Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prvním dílu se seznamují diváci se všemi obyvateli domu v Bagounově ulici. Soumarovu trafiku stěhují úřední orgány do hloubi ulice a v noci zas orgány zcela neúřední zpátky na roh. V rodině domácího Nerudného narůstá konflikt mezi otcem a syny, které pojmenoval podle hrdinů Iliady. Nezdárnému synu Patroklovi hrozí vydědění. Nejmladší Paris se zamiloval do trafikantské dcery Růženy a tatínek mu to zakazuje. Poznáváme rodinu domovnice Anděly Hrachové, v níž se tatínkové čas od času střídají – už jich bylo osm. Martin Hrach už tiše rezignoval. Seznamujeme se s hospodskou partou pivních politiků v místní hospodě. Představují se malíři Ehrlich se svými kýči a komunista Dlask s kubismem. Eduard Drvota sní své plány o velkém povoznictví a nevšímá si, že jeho dcera Majka tráví příliš mnoho času v promítací kabině kina Ilusion. Je rok 1936, stahují se politická mračna. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (7)

  • Přidělené místo měl trafikant Soumar (Josef Somr) pro svou trafiku v dnešní ulici Ostrovní, ale nechal si ji stěhovat na roh ulice Spálené v Praze. (sator)
  • Pojmenování „trafika“ pochází z italského „traffica“, což znamená obchod. Trafiky byly rozhodnutím císaře Josefa II. přednostně přidělovány válečným invalidům či vysloužilcům za prokázané služby v boji. Slovo se dostalo časem i do politiky, kde má pejorativní význam a je projevem klientelismu a nepotismusu, tedy zvýhodňování přátel a rodinných příslušníků tím, že jim jsou poskytovány místa nebo zásluhy, na které nemají nárok. (sator)
  • Omladina kouří cigarety značka „Zora“, kterým se říkalo zorky. Jednalo se o to nejlevnější a nejhorší kuřivo. Vyrábět se začaly už za první republiky. Po obsazení Německem na nich přibyl nápis: „Tabáková režie: Protektorát Čechy a Morava.“ V 80. letech 20. století se na trhu objevila stejná značka, ale už s přepracovaným obalem. (sator)

Reklama

Reklama