápletkách určitým způsobem, "svážete volné konce" dřív, než si režisér Clouzot přeje. Historka o vraždě, plánované milenkou a manželkou budoucí oběti, je ale poutavá už ve svém průběhu, dost neobvyklá na to, aby vás neznudila a dost uvěřitelná, aby umožnila dívat se na ni očima spoluviníka a bez dechu se spolu s hříšnicemi bát prozrazení. A je perfektně zahraná. Zejména režisérova manželka, drobná Véra Clouzot, která hrála pouze ve třech filmech, mě zaujala natolik, že určitě vyhledám dva zbývající. 90% (20.08.2010)

Veľmi schopný mysteriózny originál, ale predsa sa mi občas stane, že sa mi remake dostane pod kožu viac, čiže aj v tomto prípade ma americká verzia Diabolská pasca s diabolskou Sharon Stone podstatne viac nadchla. Originál musel byť v dobe svojho uvedenia úžasným trhákom a je tam len veľmi málo chvíľok, ktoré by ma vyslovene nudili. Simone Signoret očarí, ale v úlohe intrigánskej vražditeľky som si navždy zafixovala Sharon a mám pocit, že by ju v tejto úlohe nikto nemohol nahradiť lepšie. Hoci sa Diabolské ženy pýšia hororovým žánrom, skutočný hororový smer s pochmúrnejším dejom má na svojom konte remake s celkom prekombinovaným koncom. Takže subjektívne 4* za moju čistú úctu k originálom. (20.04.2010)

Přijde mi, že Les Diaboliques je hodně přeceňovaný film... Musím uznat, že herci byli výborní, zejména Véra Clouzot v roli křehké Christiny Delasalle, ale co z toho, když film má průměrnou atmosféru, absence hudby filmu moc nesedí, pointa je hodně předvídatelná a celkově se film dost vleče... A o horor se nejdná ani náhodou... (27.09.2012)

Velmi dobrý film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Napínavý děj a překvapivé rozuzlení se u mě podílely na příjemném filmovém zážitku. Film končí legračním upozorněním "Nebuďte ďábelští! Nekazte přátelům napětí ani zážitek. Nevyprávějte jim, co jste v tomto filmu viděli", které však v tomto případě platí do puntíku - pokud se nějak dopředu domáknete pointy, nemá už cenu na ten film koukat. To nejlepší, co lze v souvislosti s tímto filmem napsat, je doporučit případným divákům, aby si proboha nikde nic nečetli a film zhlédli zcela nezatíženi jakýmikoli informacemi, pokud je to nějak možné. UPDATE 1.9.2019 - Na druhé zhlédnutí už ten wow efekt prostě nefunguje, když člověk zná pointu. Stejně mě to ale bavilo, inspirace hitchcockovským stylem je zde zřejmá, a ten film velmi dobře pracuje s napětím a rozvíjením svého příběhu. Trochu si jen říkám, že chování milenky (Simone Signoret) nedává vzhledem k závěru místy smysl, a pak ten zcela finální zvrat, který naznačuje, že vše je možná ještě jinak, je na mě už moc překombinovaný - film je i bez toho už hodně za hranicí nějaké věrohodnosti - těžko věřit, že by se to takto skutečně všechno mohlo stát (mně osobně to ale nevadí, protože i sám Hitchcock věrohodností příběhu opovrhoval, podstatný pro něj byl jen celkový účinek filmu). Každopádně za mě velký respekt, že film starý 65 let stále neztrácí nic na své divácké zajímavosti. (21.07.2014)

Milostný trojúhelník přestává fungovat, a tak je třeba se jednoho vrcholu zbavit. Podle klepů vyfoukl Clouzot předlohu A.Hitchcokovi na poslední chvíli. Každopádně se i po dlouihých letech jedná o skvělý thriller, kde se zdánlivě mysteriozní prvky dají racionálně vysvětlit (jeden si hned vzpomene na E.A.Poa či našeho J.Arbese). A nebo má ve všem prsty skutečné nadpřirozeno? Zpočátku banální příběh začne pozvolna temnět a tam, kde by mohl skončit, se rozjíždí naplno. Tajemná Signoretová (kam se na ni v průměrném remaku hrabe Stoneová), noční chodby staré školy a špinavé vody bazénu. Černobílá šerosvitná kamera, chladná hudba, zvonění, napouštění vany a odbíjení půlnoci. Dokonalý plán má možná trhliny... (17.12.2014)