Pásmo soumraku - Série 2

Pokud jsem po zhlédnutí první řady v hlavním komentáři k tomuto seriálu napsal, že "objevení opravdu dobré epizody je menším svátkem a ty vynikající jsou pak vyloženě raritním jevem", v druhé řadě jsem už na žádnou vynikající epizodu nenarazil. A ty, které se dají označit za dobré, by člověk spočítal na prstech jedné ruky. Už v první sérii bylo místy poněkud přeslazeno až trapno, ale občasné perly jako Button, Button nebo Need to Know zachraňovaly pověst Zóny svou nápaditostí a nesmlouvavou úderností. V druhé sérii už je toho cukru přespříliš a žádný Examination Day, který by to spasil, se tentokrát nekoná. Vrcholem tak zůstává epizoda Shelter Skelter, i dnes aktuální portrét muže, urputně se připravujícího na Apokalypsu. Epizoda The Junction by klidně mohla být kvalitnějším dílem "Věřte nevěřte" a Time and Teresa Golowitz zaujme už tím, že se přes námět, který k tomu svádí, netopí v sentimentální trapnosti mnoha jiných epizod. Elvisovský díl The Once and Future King by nebyl marný, kdyby se hlavní představitel Králi alespoň vzdáleně podobal. Co se týče zbytku, pár dobrých nápadů se tam sice najde, ale co nezabijou špatné herecké výkony a slabé zpracování, to dorazí nevýrazné konce nebo přílišná, takřka všudypřítomná přeslazenost. Máme tu 21 příběhů a za vyjmenování mi stály jen čtyři. Nebudu zas až tak přísný a neudělím původně zamýšlenou jednu hvězdičku (i když by se to při srovnání s první řadou slušelo). Přesto si myslím, že s odkazem Roda Serlinga se i ve druhé půli 80. let dalo pracovat poněkud lépe. Jak, to zcela jasně ukazují ty tři kurzivou vypsané díly z první řady. (18.08.2020)