Reklama

Reklama

Epizody(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (74)

  • Herečka Jana Hlaváčová (Anděla Hrachová) vzpomínala na spolupráci s tehdy zcela legendárním Karlem Högerem, který "naprosto fantastickým způsobem zahrál malířského neumětela a packala. První společnou scénu jsme měli, jak Anděle přinese toho kohouta, a on do toho tak šlapal, až měl úplně rudý uši. Bylo to tak strašně přes míru, až to bylo trapný. A on asi nějak vycítil moje zděšení a povídá mi: 'Víte, já vždycky musím nejdřív víc a pak teprve ubírám. Já se tak stydím, že do toho musím nejdřív bouchnout a pak to teprve rovnat k tomu správnému tvaru.' A pak mi řekl jednu moc krásnou věc, kvůli které to vlastně celé vyprávím: 'Víte, mně hrozně vadí, že po mně už nikdo nechce nic nového. Oni už mě mají za starou škatuli, se kterou se nemá hejbat, a já bych byl přitom tak rád, aby mě někdo honil.' A to je svatá pravda. Když je někdo posedlý kumštem, tak nikdy nemůže mít pocit, že je hotovej." (NIRO)
  • Václav Ulč (Josef Větrovec) byl podle uniformy strážník sboru uniformované stráže bezpečnosti v hodnosti poručíka. (sator)
  • Kostel, který se nachází přímo proti vchodu obyvatel domu v Bagounově ulici, je Kostel sv. Michala, původní románský farní kostel osady Opatovice. Za pobytu v Praze v letech 1923 a 1927 zde na varhany hrál Albert Schweitzer. (sator)
  • Nerudný (Miloš Nedbal) tvrdí, že jejich ulice Bagounova je nazvána po radním Nového Města pražského, ale v seznamu příjmení se takové jméno vůbec nenachází. Bagoun se používalo pro pojmenování prasete či tlustého člověka. (sator)
  • Železničář (Jaroslav Moučka) má uniformu s označením „železniční gážista mimo služební třídy, ve III. platové stupnici“. (sator)
  • Vstup do „Bio ilusion“ je na adrese Opatovická 156/24, Praha 1. (sator)
  • Při instalaci sochy Slavie Eduard Drvota (Vladimír Menšík) ve stařičkém náklaďáku špatně zařadil rychlost a shodil podpůrnou konstrukci z těžkých klád, naštěstí na nikoho nespadly. (sator)
  • Vnitřní dvorana domu byla vystavěna v největším ateliéru číslo 7 na Barrandově. Uvádí se, že se jedná o největší dekoraci od roku 1947. (sator)
  • Tvůrci pořadu Z Metropole (od r. 2006) vyzpovídali některé pamětníky seriálu a prostudovali si scénář. Z obojího jednoznačně vyplývá, že seriál měl být delší ale byl stopnut. Nejvíce pravděpodobný důvod je návrat Přemka Tvaroha (Václav Postránecký) ze služeb letectva v Anglii. (sator)
  • Matěj Budák (Jiří Sovák), který v domě prodává dřevo a uhlí, ve své prodejně i bydlí. (M.B)
  • Natáčení probíhalo od září roku 1973 do února 1974. (M.B)
  • Celý vnitřek domu byl postaven v ateliéru. Naproti tomu průčelí domu v Bagounově ulici se natáčelo v pražské Opatovické ulici na Starém městě. Dále se objevila filmová místa jako Petřínská rozhledna, bludiště Petřínské sady, Hradčany, Josefov, Karlovo náměstí, Novotného náměstí, Staroměstské náměstí, náměstí Kinských, Václavské náměstí, Letenské sady (vyhlídka u Hanavského pavilonu) nebo Kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí na pražském Žižkově. (Cucina_Rc)
  • Ve stejném vztahu, stejném prostředí a za stejných okolností - konec války, zjevení chotě po několika letech, kdy si žena myslí, že muž je dávno mrtev - se potkali Jana Hlaváčová a Zdeněk Řehoř v roce 1978 v bakalářské povídce na téma "Moje nejhezčí vzpomínka na květen pětačtyřicátý". (hermiona)
  • Protože epizoda "Barikáda ve vedlejší ulici" byla v televizi odvysílána pouze jednou - při první repríze, je na místě doplnit osudy, které zůstaly v původní páté části zatajeny: promítač Adolf Svárovský (Petr Čepek) byl zabit při pochodu smrti německým strážným, Pepina Ulčová (Eva Trejtnarová) se rozloučí v pracovním táboře se svým francouzským přítelem (Josef Čáp) a žádá ho, aby za ní přijel do Prahy. Přemek Tvaroh (Václav Postránecký) utrpěl zranění pravé ruky a kvůli tomu je ve Wroclawi, odkud se nemůže zatím vrátit do Prahy. V onom díle je ještě poměrně zásadní scéna, při níž se setkávají boxer Arnošt Ticháček (Josef Vinklář) a Martin Hrach (Jaromír Hanzlík) se železničářem (Jaroslav Moučka) při popravě odbojářů na nádraží. Oba pak dovedou železničáře a jeho spolubojovníky do Bagounovy ulice, kde jim obránci barikády předají větší část zbraní. (Robbi)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama