poster

F. L. Věk (TV seriál)

Drama / Historický

Československo, 1970–1971, 11 h 35 min (Minutáž: 43–63 min)

Předloha:

Alois Jirásek (kniha)

Scénář:

Otto Zelenka

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Radoslav Brzobohatý, Jan Pivec, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Václav Voska, Eva Vosková, Jiřina Štěpničková, Dana Medřická, Jana Brejchová, Gabriela Vránová, Jiřina Bohdalová, Martin Růžek, Karel Höger, Zdeněk Řehoř, Eduard Cupák, Josef Kemr, Květa Fialová, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Pavel Landovský, Jiří Adamíra, Vladimír Menšík, Ota Sklenčka, Bedřich Prokoš, Josef Hlinomaz, Roman Skamene, Soběslav Sejk, Josef Beyvl, Petr Haničinec, Stella Zázvorková, Vladimír Krška, Bohuš Záhorský, Ilja Prachař, Vítězslav Vejražka, Vladimír Hlavatý, Josef Somr, Otakar Brousek st., Miloš Nedbal, Nina Popelíková, Vladimír Ráž, Jaroslav Moučka, Jan Skopeček, Jiří Vala, Jaroslava Pokorná, Jaroslav Satoranský, František Kovářík, Štěpán Bulejko, Jiří Zahajský, František Hanus, Pavla Maršálková, Alena Kreuzmannová, Jan Libíček, Mirko Musil, Gustav Nezval, Antonín Sedlák, Jindřich Hrdý, Otto Zelenka, Zdeněk Hodr, František Holar, Lída Roubíková, Josef Haukvic st., Václav Švec, Jiří Valenta, Karel Netolický, Pavel Kolínský, Jiří Pleskot, Jaroslav Maršálek, Josef Burda, Jan Bajer, Otto Šimánek, Karel Hábl, Viktor Preiss, Jaroslav Cmíral, Ladislav Trojan, Karel Vavřík, Magda Maděrová, Jiří Kodet, Aleš Morávek, Karel Meister ml., Otto Kinský, Hana Houbová, Jarmila Beránková, Vít Pešina, Ilona Jirotková, Otto Lackovič, Hynek Němec, Karel Pavlík, Ferdinand Krůta, Josef Koza, Pavel Spálený, Jiřina Bílá, Lena Birková, František Vicena, Bohuslav Kupšovský, Jaroslav Raušer, Jindřich Narenta, Jaroslav Čejka, Miloslav Šindler, Eduard Haken, Karel Berman, Jaroslav Horáček, Ivo Žídek, Dalibor Jedlička, Marta Boháčová, Eva Zikmundová, Jadwiga Wysoczanská, Pavel Ždichynec, Vlastimil Harapes, Bohumil Reisner, Michaela Vítková, Marie Fischerová-Wolffová, Milena Kleinerová, Zdeněk Kryzánek, Vladimír Šmeral, Emil Rohan, Radovan Lukavský, Jan Tříska, Svatopluk Skládal, Vladimír Hrabánek, Ota Motyčka, Bohumil Švarc st., Antonín Jedlička, Ivo Niederle, Jiří Blažek, Jan Bösser, Jaromír Hanzlík (vyp.), Karel Meister st., Alena Vránová

Střih:

Karel Kohout

Scénografie:

Jan Zázvorka

Kostýmy:

Ludmila Novotná
(další profese)
  • Jeremiah
    ****

    Vlastenectví - to slovo by mělo být vytesáno metrovým písmem do kamene a umístěno nad současnou parlamentní a senátní komoru, aby se při pohledu na něj naši zákonodárci déle zamýšleli nad většinou svých "protivlasteneckých" rozhodnutí, která na nás v posledních letech chrlí. Seriál a jeho zpracování jsou výborné, herecká party skvěle zahrané, dobové kostýmy takové jak si je můžeme představit a i charaktery jednotlivých postav jsou dobře vykresleny. To co jsem napsal může někdo považovat za pouhé "blekotání", ale já si za tím stojím ! Vždyť pokud se v současnosti rozhlédnu a vidím kolem sebe ty hamižné a prolhané figurky , tak zalituji, že jsem nežil v období tohoto osvícení a národního obrození, kde lidé, až na drobné výjimky, byli hrdi na to, že jsou z českého národa .(28.11.2011)

