poster

Ďábelské ženy

  • Francie

    Les Diaboliques

  • Slovensko

    Diabolské ženy

    (festivalový název)
  • USA

    Diabolique

  • Velká Británie

    Les Diaboliques

Film-Noir / Horor / Mysteriózní / Thriller

Francie, 1955, 114 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hwaelos
    ****

    Ďábelské ženy jsou filmem, za který by se nemusel stydět ani Hitchcock, ani Nolan. Zápletka působí svěže i dnes a Clouzotova režie je suverénní. Filmu podráží nohy jen nepříliš životné dialogy a roztahané tempo první půlky filmu. Vynahrazuje to ale znepokojivý závěr. Mimochodem, překvapilo by mě, kdyby zmateně působící (ale geniální) detektiv nestál předlohou pro Columba...(1.7.2019)

  • Oktavianus
    ***

    Velmi nekonzistentní a mám nemalé výhrady. Jednak proto, že o horor nejde, leda tak o kriminálku s jemně hororovým nádechem, ale to by nevadilo. Problém je, že děj graduje až v druhé části, a to až dlouze po vraždě, kdy se množí tajemné náznaky, až do napínavého finále se zajímavou pointou i vtipnou tečkou. Jenomže předtím máme snad hodinu a čtvrt dlouhé, rozvleklé, nedějové nudy. Až do vraždy jsem už málem lezl po zdi, ale i pak dlouho nic, než se konečně začalo něco dít. Což je škoda, protože jinak by šlo o špičkový zážitek. Pokud měl o tento film zájem Hitchcock, je velká škoda, že se mu to nedostalo do ruky. Jsem si jist, že pod jeho vedením by to dopadlo mnohem lépe. Vzhledem k tak vysokému hodnocení zde i na IMDb se cítím trošku zklamaný...(27.3.2014)

  • Exkvizitor
    *****

    Ďábelské ženy nás bez výraznější expozice vrhají střemhlav do děje: Na internátní škole se právě dokončují přípravy vraždy. A to vraždy celkem ordinérní, v průběhu jejíž realizace dochází k standardní řadě pro pachatele nechtěných epizod, které by se v běžném kriminálním příběhu staly zdrojem usvědčujícího materiálu pro pilného detektiva. Jenže všechno je úplně jinak! Mrtvola oběti mizí, jiná se objevuje, detektiv je podivný vlezlý stařík, nic nedává smysl... Rozuzlení je nejednoznačné a klade více otázek, než kolik jich zodpovídá. A tak se Ďábelské ženy dostávají po bok takových zneklidňujících (a žánru se vymykajících) filmů jako Antonioniho Povolání reportér, Hanekeho Utajený nebo Hitchcockovo Vertigo. - Snímek je velmi zdařile nasnímán a sestříhán. Některé momenty (jako detailní záběr na kolo automobilu, které rozjíždí kaluž s papírovou lodičkou) pak skutečně upomínají přímo na Hitchcocka.(23.8.2008)

  • PetrPan
    ****

    Posledních deset minut čistokrevného hororu hravě strčí do kapsy celý zbytek snímku, který želbohu má i svá hluchá místa. Zejména v první půli, tedy než se napustí vana, se vše poněkud vleče. Navíc onen milostný trojúhelník mi přišel stejně pravděpodobný jako soužití pejska a kočičky od pana Čapka. Jakmile si však Michel Delasalle přihne z láhve jemně ochucené whisky, počnou se dít podivuhodné věci a příběh se rozjede na plné obrátky. Přibývá záhadných událostí a atmosféra houstne, až přijde již zmiňované fantastické finále korunované nejednoznačnou pointou, která báječně stvrzuje název filmu.(10.5.2015)

  • Matty
    ****

    Název možná odpovídá mínění některých individuí, což ovšem nijak nemění jeho zavádějící charakter – s ďáblem v tomto filmu koketují všichni. Mimo jiné tím dává najevo, že nevzniknul ve Spojených státech, kde by studioví mogulové těžko odkývli scénář tak nevybíravě reflektující mravní prohnilost navenek spořádaných občanů. Rouhačství obsažené v tom, jak se jedna z hrdinek, bývalá jeptiška, obrací k Bohu zády, muselo v padesátých letech přimět k pokřižování nejednoho tvrzeného křesťana. Dnes, přes pět dekád od své premiéry, již nejsou Les Diaboliques tak šokující a splňují spíše kritéria psychologického thrilleru než hororu, některé scény mají ale stále sílu měnit skupenství krve. Přinejmenším těch pár závěrečných minut. Henri-Georges Clouzot si od postav drží odstup, v detailech je zabírá pouze chce-li okamžik učinit napínavějším (telefon, nebožtík). Se stejnou věcností přistupuje k ústřednímu zločinu. V samozřejmosti jeho provedení je cosi, ano, ďábelského. Nejvíc diskutovanou asi navždy zůstane první zvrat (ten druhý, „Viděl jsem ji“, mne znepokojil ještě více). Neřekl bych, že zcela právem. Sice nás nutí zpětně přehodnocovat vztah k viděnému, zda-li jsme vážně viděli, co si myslíme (k čemuž nutí více scén), ale v některých ohledech je v přímém rozporu s tím, jak se zainteresované postavy chovaly doposud. 85%(18.8.2009)

  • - O natočení tohoto filmu měl veliký zájem Alfred Hitchcock. (Pavlínka9)

  • - Na výrobě filmu se podílela produkční společnost Vera Films, která své jméno dostala po režisérově manželce a představitelce jedné z hlavních rolí (Vera Clouzot). (argenson)

  • - Natáčelo se v Paříži a v několika dalších městech ve Francii. Scéna nakládání mrtvoly do auta byla natočena v Montfort-l'Amaury poblíž Paříže, kde Clouzot v té době žil a již předtím zde točil film Havran (1943). Jako Delasallova soukromá škola posloužil zámek ze 17. století v L'Étang-la-Ville poblíž Paříže. Budova zámku byla v té době nevyužitá a bazén, který je důležitou součástí děje, byl postaven přímo pro potřeby natáčení. Clouzot měl zájem vytvořit ze zámku filmové studio, nakonec jej ale koupilo město a dnes je zde radnice. (argenson)