Strach a chvění

Přiznám se, že jsem pod dojmem informací o filmu z doby jeho premiéry čekal něco trochu jiného, vzpomínám si, že v Japonsku měli po jeho uvedení do kin diváci řvát smíchy a považovali snímek za skvělou komedii. V tomto žánru je konec konců Strach a chvění zařazen i na CSFD. Ne, že by se ve snímku neobjevily absurdně komické momenty, ale humor je koncentrovaný spíš do podoby jízlivého sarkasmu a vyplývá opravdu z absurdity viděného. Ve skutečnosti jde spíš o místy docela nepříjemné absurdní drama o konfrontaci dvou kultur, když mladá Evropanka s plynnou znalostí japonštiny odejde do Japonska a nastoupí jako překladatelka a tlumočnice u velké japonské korporace. Shodou okolností u nás nedávno vyšla kniha Modrooký zaměstnanec japonské firmy Naila Murtagha, která pohled Amélie v podstatě potvrzuje, i když mužské zkušenosti jsou přece jen poněkud příjemnější. Japonská společnost je tradicionalistická a svázaná obrovským množstvím rituálů, takže je pro cizince prakticky nemožné se adaptovat. Podezírám sice Amélii Nothomb z určité snahy konflikty vyhrotit tak, aby v jejím románu vypadaly zajímavěji, ale v tom zásadním je její vyprávění určitě pravdivé. Spíš než o opravdu kvalitní film jde o film zajímavý a provokativní, navíc typově dobře obsazený. Sylvie Testud vypadá jako kombinace vyplašeného kuřátka a jehňátka odevzdaně kráčejícího na porážku a jakkoliv si ji nevybavím z žádného jiného filmu, tady se se svou rolí vypořádala víc než se ctí. Potíž ale v mém případě spočívá v neschopnosti ztotožnit se s její postavou a její motivací, protože soudný člověk by udělal čelem vzad už první den, kdy se u zaměstnavatele setká s koncentrovanou nevraživostí, blbstvím a agresivním mobbingem. Normální člověk by toho měl dost už za pár dní a nemarnil by celý rok svého života v prostředí plném nepřátelství a nepochopení. Zvlášť když disponuje takovým vzděláním a znalostmi, díky nimž by okamžitě sehnal prestižní zaměstnání u kterékoli světové firmy. Celkový dojem: 65 %. V téhle souvislosti je dobré připomenout, že japonská společnost trpí extrémně nízkou porodností, navíc je ekonomicky tak na výši, že řada málo prestižních zaměstnání nemůže být obsazena etnickými Japonci, takže do země přicházejí vedle Číňanů a Korejců taky slušné množství latinoameričanů, které ale japonská společnost integrovat v žádném případě nechce a neumí. (02.05.2010)

Dokonale vyvážená komédia s drámou. Páčilo sa mi, ako sa tieto dve zložky vzájomne dopĺňali čoho dôsledkom bola veľmi dobrá pútavosť a dokonalé prijatie hlavnej hrdinky, hlavne keď uvážime, že takmer celá dejová linka sa odohráva výhradne v kancelárskych priestoroch. A to nehovorím o veľa informáciach, ktoré divák prostredníctvom filmu dostane - perfektne vyobrazený kultúrny kontrast medzi Západom a Východom. S Améliou som prežíval jej prvotné nadšenie, jej trápenie aj jej šikanovanie, intenzívne a v každom smere. Jej priateľov si obľúbite, jej nepriateľov odsúdite a postavu Amélie si zamilujete. Pekná filmarina. 85/100 (15.06.2015)

Výborná adaptácia ešte lepšej knižočky. Bohužiaľ sa na plátne stratilo pár skvelých detailov z predlohy, ale Strach a chvenie stále zostáva filmom, ktorý má svoje kúzlo, atmosféru a dôveryhodnosť. Napriek tomu, že ide o malý príbeh, ktorý neobsahuje osudovú lásku, vraždu, romantiku či vojnu, do knihy aj do filmu sa môžete kedykoľvek ponoriť a nechať sa poučiť, rozveseliť alebo len tak si oddýchnuť. (27.04.2005)

Je mi jasné, že tu budu za úplně tupou uživatelku, ale nemohu si pomoci, tohle je snad jeden z nejslabších filmů, co jsem minimálně za minulý rok viděla.Je jasné, že práce v japonských firmách není žádný med, mentalita je velice odlišná, ale pokud někdo nezvládá ani obsluhu kalkulačky a ke všemu nutně potřebuje hřeben a návštěvu obchodu s oblečením, skutečné se ve firmě těžko chytne a nic jiného než fantazie a pohledy z okna mu nezbydou.....pro mě absolutně nezáživné a o ničem, víc hvězdiček ani náhodou:-) (05.12.2012)

Rozkošně jízlivá studie o střetu kultur, rezonanci nekompatibilních pracovních návyků a bídné sociální hygieně ve stádním týmu jedné >typické< japonské firmy... ;-) . . . Ač s (dobře vypointovanou!) nadsázkou - d.m.s.n. docela vystihující zásadní principy japonské (ponejvíce pracovní) mentality - samozřejmě s francouzsky (film o >socialisticky< pracovních návycích tohoto národa by nejspíš musela být satira značně sžíravá, že...) sofistickým nadhledem... A navíc - prostě jen vlídně bizarní historka o tom, že všude dobře, doma... ;o))) . . . Mile provokativní, skvěle zahrané (pojapončenka >horší< japonečky... ;-), nadžánrově zábavné! . . . Čtyři a půl hvězdy tedy za film a za tu S.T. sympatickou hereckou kreaci zaokrouhleno beze strachu a lehce rozechvěle - každopádně pak ve velmi dobrém rozmaru - nahoru... - - - - - (Poprvé viděno 11.10.09 na ČT2, komentář zde jako mnohý - 12.10.2009) (12.10.2009)