  • Marthos
    *****

    Neumřela česká řeč, jen spí. Postihnout význam a nadčasovou hodnotu Jiráskovy pětidílné národoobrozenecké epopeje by znamenalo zamyslet se nad zlomovými okamžiky naší dějinné historie, která se v pravidelných časových periodách ocitala v útlaku svých tradic a práv. Rozvržení natáčecího plánu v době posrpnové sovětské invaze se pochopitelně nemohlo minout účinkem; tento rozhodný a zcela otevřený manifest národního sebevědomí a svobody pak jakoby završoval předcházející léta těžce překonávaného mlčení a marného odporu (čtyřistaleté područí v habsburské monarchii je nahrazeno totalitárním systémem dvacátého století). Životní příběh dobrušského buditele, tohoto bytostného venkovana, tu ovšem neslouží pouze jako sjednocující pásmo rozsáhlého příběhu; vlastní prostor tu nacházejí reliéfní motivy jako zánik benediktinského řádu, počátky divadelní kultury, Mozartův pobyt v Praze nebo vlastně nepřetržité seznamování s nejvýznamnějšími osobnostmi tehdejšího veřejného života. Věk se zpočátku pražskému uměleckému a vědeckému prostředí okouzleně obdivuje, ale zčásti se k němu staví také kriticky a později, v rozhodných okamžicích, dává přednost životu na venkově před obtížnou a v podstatě riskantní existencí ve městě (mementem budiž trudný osud Václava Tháma). Prachem zavátý Jiráskův text, degradovaný na standardní výhrůžku školních škamen, se díky scénáristovi Otto Zelenkovi a režiséru Františku Filipovi proměnil v ryze aktuální téma o pokořeném národu, oděného do kostýmů konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Všeobecná glorifikace jednotlivých hereckých jmen je nošením dříví do lesa; neoddiskutovatelné špičkové výkony celého zástupu nejvýraznějších zástupců divadelní i filmové Thálie jsou právem označovány za legendární, ať už je to Pivec, Marvan, Höger, Nedbal, Růžek, Voska, Lukavský a Medřická, tak i Brzobohatý, Brejchová, Vránová, Bohdalová, Cupák nebo Tříska. Díky v případě VĚKA náleží nejen jeho duchovnímu otci a televizním tvůrcům, ale tak trochu paradoxně i komunistickým cenzorům, kteří se jeho urychleným uvržením do trezoru sami označili za spoluviníky tragédií našich národních dějin. To, oč před více než sto lety usiloval Alois Jirásek zůstalo a zůstává neměnné a budoucím generacím se tím de facto odkazuje jedno z nejdůležitějších poselství: nepolevující boj za vlastní identitu. I proto lze televizního VĚKA nazvat seriálem, který přišel ve správnou chvíli.(26.9.2010)

  • jatamansi
    *****

    Kdo mne zná, toho nepřekvapí, že jsem to fakt přečetla, ba co víc, že mám stále doma kompletní vydání. F.L. Věk byl za totality v TV zjevem, neskutečným zážitkem. Kdo něco znamenal, ten v tom hrál. A doufám že rád (Když si jen představím, že se za pár let poté začal natáčet Zeman). Není možné vyzvednout jen někoho právě pro to obrovské množství hvězd, které se třeba jen mihly v epizodních rolích. Věkovo češství je velkolepé a ušlechtilé a je myslím obrazem doby, kterou nám Jirásek předkládá. A já doufám, že to tak tehdy i bylo. Navíc ve Věkovi se ještě kamera dostala do míst, která už dnes neexistují nebo kam se vlastně nesmí. A všimněte se, skoro každý jen trochu vzdělanec, i slečinka ze střední třídy, umí na něco hrát, ovládá cizí jazyky – a čte.(27.5.2008)

  • ivamka
    *****

    Tohle je moje srdeční záležitost. Pamatovala jsem si z něj jen tu národní písničku, kterou zpívala maminka svému synáčkovi. Časem se František naučil spoustu věcí, koupil klavír a mamince tu píseň zahrál a ona zpívala. Slyšet po letech znovu titulní melodii byl pro mně balzám na duši. Vrátit se do doby, kdy se více chodilo pěšky, než jezdilo na koni nebo v kočáře.Lidé tam měli k sobě blíže, více spolu mluvili, zpívali a hráli divadlo po hospodách.(12.2.2009)

  • majky19
    ****

    Moc hezká výpravná sága v režii skvělého režiséra Františka Filipa z období národního obrození, v letech 1769-1816 okolo osobností Šebastiána Hvěvkovského, Václava Matěje Krameria, Václava Tháma, Václava Klimenta Klicpery ad. V seriálu se představuje plejáda předních českých herců napříč všemi generacemi. Režisér Filip vskutku významným způsobem obohatil československou kinematografii. Kéž by i současná režisérská generace byla schopna něco takového natočit.(25.7.2018)

  • - Poslední díl se poprvé vysílal až po roce 1989. (cariada)

  • - Při natáčení seriálu se vydařila i pravá "Ladovská" zima, občas někdo uklouzl; naštěstí došlo pouze na tři nohy v sádře, jeden otřes mozku a jeden poškrábaný obličej. (Rodriguez)

  • - Antonie Hegerlíková, která hrála matku postavě ztvárněnou Radoslavem Brzobohatým, byla pouze o 9 let starší než její filmový syn. (M.B)