Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Třetí díl nám znamenitě vykreslí několik svým postavením i charakterem naprosto protikladných obyvatel žižkovského činžáku. Především pana domácího Nerudného. Má jistě zájem především na svém kontu a na zajištění své nezdárné, morálně naprosto rozvrácené rodiny, ale uchoval si v duši i velký stesk po krajině svého mládí. Mladý Přemek Tvaroh, syn krejčího, odjíždí tajně na východ, protože už nechce nečinně přihlížet, ale bojovat. Válka se rozhořela a prudce zasáhla všechny obyvatele činžáku v Bagounově ulici. Jedni chtějí zapomenout, druzí si vrývají do paměti každý její den... (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

topi80 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Jak se tak ukazuje, tak naším průvodcem (a do jisté míry kladným hrdinou) po dějinných událostech bude nihilistický uštěpačný hochšteflerský glosátor Jiřího Adamíry. Máme zde i dva zajímavé rozhovory, ve kterých figuruje Jiří Vala. Ten se starým panem Nerudným, kde Vala zosobňuje optimistickou usměvavou komunistickou budoucnost a pan domácí odcházející kapitalismus. Tvůrcům budiž ke cti, že kapitalista zde není vykreslen jako osoba s žokem peněz, ale jako někdo, kdo má svůj příběh od vyrůstání v cihelně  k vybudování firmy. Druhou situací je pak účast Valy v dialogu (nebo spíše monologu) mladého pana Nerudného v podání Josefa Abrháma se svým despotickým otcem, který už však nemůže odpovědět anebo Abrhámova nesmělost a ustrašenost v kontrastu s Valovými přímočarými komentáři. ()

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Nerudný, nerudný... Vojenský týdeník o Mnichovském diktátu v roce 1938, sice obsahuje autentické záběry mluví jej však Otakar Brousek, kterému v té době bylo 14 let. Reportáž  je podbarvena Beethovenovou - Symfonií č. 7 in A major op.92 - II, Allegretto. Drvota (Vladimír Menšík) si koupil losy Československé třídní loterie, Její první tah se konal  22. července 1919. Za Rakouska - Uherska to byla tzv. lotynka. Výhra v té době byla padesát tisíc korun. Průměrný zaměstnanec vydělával mezi 135 a 260 korunami měsíčně. Vůz, v kterém Adolf Hitler vjíždí ve filmovém týdeníku na Pražský hrad, je Mercedes-Benz W31. Mercedes-Benz W31 typ G4 byl německý třínápravový terénní vůz vyrobený firmou Mercedes-Benz jako velitelský vůz pro Wehrmacht v roce 1934.  Automobil z týdeníku, používaný při anexi Československa,  je zachován v Sinsheim Auto & Technik Museum. Krejčí (Jan Skopeček) říká, že německé motorky jsou "samej erzac". Slov pochází z němčiny, správně se píše Ersatz a znamená náhradní, náhražka. Náhražka je surovina nebo výrobek, nahrazující nedostupnou nebo příliš nákladnou surovinu či výrobek. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (9)

  • Drvota (Vladimír Menšík) si koupil losy Československé třídní loterie. Její první tah se konal 22. července 1919. Za Rakouska-Uherska to byla tzv. lotynka. Výhra v té době byla padesát tisíc Kčs. Průměrný zaměstnanec vydělával mezi 135 a 260 korunami měsíčně. (sator)
  • Když se Přemek (Václav Postránecký) domluví před domem s nádražákem a odchází domů, vidíme vchodová vrata (v každé polovině dvě okna a nad nimi už jen dřevo). Později, když z domu odchází Sudeťák Walter (František Němec), vidíme, že vrata vypadají ze dvora jinak, než z ulice. Při pohledu ze dvora jsou nad okny ve vratech ještě oblouková skla. Jiná vrata, než při pohledu z ulice. (pjotri)
  • Kino „Bio Illusion“ se změní na "Šumavan" a divák vidí, jak je montován nový název, kompletně zakrývající původní název. Ovšem později, když před domem stojí nádražák (Jaroslav Moučka) s Přemkem Tvarohem (Václav Postránecký) a diskutují o Přemkově odjezdu, je nad kinem nápis „Bio Šumavan“. Prostě jiná cedule, než ve scéně s ostentativní výměnou názvu kina. (pjotri)

Reklama

Reklama