Film s tajemnou, znepokojivou atmosférou, vyprávějící příběh mladého Francouze, který přijíždí do Indie, aby vyhledal svého dávného přítele. Na udané adrese ho však nenalézá a pouští se do hledání, které ho zavede nejprve do vykřičené čtvrti a nemocnice v Bombaji, posléze do Madrásu a nakonec na pláže v provincii Goa. Při svém pátrání se hrdina setkává s řadou neobvyklých lidí a zážitků a postupně si uvědomuje, že jeho putování je - více než hledáním někoho, kdo nalezen snad být ani nechce - spíše snahou o nalezení vlastní podstaty.
Snímku dominuje úsporný herecký projev Jeana-Huguese Angladea, precizní kamera a klasický hudební motiv, přispívající k melancholickému ladění INDICKÉHO NOKTURNA.
(Crocuta)
V kinech
od:
Pavlínka9
Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba.(23.11.2009)
italka63
Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel.(5.9.2014)
gizi
Film ve své většině ukazuje divákům Indii takovou, jaká skutečně je - bez příkras a pozlátka pro turisty. Kdo to zná, nebude nijak překvapen, kdo to nezná, může být třeba okouzlen, nebo znechucen. Jde o celkem syrový příběh, snad i pro otrlejší povahy. Filmu skoro chybí muzika, ale když se ozve (od Franze Schuberta), je to velmi příjemné oživení. Nebýt povedeného závěru, nedal bych víc než 60%, takto snad až 70%. 3*, 29.-30.4.2014.(30.4.2014)
gudaulin
Indické nokturno je typická pociťovka, které se vyhněte, pokud vám jde o silný příběh a hrdiny a efektní zápletku. Nakonec totiž není důležité, jestli Francouz hledal svého přítele nebo svůj ztracený stín. Někdy i cesta může být cíl a tady jde o zajímavou road movie po indických městech a dopravních trasách. V jedné ze scén filmu líčí spolucestující barvitě krásy Madrásu a všechny turistické cíle a když se ho nakonec hrdina zeptá, jak tam obvykle cestuje, odpověď zní, že tam dosud nebyl, ale že není důležité být v přímém kontaktu, aby se člověk stal znalcem. Indické nokturno ale sděluje, že osobní kontakt s cizí kulturou a prostředím je hodně důležitý a některé zkušenosti jsou nepřenosné. Ve filmu hraje důležitou, v podstatě dominantní roli kamera, která zaznamenává bídu slumů, depresivní prostředí velkoměstské nemocnice, noclehárny i luxusní hotely. Pokud má pravdu česká novinářka, která tvrdí, že lidé na své dovolené vyhledávají exotiku, která znamená, že v oněch zemích nic pořádně nefunguje, pak je Indie pro takové cestování nejspíš ideální cíl. Nokturno je pomalý film, na který je potřeba se vyladit a být odpočatý. Celkový dojem: 60 %.(27.4.2014)
Vančura
Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek.(27.1.2015)