• Agatha
    *****

    Lehce přihlouplý a zbrklý manžel Ondřej Vetchý a mírně dominantní a razantní manželka Libuše Šafránková. Nezapomenutelná filmová manželská dvojice v nezapomenutelné komedii. Prvotina Michala Viewegha - pro mě nejpodařanější. Plno prostého humoru a vynikajícíh hlášek typu: "...Kdybych dělala jazyky, neseděla bych tu jako kráva..." apod. I ostratní herci byli dobrou volbou, hysterická Vilma Cibulková, o své Andulky se starající Zindulka a o Květě Fialové nemluvě (její kreace, kterou provádí s dítětem v náruči, je odzbrojující). A samozřejmě Kvido! Co nám ostatně dnes zbyde jiného než si dělat z onoho bývalého režimu srandu...(7.12.2007)

  • F.man
    ***

    Viewegh a jeho styl vyprávění mi prostě nesedí a tak nemůžu ani Báječná léta pod psa nějak výrazně oslavovat. Přesto je to pro mě ale jeho nejvydařenější dílo a díky prostředí, reáliím a poměrně dobře zachycené atmosféře a době je i film alespoň tři hvězdičkový a i pro mě tak celkem v pohodě stravitelný. Velmi dobré herecké výkony většiny postav v čele s Vetchým a Šafránkovou. Že ty si vstoupil do strany? (22.8.2011)

  • klerik
    ***

    Škoda, že o Kvida tu ani moc nejde. České tragikomédie mi časo lezú na nervy, a aj tu je veľa času venované obyčajnému životu postáv, čo funguje len v tom prípade, ak ste dané historické momenty zažili alebo k nim máte vybudovaný nejaký vzťah (týmto neduhom v podstate trpí celá filmová vlna venovaná "vysporiadaniu sa s minulosťou"). Film má však niekoľko silných momentov, ktoré ťažia predovšetkým zo skratkovitosti, pár pohľadov, pár slov. Práve preto ma mrzí, že väčšina príbehu je len o spomýnaní na časy minulé..(27.8.2011)

  • Radek99
    ****

    Skutečně hodně vyzrálý a podařený celovečerní debut Petra Nikolaeva, který adaptoval populární literární text Michala Viewegha do funkčního tragikomického tvaru a ještě více v něm akcentoval ono slovo populární. Ryze mainstreamový rastr místy až s rysy maloměšťáctví jde naproti akceptaci domácího publika a pokud tvůrce dovede tak jako Petr Nikolaev udržet své dílo nad hranicí pokleslého vkusu, nedá se proti němu v podstatě nic namítat. Patrná je snaha o co nejvěrnější převedení Vieweghovské poetiky, což se do značné míry i povedlo, trochu nevěrohodná je snad jen intelektuálská stylizace malého Kvída, v románové předloze vyznívá tato mnohem věrohodněji. Nikolaevův debut je velmi podařená laskavá komedie s náznaky snahy o vypořádání se s vlastní národní minulostí, normalizace je tu sice nahlížena i s jistou mírou komiky, což příliš nereflektuje historickou skutečnost, ale jako adaptace ryze autorského románu s autobiografickými rysy se takováto interpretace dá bez újmy na duševním zdraví akceptovat. A dokonce se nechat bavit výborným herectvím ústřední manželské dvojice a mnoha vydařenými momenty, o zvýšené koncentraci již dávno zlidovělých ,,hlášek" nemluvě... PS: Nevím, kde hledal Petr Nikolaev uměleckou inspiraci, ale výrazná podobnost jeho debutu s legendární jugoslávskou komedií Tito a já asi nebude náhodná...malí Kvído a Zoran jakoby si z oka vypadli... :-)(22.2.2011)

  • Attta
    ****

    Michal Viewegh možná píše jak se říká "na zakázku", ale myslím že předloha k filmu i samotný film nemají chybu. A jelikož jsem v té době nežil, nemůžu hodnotit dobovost jako ostatní, ale z vyprávění, těch co danou dobu prožili, si myslím, že film vykresluje přesně to co má. Typický obraz o životě mezi léty 1968 - 1989 (politika, sociální situace, mezilidské vztahy atd) navíc je dokreslen humorem a ironií plus vynikající herci. Myslím že samotný název mluví za vše. Pro mě vynikající film (i přes to, že jsem to nepřožil)(26.4.2011)

  • - Rozdíly oproti knižní předloze:
    * Ve filmu je opomenuta scéna, kdy Kvidův otec kupuje od Šperka psa, respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu.
    * Je vynechána scéna, kdy se babička Líba stěhuje do Sázavy kvůli čistějšímu ovzduší, než je v Praze (kvůli potenciálnímu nádoru).
    * Je vynechána scéna, kdy umírá dědeček Jiří a babička Líba. (m0lL!sS)

  • - V jednom momente beží v televízii aj ďalší trezorový film Spalovač mrtvol (1968), konkrétne scéna, kde pán Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) velebí "pohřeb žehem“ so svojou rodinou a kocúrom. (Autogram)

  • - O napsání scénáře se pokoušelo mnoho lidí, jedním z nich byl i herec Josef Abrhám. (ForGump)