Ďábelské ženy

Chápem, že nejaká ta "diablovina" musela rokmi vyprchať, na strane druhej poznám nie jeden ešte starší film, ktorý je diabolsky (myslené metaforicky) funkčný dodnes. Takže za 3*. A bez výčitiek, pretože čo do scenára si to občas pomôže nejakou tou barličkou, občas to mávne rukou (máš sa v napätí triasť, nie premýšľať) a záver s opätovným odstavením školáčika do kúta je už čisto na otrávene prekrútené zreničky. Z čítaniek by som to ale samozrejme neškrtal, čo do atmosféry a celkovo odvahy v istých rovinách si to pozornosť (akademickú) zaslúži. (19.05.2020)

Teda, takú manželku ani milenku by som nechcel, ale zase na druhú stranu si za všetko mohol hlavný hrdina sám. Škoda, že som kedysi videl remake tohto filmu (Diabolská pasca, 1996), pointa a rozuzlenie príbehu mi preto boli už od začiatku známe. A práve to je na filme to najlepšie, nečakané rozuzlenie nad ktorým si divák povie - wau, super premyslený plán. Našťastie ma film prekvapil aj sympatickým výkonom oboch herečiek a príjemnou temnou noir atmosférou, ktorá ďaleko prevyšuje remakovú záležitosť. 75/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (14.10.2015)

Les Diaboliques sú pesimistickou a veľmi temnou adaptáciou, ktoré okrem naratívne plynúceho rámca zabŕdajú do všedných situácií, ktoré prenasledujú rozhádané a netolerantné manželské páry. Clouzotov rukopis je mrazivo prítomný, vstrebáva sa do tela a zabúdate, kde sa práve nachádzate. Svojou neobyčajnosťou a originalitou stojí takmer na rozmedzí poctivého remesla a dokonalosti. Videné aj v rámci polnočnej sekcie Cinematiku 2018. (26.01.2013)

Sice si na tyhle prastarý filmy moc nepotrpim, ale od Clouzota jsem viděl už Mzdu strachu a ta se mi líbila hodně, tak jsem zkusil mrknout i na tohle. No zub času se na filmu podepsal. Po těch 60 letech to působí už trochu naivně a navíc je to dost zdlouhavý, ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Potěšilo mě nečekaný rozuzlení. 60% (23.04.2014)

Velmi dobrý film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Napínavý děj a překvapivé rozuzlení se u mě podílely na příjemném filmovém zážitku. Film končí legračním upozorněním "Nebuďte ďábelští! Nekazte přátelům napětí ani zážitek. Nevyprávějte jim, co jste v tomto filmu viděli", které však v tomto případě platí do puntíku - pokud se nějak dopředu domáknete pointy, nemá už cenu na ten film koukat. To nejlepší, co lze v souvislosti s tímto filmem napsat, je doporučit případným divákům, aby si proboha nikde nic nečetli a film zhlédli zcela nezatíženi jakýmikoli informacemi, pokud je to nějak možné. UPDATE 1.9.2019 - Na druhé zhlédnutí už ten wow efekt prostě nefunguje, když člověk zná pointu. Stejně mě to ale bavilo, inspirace hitchcockovským stylem je zde zřejmá, a ten film velmi dobře pracuje s napětím a rozvíjením svého příběhu. Trochu si jen říkám, že chování milenky (Simone Signoret) nedává vzhledem k závěru místy smysl, a pak ten zcela finální zvrat, který naznačuje, že vše je možná ještě jinak, je na mě už moc překombinovaný - film je i bez toho už hodně za hranicí nějaké věrohodnosti - těžko věřit, že by se to takto skutečně všechno mohlo stát (mně osobně to ale nevadí, protože i sám Hitchcock věrohodností příběhu opovrhoval, podstatný pro něj byl jen celkový účinek filmu). Každopádně za mě velký respekt, že film starý 65 let stále neztrácí nic na své divácké zajímavosti. (21.07.2014)