F. L. Věk

Moje absolutní česká seriálová jednička, která má co říci v každé době. Hvězdné obsazení, ve kterém každá, i ta "nejmenší," postava zazářila. Klaním se Františku Filipovi a obtisku jeho čisté duše v tomto citlivém režisérském opojení. A děkuji Radkovi Brzobohatému - je pro mě navždy Františkem.... (25.11.2012)

Neumřela česká řeč, jen spí. Postihnout význam a nadčasovou hodnotu Jiráskovy pětidílné národoobrozenecké epopeje by znamenalo zamyslet se nad zlomovými okamžiky naší dějinné historie, která se v pravidelných časových periodách ocitala v útlaku svých tradic a práv. Rozvržení natáčecího plánu v době posrpnové sovětské invaze se pochopitelně nemohlo minout účinkem; tento rozhodný a zcela otevřený manifest národního sebevědomí a svobody pak jakoby završoval předcházející léta těžce překonávaného mlčení a marného odporu (čtyřistaleté područí v habsburské monarchii je nahrazeno totalitárním systémem dvacátého století). Životní příběh dobrušského buditele, tohoto bytostného venkovana, tu ovšem neslouží pouze jako sjednocující pásmo rozsáhlého příběhu; vlastní prostor tu nacházejí reliéfní motivy jako zánik benediktinského řádu, počátky divadelní kultury, Mozartův pobyt v Praze nebo vlastně nepřetržité seznamování s nejvýznamnějšími osobnostmi tehdejšího veřejného života. Věk se zpočátku pražskému uměleckému a vědeckému prostředí okouzleně obdivuje, ale zčásti se k němu staví také kriticky a později, v rozhodných okamžicích, dává přednost životu na venkově před obtížnou a v podstatě riskantní existencí ve městě (mementem budiž trudný osud Václava Tháma). Prachem zavátý Jiráskův text, degradovaný na standardní výhrůžku školních škamen, se díky scénáristovi Otto Zelenkovi a režiséru Františku Filipovi proměnil v ryze aktuální téma o pokořeném národu, oděného do kostýmů konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Všeobecná glorifikace jednotlivých hereckých jmen je nošením dříví do lesa; neoddiskutovatelné špičkové výkony celého zástupu nejvýraznějších zástupců divadelní i filmové Thálie jsou právem označovány za legendární, ať už je to Pivec, Marvan, Höger, Nedbal, Růžek, Voska, Lukavský a Medřická, tak i Brzobohatý, Brejchová, Vránová, Bohdalová, Cupák nebo Tříska. Díky v případě VĚKA náleží nejen jeho duchovnímu otci a televizním tvůrcům, ale tak trochu paradoxně i komunistickým cenzorům, kteří se jeho urychleným uvržením do trezoru sami označili za spoluviníky tragédií našich národních dějin. To, oč před více než sto lety usiloval Alois Jirásek zůstalo a zůstává neměnné a budoucím generacím se tím de facto odkazuje jedno z nejdůležitějších poselství: nepolevující boj za vlastní identitu. I proto lze televizního VĚKA nazvat seriálem, který přišel ve správnou chvíli. (26.09.2010)

Pro mě bylo národní obrození ve škole (základní i střední) probíráno vždy neuvěřitelně nudně (asi špatní učitelé) a společně s povinnou četbou mě dokázalo od Jiráska spolehlivě odradit. Přitom šlo o zajímavé období našich dějin. Nicméně jsem se k tomu musel dopracovat sám. Jako malý jsem seriál často zahlédl v televizi u našich a u babičky, vůbec jsem jej ale nevnímal. Proto není překvapivé, že jsem se k seriálu F. L. Věk dostal až jako dospělý a tuhle mezeru jsem si doplnil. Stálo to za to. F. L. Věk je kvalitní seriálová tvorba československé televize bez komunistických vlivů, taky jim to soudruzi spočítali a znepříjemnili. Jako dospělý jsem si seriál vychutnal a nechci moc rozebírat jednotlivosti. Velmi dobře fungoval jako celek a to je to hlavní. Možná jen ten zpěv, u jinak skvělého Radoslava Brzobohatého, tahal za uši, mohli najít někoho s podobným hlasem. To je ale jen drobná vada na kráse v jinak krásné atmosféře seriálu. Sám rád dám čtyři hvězdy. Dokážu ovšem pochopit i nižší hodnocení a zejména mladší publikum ze seriálu nadšené být nemusí. (24.05.2023)

Jeden z nejlepších českých seriálů. Srnkova jímavá a krásná hudba plus ta úžasná hudební adaptace J.A. Komenského, dojemný buditelský příběh a skvělí herci. Co víc by si Češi po 68' mohli přát? A dnes? Pořád stejné... a navíc nostalgie na druhou. Lid žije v otupělosti a zapomnění... Whau, f*ck a LOL KSČM...ach jo, OMG... (29.11.2013)

Tuto klasiku sem videl poprve až ve 20 letech..předtím me to vubec netahlo a dá se říct že bych to asi uplne nechápal, ale nyní musim jedním slovem řici Krása, dokonale provedený serial který vystihl dobu, mluvi se vnem krasnou češtinou výber hercu take memohl být lepší..proste klasická česká škola zfilmovala Jiráska. Jsme ted rád že sem nebyl liný se podivat na první díl...a chytlo me to až do konce!!! (18.02.2007)