Indické nokturno

Indické nokturno je typická pociťovka, které se vyhněte, pokud vám jde o silný příběh a hrdiny a efektní zápletku. Nakonec totiž není důležité, jestli Francouz hledal svého přítele nebo svůj ztracený stín. Někdy i cesta může být cíl a tady jde o zajímavou road movie po indických městech a dopravních trasách. V jedné ze scén filmu líčí spolucestující barvitě krásy Madrásu a všechny turistické cíle a když se ho nakonec hrdina zeptá, jak tam obvykle cestuje, odpověď zní, že tam dosud nebyl, ale že není důležité být v přímém kontaktu, aby se člověk stal znalcem. Indické nokturno ale sděluje, že osobní kontakt s cizí kulturou a prostředím je hodně důležitý a některé zkušenosti jsou nepřenosné. Ve filmu hraje důležitou, v podstatě dominantní roli kamera, která zaznamenává bídu slumů, depresivní prostředí velkoměstské nemocnice, noclehárny i luxusní hotely. Pokud má pravdu česká novinářka, která tvrdí, že lidé na své dovolené vyhledávají exotiku, která znamená, že v oněch zemích nic pořádně nefunguje, pak je Indie pro takové cestování nejspíš ideální cíl. Nokturno je pomalý film, na který je potřeba se vyladit a být odpočatý. Celkový dojem: 60 %. (27.04.2014)

Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ (22.06.2020)

Chybí příběh, herci jakž takž, všechno se vleče. Indie je krásná země. (02.05.2014)

Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. (27.01.2015)

Putování živoucí Indií (v protikladu k Indii turistické; ne náhodou je film uvozen hádkou hlavního hrdiny s taxikářem o tom, kam ho má odvézt) a pátrání... po kom vlastně? V posledku každá opravdu důležitá cesta prozradí nejvíce o osobě, jež tuto cestu koná, a cesta podniknutá v Nocturne indien v není výjimkou. Klíčové zjištění, k němuž hledající Rossignol postupně dospívá, zní, že "Já je někdo jiný", přičemž přijetí, či nepřijetí tohoto snímku u toho kterého diváka by pak bylo možné odvodit snad i od toho, nakolik tato královsky paradoxní teze tímto konkrétním divákem otřásla - či nakolik ji byl schopen vůbec identifikovat a přijmout ji nejen za zastřešující motiv (znovu a znovu jmenovaný F. Pessoa. proslavený vytvářením stále nových a nových autorských identit; na Západě vzdělávaný lékař, který dle svých vlastních slov může jakožto kardiolog a ateista v indické společnosti působit jako cizorodý prvek; inkognito Žida přeživšího holocaust cestujícího s Rossignolem ve vlaku a kontrast jeho avízovaného a skutečného cíle cesty do Madrasu; teosofická společnost; věštba z autobusové čekárny), ale i za vůdčí princip výstavby díla (vzato do důsledků film ani nemohl skončit jinak, než že SPOILER hledající splynul s hledaným, čímž každé ze setkání, jimž si Rossignol prošel, přestalo být dílčí událostí, stopou vršenou na stopy v honbě za Xavierem, ale nabylo zvláštní jedinečnosti, stálo se událostí-vlastním vesmírem SPOILER), se všemi rozpornostmi (v logice západního myšlení) z toho plynoucími. Každopádně, tahle nějak to vypadá, když na vás skrze obrazovku dýchne exotika (a ne pouze na rovině vjemů, ale i myšlení!). 80 % (28.08.2023)

Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel. (05.09.2014)

Nádherné putování po Indii za doprovodu fyzických pocitů i dušeních vzpruh. (Marný) pokus o klování záchytných bodů pro zavěšení někdejší indo-evropské kultury, jejíž indickou část jsme dokonale zapřeli a převálcovali nejen zde, ale i v Indii. Na druhé straně mě ale při koukání napadlo, že si uvědomuji jen dvě věci (fenomény), které Evropa světu (jako obvykle) ukradla, ale uchovala je a posléze vrátila i s pronájmem, úroky a valorizací inflace: černošské blues a indické myšlení. (08.03.2023)

ocenenia : Montréal World Film Festival 1989 - Špeciálna veľká cena poroty (spolu s filmom "Mery per sempre"), Cena divákov, Špeciálna cena FIPRESCI (22.02.2010)

Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba. (23.11.2009)

Přiznám se, že tomuto filozofujícímu filmu jsem neporozuměl a definitivní tečku tomu udělal závěr. Mladý Francouz hledá po celé Indii s hroznou úporností svého zmizelého přítele, ale když je u cíle, tak zjistíme, že o jeho nalezení vůbec nestojí. Film podivně schizofrenický, někdy jsem měl pocit, že ten muž je ztotožněním s hledaným. U filmu jsou cenné spíše indické reálie - život v Bombaji, jízda vlakem, turistická Goa, než vlastní příběh, do něhož je vklíněno vyprávění židovského koncentráčníka, který jede do Madrásu zavraždit svého mučitele, německého nacistického lékaře, který se zde ukrývá. (09.08.2014)

Film ve své většině ukazuje divákům Indii takovou, jaká skutečně je - bez příkras a pozlátka pro turisty. Kdo to zná, nebude nijak překvapen, kdo to nezná, může být třeba okouzlen, nebo znechucen. Jde o celkem syrový příběh, snad i pro otrlejší povahy. Filmu skoro chybí muzika, ale když se ozve (od Franze Schuberta), je to velmi příjemné oživení. Nebýt povedeného závěru, nedal bych víc než 60%, takto snad až 70%. 3*, 29.-30.4.2014. (30.04.2014)