Indické nokturno

Indické nokturno je typická pociťovka, které se vyhněte, pokud vám jde o silný příběh a hrdiny a efektní zápletku. Nakonec totiž není důležité, jestli Francouz hledal svého přítele nebo svůj ztracený stín. Někdy i cesta může být cíl a tady jde o zajímavou road movie po indických městech a dopravních trasách. V jedné ze scén filmu líčí spolucestující barvitě krásy Madrásu a všechny turistické cíle a když se ho nakonec hrdina zeptá, jak tam obvykle cestuje, odpověď zní, že tam dosud nebyl, ale že není důležité být v přímém kontaktu, aby se člověk stal znalcem. Indické nokturno ale sděluje, že osobní kontakt s cizí kulturou a prostředím je hodně důležitý a některé zkušenosti jsou nepřenosné. Ve filmu hraje důležitou, v podstatě dominantní roli kamera, která zaznamenává bídu slumů, depresivní prostředí velkoměstské nemocnice, noclehárny i luxusní hotely. Pokud má pravdu česká novinářka, která tvrdí, že lidé na své dovolené vyhledávají exotiku, která znamená, že v oněch zemích nic pořádně nefunguje, pak je Indie pro takové cestování nejspíš ideální cíl. Nokturno je pomalý film, na který je potřeba se vyladit a být odpočatý. Celkový dojem: 60 %. (27.04.2014)

Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. (27.01.2015)

Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel. (04.09.2014)

Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ (21.06.2020)

Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba. (23.11.2009)