Nocturne indien
Režie:
Alain CorneauKamera:
Yves AngeloHrají:
Jean-Hugues Anglade, Otto Tausig, Clémentine Célarié, Prashanth, Ashok Banthia, Maniyanpilla RajuObsahy(1)
Film s tajemnou, znepokojivou atmosférou, vyprávějící příběh mladého Francouze, který přijíždí do Indie, aby vyhledal svého dávného přítele. Na udané adrese ho však nenalézá a pouští se do hledání, které ho zavede nejprve do vykřičené čtvrti a nemocnice v Bombaji, posléze do Madrásu a nakonec na pláže v provincii Goa. Při svém pátrání se hrdina setkává s řadou neobvyklých lidí a zážitků a postupně si uvědomuje, že jeho putování je - více než hledáním někoho, kdo nalezen snad být ani nechce - spíše snahou o nalezení vlastní podstaty.
Snímku dominuje úsporný herecký projev Jeana-Huguese Angladea, precizní kamera a klasický hudební motiv, přispívající k melancholickému ladění INDICKÉHO NOKTURNA. (Crocuta)
(více)Recenze (12)
Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba. ()
Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. ()
Přiznám se, že tomuto filozofujícímu filmu jsem neporozuměl a definitivní tečku tomu udělal závěr. Mladý Francouz hledá po celé Indii s hroznou úporností svého zmizelého přítele, ale když je u cíle, tak zjistíme, že o jeho nalezení vůbec nestojí. Film podivně schizofrenický, někdy jsem měl pocit, že ten muž je ztotožněním s hledaným. U filmu jsou cenné spíše indické reálie - život v Bombaji, jízda vlakem, turistická Goa, než vlastní příběh, do něhož je vklíněno vyprávění židovského koncentráčníka, který jede do Madrásu zavraždit svého mučitele, německého nacistického lékaře, který se zde ukrývá. ()
Nádherné putování po Indii za doprovodu fyzických pocitů i dušeních vzpruh. (Marný) pokus o klování záchytných bodů pro zavěšení někdejší indo-evropské kultury, jejíž indickou část jsme dokonale zapřeli a převálcovali nejen zde, ale i v Indii. Na druhé straně mě ale při koukání napadlo, že si uvědomuji jen dvě věci (fenomény), které Evropa světu (jako obvykle) ukradla, ale uchovala je a posléze vrátila i s pronájmem, úroky a valorizací inflace: černošské blues a indické myšlení. ()
Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ ()
Reklama