Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čtyřleté Ponette zemře matka. Dívenka ale nechce vzít krutou skutečnost na vědomí a brání se realitě tak statečně, že nakonec se sen stává na okamžik skutečností. (Hans.)

Recenze (14)

emma53 

všechny recenze uživatele

Opravdu se mezi sebou děti takovým způsobem baví, pokud se stane něco tak smutného jako v tomto případě? Možná musel Jacques Doillon pobývat nějakou dobu mezi tak malými dětmi a klást jim mnoho otázek, aby nám mohl předložit poměrně náročné téma o tom, co se děje v mysli čtyřleté Ponette a jak se vyrovnává se smrtí své matky. Victoire Thivisol podala neskutečný výkon, hodný obrovského obdivu. Jen mně bylo trochu proti mysli až přehnaně moc teologických hovorů mezi dětmi navzájem, potažmo rozmluv Ponette s Bohem a nebo s matkou. Tam jsem v mírných rozpacích, jestli by to odpovídalo reálu a závěr mně byl vysloveně proti mysli. Za malou Victoire ale musím jít s hodnocením nahoru i kdybych nechtěla ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Nádherná smutná záležitost. Bouření emocí přibržďuje pouze neustálé přemítání, jak dokázali tu malou holčičku přimět k tak heroickému hereckému výkonu. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Pozeral som to kvôli malej Victoire Thivisol, a áno, ako Ponette je neuveriteľná. Ale čo ten zvyšok? Napríklad scéna, keď sa štvorročné (!) dievčatko snaží vyhrabať z hliny svoju mŕtvu matku. Cieľová skupina boli sadisti, alebo masochisti? Pre koho sa kurva točia takéto filmy? ()

Hedka 

všechny recenze uživatele

Celkom ojedinelý pokus o pohľad do detskej duše. Svet detí je tu vykreslený dôveryhodne - hľadanie odpovedí, nevinnosť, úprimnosť, hravosť, ale aj vymýšľanie, polopravdy, napodobňovanie dospelých.. Celý príbeh je postavený na neuveriteľnom výkone hlavnej hrdinky - ale aj ostatných detských postáv...Trochu mi vadilo príliš silné tlačenie na city a hlavne záverečné "posolstvo" matky. "Buď šťastná" je predsa málo...... ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Asi mi měla chvilkami ukápnout slzička, ale bohužel po celý film neukápla. Nerada se nechávám citově vydírat, je-li záměr tak průhledný jako zde. Celý film Ponette stojí i padá s roztomilostí a přiznávám i s hereckým výkonem představitelky titulní role. Umím si docela dobře představit 15 minutový film na téma "jak malá holčička překonávala ztrátu své maminky." A my diváci bychom byli ušetřeni těch "roztomilých" (místy silně nepřirozených) dětských blábolů... Ale to by pak byl úplně jiný film. Nevím, jestli mne měl ten myšlenkový guláš v dětských hlavách dojímat nebo rozesmávat, spíš nad ním žasnu a v duchu naříkám: "Ó, pane Doillone! Ó, Francie, první dcero Církve!" (A v tuto chvíli mi asi konečně ukápne ta dlouho očekávaná slza. A ne jedna!) ()

MissJ 

všechny recenze uživatele

To, co předvádí čtyřletá Victoire Thivisol, je přímo zázračné. Trošku mi vadila scéna s matkou; ne scéna samotná, ale způsob, jakým je podána...zanedbatelná vada na kráse. Jo, chytlo mě to za srdce. ()

hygienik 

všechny recenze uživatele

Film ukazuje snahu malej Ponette vyrovnať sa so smrťou matky. Stále s ňou túži hovoriť, vzkriesiť ju tak, ako to robil Ježiš. Keď sa jej nedarí, ilúzie jej berie prakticky uvažujúci otec, ktorý v posmrtný život neverí. On však Ponnette miluje a dáva jej to najavo ako vie Film je vystavaný na výborných dialógoch viacerých detí, ktoré "naivnými očami" hodnotia Boha, smrť a rodičovskú lásku. Dej nie je dramatický, ale film je láskavý a hlavne presvedčivý. ()

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Film, kde vystupuju v podstate len deti ale tie deti su tak uzasne, ze ak to niekoho nedojme, tak naozaj nema srdce. Zaver bol trochu vlazny a asi by som nasla nejake ine riesenie, ale celkovo vo mne film zanechal vyborny dojem. ()

lubospoti 

všechny recenze uživatele

Hodně zajímavé téma, pár docela silných scén. Ale jako celek mi film přišel málo věrohodný, až příliš je z něj cítit strojenost. ()

agency 

všechny recenze uživatele

Poeticky (so značnou dávkou „ždímajíci“ empatie... či pre niekoho sentimentálnosti) sfilmovaný prienik do mysle (a jazyka) štvorročnej Ponette súžiacou sa predstavami po mŕtvej matke. Príbeh Ponette je pekným príkladom ilustrujúcim proces spracovávania a (vo všeobecnosti) fungovania ľudskej mysle čeliacej otázkam o posmrtnej existencií. Viac ku kognitívnemu spracovávaniu predstáv o smrti (resp. predstáv o mŕtvom činiteľovi) viď môj deníček. ()

Tasartir odpad!

všechny recenze uživatele

Chtěl jsem tomu dát 3-4 hvězdičky, ale když vidím to silné nadhodnocení (87% WTF), tak cítím přímo povinnost to hodnotit takhle. Čtyřletá Ponette je roztomilá (stojí na ní většina filmu), ale režisér to prostě celé vystavěl na citech, snaze citově vydírat diváka a stejně se to nijak extra nedaří. Zkouknout se to dá, ale upřímně, do kina bych na to nikdy nešel. ()

Reklama

Reklama